20 tipů pro první plavbu ve Středozemním moři

Středomoří se každoročně stává nedílnou součástí prázdninových plánů mnoha jachtařů a pro velkou část z nich se již stalo druhým domovem. Díky slunci, teplému vánku, nádherným přístavům a kotvištím není divu, že tisíce posádek každoročně směřují k pobřeží Chorvatska, Řecka, Itálie, Francie a Španělska, aby si užily dovolenou na plachetnici. Vynikající jídlo, lákavá pobřeží a nádherné scenérie jsou pro mnoho jachtařů vrcholem roku. V našem článku Vám přinášíme 20 tipů, které byste měli znát, abyste zažili bezproblémovou a bezpečnou dovolenou ve Středomoří.

Většina středomořských přístavů, s výjimkou Řecka, požaduje, abyste se před vstupem do přístavu nahlásili rádiem. Některé přístavy dokonce stanovují povinnost kontaktovat je ještě před příjezdem. Tento postup se vyplatí z několika důvodů: Ušetříte si čas strávený hledáním kotviště a obvykle vám bude rychle přiděleno vhodné místo. Kromě toho se po příjezdu setkáte s ochotným marinérem.

Římskokatolické kotvení se zpravidla provádí zádí k molu. K nástupu na palubu se místo lezení přes kazatelnu používá koupací plošina a na ní uchycený stelling - obvykle jednoduché prkno. Přes záď je také snazší nanosit na palubu zavazadla a zásoby. Nejen začátečníci, ale i mnozí zkušení jachtaři mají z tohoto manévru respekt. Zejména pokud jde o kotvení široké a dlouhé charterové jachty v úzké mezeře mezi ostatními loděmi.

Při kotvení lodi směrem pozadu k molu stojí jeden z členů posádky na boku zádi a má připravený lodní hák k vytažení mooringového lana, které je ukotveno na dně přístavu. Lano musí být vytaženo dopředu k příďovému úchytu, za který se připevní. Mooringové lano zabraňuje lodi, aby splula zádí na nábřeží. Záď je poté vyvázaná dvěma lany, která vedou od pravobočního a levobočního vazáku na břeh.

Na co si dát pozor: 

• Moorinogová lana bývají často hrubá a kluzká, proto je dobré při této činnosti nosit pracovní rukavice.  
• Vyvarujte se kotvení lodi pozadu, pokud je koupací plošina sklopená - nevydržela by náraz do mola. 

TIP YACHTING.COM: Zajímá vás toto téma? Podrobnější informace o tomto typu kotvení najdete v našem článku Kotvení zádí k molu na přední kotvu krok za krokem.

V některých přístavech se můžete setkat s pomocníkem, kterému se říká marinero. Tito pomocníci vítají přijíždějící posádky, navigují je k jejich kotvištím či dokonce pomáhají s kotvením. Někdy také vyjíždějí k připlouvajících jachtám se svými vlastními čluny a poskytují pomoc při manévrování.

V mnoha menších obecních a městských přístavech, stejně jako v přístavištích u restaurací a hospod, často chybí mooringová lana pro zakotvení lodi. To se často stává zejména v Řecku. Aby bylo možné loď i přesto zakotvit, používá se zde římskokatolický kotevní manévr s příďovou kotvou. Před kotvením je třeba zkontrolovat hloubku přístavu a odhadnout potřebnou délku řetězu. Pokud v mapě údaj o hloubce vody chybí, je třeba se s lodí před molem otočit dokola a pomocí echolotu hloubku moře zjistit. Poté se spustí kotva v dostatečné vzádlenosti od mola a zádí napřed se zacouvá zpět k molu tak, aby se kotevní řetěz napnul. Pokud kotva nedrží, je třeba manévr zopakovat.

Čím více lodí je v přístavu, tím více kotevních řetězů a lan je v zde rozmístěno. To může někdy vést k tomu, že při vytahování se naše vlastní kotva zamotá do řetězu někoho jiného, čemuž se říká "kotevní salát". Tento problém vyřešíte tak, že nejprve vytáhnete vlastní kotvu tak daleko, abyste dosáhli na cizí řetěz. Pak zespodu protáhnete hák a dáte ho na palubu. Poté zbývá už jen vytáhnout vlastní řetěz a uvolnit kotvu. Pokud se to nepodaří, bývá jedinou možností potopit se do vody a tento problém vyřešit pod hladinou.

Jednoduché vybavení, které by mělo být součástí vybavení každé jachty –  i přesto často chybí. Hák může posádku zachránit před nutností ponořit se do přístavu v případě, že se naše vlastní kotva zachytila o kotvu cizí. Pokud tento problém nastane, připevní se kotevní hák ke dvěma lanům. Jedno z nich slouží jako vyprošťovací lano, které se zahákne pod jeden z kotevních řetězů. Pomocí navijáku se pak tento řetěz zvedne a kotva pod ním se vytáhne. Hák se z řetězu opět uvolní napnutím vypínacího lana a současným nastavením druhého lana.

Na Baleárských ostrovech nebo také v Chorvatsku je kromě mnoha přístavů stále více kotvících bójí. Tyto bóje ukotvené na mořském dně usnadňují kotvení většímu množství lodí a chrání louky mořské trávy před rozoráním kotvami. Za kotvení se zpravidla platí, ale ani to není zárukou bezpečného kotviště. Proto se doporučuje, abyste se pokud možno sami ponořili do moře a zkontrolovali, zda je kotevní bóje v dobrém stavu a dostatečně těžká. Bohužel se občas stává, že lano držící bojku uhnije nebo že zátěž na mořském dně není dostatečně silná, aby loď bezpečně udržela na místě. 

Poplatek za kotvení vybírají provozovatelé, kteří k zakotveným lodím přijíždějí na svých loďkách. Na oplátku odvezou nashromážděný odpad a zlikvidují ho. Pokud dáváte přednost volnému kotvení u bójí, měli byste dodržovat vzdálenost větší než obvyklých 150 metrů mezi bójemi. Pokud byste tento rozestup nedodrželi, mohlo by dojít ke konfliktu s provozovatelem. 

V úzkých nebo přeplněných kotvištích se běžně kromě kotvy používají lana ukotvená na břehu, aby se minimalizoval prostor pro kotvení na mělčině a uvolnilo se místo pro další jachty. Pokud to podmínky dovolí, lana by měla být nastavena proti směru větru a připevněna k zádi. Nicméně je nutné být opatrný, a to zejména při změnách směru větru, například v noci. Pokud by se vítr silně opřel do boku lodi, mohla by se kotva uvolnit. Při kotvení na břehu je dobré používat velké balvany bez ostrých hran, stromy raději ne. V některých místech jsou pro upevnění lan k dispozici železné kruhy.

V uzavřených koupacích zónách označených bójkami nebo páskami je zakázáno plavit se na člunu nebo lodi se zapnutým motorem. Někdy je však přes koupací zónu veden pruh nebo molo pro čluny, kde můžete přistát. Kdo tento zákaz poruší, riskuje nejen to, že ohrozí plavce, ale také může dostat vysokou pokutu.

Mistrál je studený vítr, který vane od severozápadu k severovýchodu podél pobřeží Francie a Itálie, Toskánského souostroví, mořské oblasti mezi Baleárskými ostrovy a Korsikou a v Janově. Může dosáhnout síly vichřice, a proto je vhodné před pobytem v potenciálně ohrožené oblasti pravidelně kontrolovat předpověď počasí. Vzhledem k tomu, že mistrál ohlašují meteorologické stanice několik dní předem, stihnete se včas přesunout do bezpečného přístavu a vyčkat tam několik dní, než se počasí znovu umoudří.

Bóra je středomořský vítr, který vane ze severního až severovýchodního směru a někdy s sebou přináší silné poryvy, které jsou velmi studené. Vyskytuje se zejména na východním pobřeží Jadranu, především ve Slovinsku a severním Chorvatsku. V případě, že se na nebi začnou objevovat znaky blížící se bory, doporučuje se stáhnout plachty a zkontrolovat předpověď místní meteorologické stanice, která obvykle vydává varování před silným větrem den předem. Pokud se bóra opravdu blíží, je vhodné zůstat v přístavu.

Jihovýchodní, vlhký vítr jugo, známý také jako Scirocco, je často doprovázen žlutavými mraky a dešťovými přeháňkami, které mohou přinést i silné bouřky. Vítr se často mísí s velkým množstvím písečného prachu, který zhoršuje viditelnost. Na rozdíl od bóry, která vzniká náhle, trvá jugu několik dní, než dosáhne plné síly. To zajistí lodím dostatek času na vyhledání útočiště v bezpečném přístavu.

TIP YACHTING.COM: Ve Středozemním moři se nesetkáte pouze s větry mistrál, bóra a jugo, ale také s jinými druhy větru. Nevíte, které to jsou? Více se dozvíte v našem článku 7 nejčastějších větrů, které potkáte ve Středozemním moři.

Na konci sezóny se v některých oblastech mohou vytvářet malé větrné víry, které dosahují maximální rychlosti až 500 kilometrů za hodinu a způsobují vážné škody. Někdy se dokonce stává, že se vytvoří několik vírů najednou, ale rotují různými směry. Pokud takový vír při plavbě spatříte, měli byste sledovat jeho trajektorii a snažit se získat odstup. Pokud se však vír přiblíží, je vhodné stáhnout plachty, nastartovat motor a odplout opačným směrem.

Pokud je vítr nucen procházet úzkým průchodem, jeho rychlost se výrazně zvyšuje. Tak tomu může být například mezi ostrovy. Bonifácká úžina mezi Korsikou a Sardinií a Messinská úžina mezi italskou pevninou a Sicílií jsou tímto jevem proslulé. Zesílení větru je obvykle vidět na bílých hřebenech vln před vámi.

Například na Sardinii platí místní předpisy, podle kterých se musíte držet nejméně 100 metrů od skalnatého pobřeží, 200 metrů od písečných pláží a 300 metrů od vjezdu do přístavu. Doporučujeme se zeptat na místě charterové společnosti, abyste se ujistili, že pravidla dodržujete správně. Pokud pravidla dodržovat nebudete, může vám být uložena pokuta. Doporučujeme proto dodržet o něco větší vzdálenost než je nutné, místo toho, abyste museli řešit problémy s policií, která má nakonec vždy pravdu.

Malé, někdy rustikální, jindy opravdu vybrané restaurace najdete podél chorvatského pobřeží i na mnoha ostrovech. Většina z nich má mola nebo kotvící bóje, kde můžete zdarma zakotvit. Na oplátku se však pochopitelně očekává, že se posádka zastaví na jídlo. Totéž platí pro taverny v Řecku a "křovácké hospody", které najdete na mnoha místech podél tureckého pobřeží Egejského moře.

TIP JACHTING.COM: Tradiční chorvatská kuchyně nabízí řadu vynikajících specialit. Během plavby můžete tato jídla a nápoje ochutnat na různých ostrovech a plážích. Více se o tomto tématu dozvíte v našem článku Co ochutnat v Chorvatsku.

Při plavbě z jedné země do druhé, zejména při cestě ze státu mimo EU zpět do státu EU nebo naopak, je nutné provést odbavení v takzvaném vstupním přístavu. Tak je tomu například při překračování hranic mezi Chorvatskem a Černou Horou. K odbavení je třeba předložit určité dokumenty, včetně seznamu spolucestujících se jménem, adresou, datem narození, státní příslušností a číslem pasu, dále kapitánský průkaz, mezinárodní lodní osvědčení, potvrzení charterové společnosti, že kapitán smí provozovat jachtu, a doklad o pojištění lodi. Dokud není prohlášení vyplněno, smí loď opustit pouze kapitán.

V některých chráněných oblastech, jako je souostroví Maddalena na severu Sardinie, ostrov Cabrera u Mallorky nebo Kornatské ostrovy u chorvatského pobřeží, je nutné mít povolení k plavbě. V závislosti na parku je někdy zpoplatněno a lze je získat online nebo v přístavech v dané oblasti. Charterová společnost často nabízí, že se o povolení postará ještě před cestou. V Chorvatsku jej lze zakoupit i na místě v národním parku, ale pak je mnohem dražší. Pokud se chcete plavit do Cabrery, musíte si místo rezervovat včas před začátkem plavby, protože počet míst je omezený.

Před vplutím do některých přístavů, jako je například Antibes na Azurovém pobřeží ve Francii, je třeba zaslat e-mailem potvrzení o pojištění jachty. Doporučujeme mít tento dokument připravený v chytrém telefonu nebo tabletu, jinak by vám mohl být vstup do přístavu zakázán.

Například v letních měsících červenci a srpnu jsou přístavy podél Azurového pobřeží, na Mallorce a na Sardinii velmi vytížené, a proto jsou také nejdražší. Pokud byste cestovali mimo hlavní sezónu, ceny budou nižší a zároveň počet volných kotvišť bude vyšší. V hlavní sezóně se vyplatí, rezervovat si kotviště dopředu nebo zakotvit v brzkých odpoledních hodinách.

V mnoha oblastech můžete ušetřit, pokud místo soukromého přístavu využijete přístav veřejný. Například na Mallorce existuje 10 takzvaných Moll Transitů, ve kterých když zakotvíte, vyjde vás to mnohem levněji. Na internetových stránkách www.portsib.es si můžete rezervovat kotviště na tři dny. Stránky jsou sice ve španělštině, ale abyste pochopili, co máte dělat, stačí použít funkci překladu v prohlížeči. Opravdu se to vyplatí, protože náklady na kotvení v Moll Transitu vyjdou až o dvě třetiny levněji.

Pomohly vám naše tipy? Pojďme společně vybrat loď pro vaši vysněnou dovolenou.