Nejčastější větry na Jadranu od A do Z

Jaderské moře je vyhledávaná destinace jachtaři z celé Evropy. Panují zde totiž různorodé podmínky, díky nimž si přijdou na své rodiny s dětmi na pohodové plavby, začátečníci, milovníci adrenalinového námořního jachtingu i jachtaři, kteří chtějí poměřit své síly s ostatními závodníky v jedné z mnoha regat, které se na Jadranu celoročně konají. Abyste vytěžili z plavby maximum, vyplatí se vědět, jaké větry v této oblasti foukají, kde vznikají, jak jim Chorvaté a jejich sousedé říkají i jak se v nich plavit.

Pokud jezdíte pravidelně na jachtu do Chorvatska, určitě už jste s bórou (nebo také burou) měli tu čest. Je to jeden z druhů větrů, které zde vanou pravidelně. Bóra je studený, velmi silný vítr s padavými poryvy a nárazy, který snadno dosáhne až síly orkánu (nejsilnější stupeň Beaufortovy stupnice síly větru vanoucí až přes 30 m/s). Jedná se o vítr, který je typický pro východní Jadran a vane z pevniny na moře ze severního až severovýchodního směru, kde ho ovlivňuje střet s teplým vzduchem nad mořem. 

Směr bóry a tím pádem i vln, které žene po moři, se často a bez varování mění, což ztěžuje jak plavbu, tak i manévrování s lodí. Na jednu stranu se v blízkosti desítek příbřežních ostrovů nemá šanci bóra rozběhnout, a tak sice nevytváří velké vlny, ale na druhou stranu tím vlny, jež jsou rozbité a špatně čitelné. 

Zato na otevřeném moři může bóra ukázat, co dokáže. A i když způsobuje až třímetrové vlny a přináší silné poryvy větru, bývá plavba za těchto podmínek o něco plynulejší — i když pro méně zkušené jachtaře také nebezpečná. 

Bóra je navíc záludná v tom, že často přichází z nenadání, bez předchozích meteorologických jevů, díky kterým by se dala předvídat. Tento typický chorvatský vítr vzniká na vrcholcích hor jako velká masa studeného vzduchu, která cestou do údolí nabírá poměrně velkou rychlost. Při střetu s teplejším vzduchem v údolí a nad mořem, způsobí silné vlnobití. To bývá nejdramatičtější v zimním období.

Kde bývá bóra nejsilnější?

Největší síly dosahuje bóra v severních oblastech Jadranu. Konkrétně v oblasti Velebitského průlivu (Pag), Kvanerského zálivu (Krk, Cres, Rab, Goli Otok) a Makarské riviéry. Čím více se vydáte do jižní části Jadranu, tím bude bóra slabší. Lehká bóra má název burin, obvykle vane v noci a v lecčems má podobné vlastnosti jako mistral.

Dalším typickým větrem nejen pro Jadran ale celé Středozemní moře je jugo (nebo též široko či scirocco). Počasí, jaké jugo přinese, jeho trvání i síla závisejí, podobně jako u bóry, na ročním období. Obecně se dá říct, že s jugem je spojená vysoká vzdušná vlhkost, vysoký obsah soli ve vzduchu, dusno, déšť a někdy i částečky prachu a písku ze Sahary a severních břehů Afriky. Takový vzduch je blahodárný pro osoby s dýchacími problémy a prospívá i nejrůznějším druhům flóry.

Kdy se s jugem setkáte?

V létě obvykle nevane déle než pár dní, v zimě může trvat i několik týdnů. Standardně se nejedná o příliš silný vítr s prudkými nárazy, ale zvláště v zimě dosáhne snadno síly vichřice a vítr zdvihne hladinu do dlouhých, až 30metrových vln dosahujících do výšky až 4 metry. Naopak v létě se můžete těšit na příjemnou plavbu ve svěžím větru.

Kde bývá jugo (široko) nejčastější?

S jugem se setkáte především v centrálních oblastech Balkánského poloostrova, podél břehů Jadranského moře a fouká směrem od jihovýchodu. To znamená, že nejsilnější vlny můžete očekávat na severu vnějších ostrovů, kde vlnobití umí vyhnat vodní tříšť až do výšky 100 metrů a není nic neobvyklého, když ji vítr odnese až půl kilometru na pevninu. Naštěstí jugo se dá velmi dobře předpovídat podle tlaku vzduchu, vzdušné vlhkosti a oblačnosti, které suchý vzduch ze Sahary sbírá během své cesty přes moře. To dává jachtařům také dostatek času k vyhledání bezpečného přístaviště nebo chráněného kotviště, případně k úpravě trasy.

Také mistral (maestral nebo zmorac) je vítr, jehož atributy se odvíjejí od ročního období. Nejedná se o nebezpečný vítr, i když umí pro milovníky vodních sportů připravit zajímavé zážitky. Vane hlavně od jara do podzimu a nemá příliš dlouhého trvání. V zimě a brzy na jaře bývá relativně silný a studený, během letní sezóny se pak jedná o příjemný osvěžující vítr, který netvoří vysoké vlny. Pokud se ale vlny objeví, jsou krátké a kousavé a u nezkušených jachtařů můžou způsobovat mořskou nemoc.

Intenzivněji se objevuje v jižních částech Jadranu, kam proudí z Biskajského zálivu na západním pobřeží Francie. Jeho velkou výhodou je, že vane v pravidelných intervalech. Jeho nástup můžete očekávat kolem dopoledních hodin a se západem slunce zeslabuje, proto se mu také někdy přezdívá denní bríza. Když je v předpovědi mistral, zkušení mořští vlci a místní vám poradí, že nemá smysl vyplouvat před 10. hodinou dopolední. Mistral se obvykle pojí s hezkým slunečným počasím a vytváří tak ideální podmínky pro jachtaře i surfaře.  

Lebić je severozápadní až západní vítr, se kterým se můžete setkat po celém Středomoří, a tedy i na Jadranu. Vzhledem k tomu, že ho zná mnoho národů podél středozemního pobřeží, uslyšíte i názvy jako je libeccio, levech, llebeig, lbić, labech nebo livas. V Chorvatsku je ale nejčastější pojmenování tohoto nevyzpytatelného větru lebić nebo garbin. Jachtaři jej v lásce příliš nemají, protože přináší bouřky, a hlavně nevyzpytatelné vlny, které přicházejí z různých směrů, a kříží se (tzv. efekt cross sea).

Kdy se lebić alias garbin nejčastěji vyskytuje?

Kromě toho se lebić také poměrně těžko předpovídá. Často se objevuje jako dozvuk juga a předvoj studené fronty. Sám o sobě je tento vítr vlhký a horký a způsobuje vysoké vlny a prudké bouřky, které jsou nebezpečné především pro menší lodě. Při prvních náznacích lebiće vyhledejte bezpečnou a chráněnou marinu nebo kotviště na závětrné jižní až jihovýchodní straně ostrova. Nepříjemnou zprávou pro všechny, kdo se chystají na jachtu do Chorvatska přes léto, je, že lebić se nejčastěji objevuje v červnu až srpnu. Naopak pozitivní zpráva je, že nikdy nemá dlouhého trvání.

Marin je další z typických větrů, které vanou ve Středozemním moři, a setkáte se s ním i na Jadranu. Podobně jako jugo vane od jihovýchodu a má obecně tendenci se stáčet na jih. Vzhledem k tomu, že fouká od moře a z teplejších oblastí, má vyšší teplotu a přináší s sebou vysokou vzdušnou vlhkost a opar. Při kontaktu se studenějším vzduchem nad pevninou vlhkost kondenzuje a s marinem jsou spojené bohaté srážky a mlha, které zhoršují viditelnost. Marin je silnější na otevřeném moři, a ve chvíli, kdy se začne přibližovat k pevnině, slábne. 

Teď už jen chytit vítr do plachet. Kterou loď si vyberete?