Nejčastější větry na Jadranu od A do Z

Co se týče větru, každá přímořská lokalita má svá specifika. Jaké větry vás čekají v Chorvatsku a jak se s nimi během plavby vypořádat.

Jaderské moře je vyhledávaná destinace jachtaři z celé Evropy. Panují zde totiž různorodé podmínky, díky nimž si přijdou na své rodiny s dětmi na pohodové plavby, začátečníci, milovníci adrenalinového námořního jachtingu i jachtaři, kteří chtějí poměřit své síly s ostatními závodníky v jedné z mnoha regat, které se na Jadranu celoročně konají. Abyste vytěžili z plavby maximum, vyplatí se vědět, jaké větry v této oblasti foukají, kde vznikají, jak jim Chorvaté a jejich sousedé říkají i jak se v nich plavit.

Bóra – připravte se na silný a nárazový vítr

Pokud jezdíte pravidelně na jachtu do Chorvatska, určitě už jste s bórou (nebo také burou) měli tu čest. Je to jeden z druhů větrů, které zde vanou pravidelně. Bóra je studený, velmi silný vítr s padavými poryvy a nárazy, který snadno dosáhne až síly orkánu (nejsilnější stupeň Beaufortovy stupnice síly větru vanoucí až přes 30 m/s). Jedná se o vítr, který je typický pro východní Jadran a vane z pevniny na moře ze severního až severovýchodního směru, kde ho ovlivňuje střet s teplým vzduchem nad mořem. 

Směr bóry a tím pádem i vln, které žene po moři, se často a bez varování mění, což ztěžuje jak plavbu, tak i manévrování s lodí. Na jednu stranu se v blízkosti desítek příbřežních ostrovů nemá šanci bóra rozběhnout, a tak sice nevytváří velké vlny, ale na druhou stranu tím vlny, jež jsou rozbité a špatně čitelné. 

Zato na otevřeném moři může bóra ukázat, co dokáže. A i když způsobuje až třímetrové vlny a přináší silné poryvy větru, bývá plavba za těchto podmínek o něco plynulejší — i když pro méně zkušené jachtaře také nebezpečná. 

Bóra je navíc záludná v tom, že často přichází z nenadání, bez předchozích meteorologických jevů, díky kterým by se dala předvídat. Tento typický chorvatský vítr vzniká na vrcholcích hor jako velká masa studeného vzduchu, která cestou do údolí nabírá poměrně velkou rychlost. Při střetu s teplejším vzduchem v údolí a nad mořem, způsobí silné vlnobití. To bývá nejdramatičtější v zimním období.

Kde bývá bóra nejsilnější?

Největší síly dosahuje bóra v severních oblastech Jadranu. Konkrétně v oblasti Velebitského průlivu (Pag), Kvanerského zálivu (Krk, Cres, Rab, Goli Otok) a Makarské riviéry. Čím více se vydáte do jižní části Jadranu, tím bude bóra slabší. Lehká bóra má název burin, obvykle vane v noci a v lecčems má podobné vlastnosti jako mistral.

TIP YACHTING.COM: Pokud vás zastihne bóra na moři, vyhněte se návětrným stranám ostrovů, kam by vás vlny a vítr mohly snést na mělčinu nebo skaliska, a vyhledejte útočiště na jejich závětrné straně. Při bóře se také do vzduchu dostává velké množství vodní tříště a pěny, které znesnadňují viditelnost. Více podrobností o plavbě a kotvení v bóře se dozvíte v článku Chorvatský vítr bóra: postrach jachtařů.

Jugo – nebezpečný vítr i prospěšný pomocník

Dalším typickým větrem nejen pro Jadran ale celé Středozemní moře je jugo (nebo též široko či scirocco). Počasí, jaké jugo přinese, jeho trvání i síla závisejí, podobně jako u bóry, na ročním období. Obecně se dá říct, že s jugem je spojená vysoká vzdušná vlhkost, vysoký obsah soli ve vzduchu, dusno, déšť a někdy i částečky prachu a písku ze Sahary a severních břehů Afriky. Takový vzduch je blahodárný pro osoby s dýchacími problémy a prospívá i nejrůznějším druhům flóry.

Kdy se s jugem setkáte?

V létě obvykle nevane déle než pár dní, v zimě může trvat i několik týdnů. Standardně se nejedná o příliš silný vítr s prudkými nárazy, ale zvláště v zimě dosáhne snadno síly vichřice a vítr zdvihne hladinu do dlouhých, až 30metrových vln dosahujících do výšky až 4 metry. Naopak v létě se můžete těšit na příjemnou plavbu ve svěžím větru.

Plachtění ve větru vlnami, regate

Kde bývá jugo (široko) nejčastější?

S jugem se setkáte především v centrálních oblastech Balkánského poloostrova, podél břehů Jadranského moře a fouká směrem od jihovýchodu. To znamená, že nejsilnější vlny můžete očekávat na severu vnějších ostrovů, kde vlnobití umí vyhnat vodní tříšť až do výšky 100 metrů a není nic neobvyklého, když ji vítr odnese až půl kilometru na pevninu. Naštěstí jugo se dá velmi dobře předpovídat podle tlaku vzduchu, vzdušné vlhkosti a oblačnosti, které suchý vzduch ze Sahary sbírá během své cesty přes moře. To dává jachtařům také dostatek času k vyhledání bezpečného přístaviště nebo chráněného kotviště, případně k úpravě trasy.

TIP YACHTING.COM: Zajímá vás, jak předpovídat příchod juga i bez aplikací a meteorologických map? Jak se v něm plavit a kde se před ním nejlépe schovat? Čtěte naše tipy v článcích Široko – když se poušť setká s mořem a Chorvatský vítr jugo: kdy a kde se vyskytuje a proč si na něj dát pozor.

Mistral – denní bríza pro zábavný jachting i surfing

Také mistral (maestral nebo zmorac) je vítr, jehož atributy se odvíjejí od ročního období. Nejedná se o nebezpečný vítr, i když umí pro milovníky vodních sportů připravit zajímavé zážitky. Vane hlavně od jara do podzimu a nemá příliš dlouhého trvání. V zimě a brzy na jaře bývá relativně silný a studený, během letní sezóny se pak jedná o příjemný osvěžující vítr, který netvoří vysoké vlny. Pokud se ale vlny objeví, jsou krátké a kousavé a u nezkušených jachtařů můžou způsobovat mořskou nemoc.

Intenzivněji se objevuje v jižních částech Jadranu, kam proudí z Biskajského zálivu na západním pobřeží Francie. Jeho velkou výhodou je, že vane v pravidelných intervalech. Jeho nástup můžete očekávat kolem dopoledních hodin a se západem slunce zeslabuje, proto se mu také někdy přezdívá denní bríza. Když je v předpovědi mistral, zkušení mořští vlci a místní vám poradí, že nemá smysl vyplouvat před 10. hodinou dopolední. Mistral se obvykle pojí s hezkým slunečným počasím a vytváří tak ideální podmínky pro jachtaře i surfaře.  

TIP YACHTING.COM: Zajímá vás, jak si užít plavbu v mistralu na maximum. Podívejte se na rady v článku Mistral: Turbo-pohon pro zkušené jachtaře.

Lebić: když nebezpečí hrozí i během poklidného léta

Lebić je severozápadní až západní vítr, se kterým se můžete setkat po celém Středomoří, a tedy i na Jadranu. Vzhledem k tomu, že ho zná mnoho národů podél středozemního pobřeží, uslyšíte i názvy jako je libeccio, levech, llebeig, lbić, labech nebo livas. V Chorvatsku je ale nejčastější pojmenování tohoto nevyzpytatelného větru lebić nebo garbin. Jachtaři jej v lásce příliš nemají, protože přináší bouřky, a hlavně nevyzpytatelné vlny, které přicházejí z různých směrů, a kříží se (tzv. efekt cross sea).

TIP YACHTING.COM: Pokud se blíží lebić, je lepší schovat se v marině. Pokud byste přesto chtěli vědět, jak se v něm bezpečně plavit, přečtěte si tipy v článku Lebić: nepředvídatelný a tvrdohlavý vítr

Tým plachetnice vypíná lodní plachtu

Kdy se lebić alias garbin nejčastěji vyskytuje?

Kromě toho se lebić také poměrně těžko předpovídá. Často se objevuje jako dozvuk juga a předvoj studené fronty. Sám o sobě je tento vítr vlhký a horký a způsobuje vysoké vlny a prudké bouřky, které jsou nebezpečné především pro menší lodě. Při prvních náznacích lebiće vyhledejte bezpečnou a chráněnou marinu nebo kotviště na závětrné jižní až jihovýchodní straně ostrova. Nepříjemnou zprávou pro všechny, kdo se chystají na jachtu do Chorvatska přes léto, je, že lebić se nejčastěji objevuje v červnu až srpnu. Naopak pozitivní zpráva je, že nikdy nemá dlouhého trvání.

TIP YACHTING.COM: Do marín ve Středozemním moři v Chorvatsku, Černé Hoře, Řecku, Itálii, Turecku… míří každoročně tisíce jachtařů, kteří si zde chtějí užít poklidnou plavbu během dovolené nebo na vlastní kůži vyzkoušet sílu moře a pořádnou dávku adrenalinu. Velkou výhodou Středomoří je, že tu pravidelně fouká několik dobře předvídatelných typů větrů. A díky jejich znalosti můžete poměrně dobře odhadnout, jaké bude počasí a tomu přizpůsobit plán plavby. Na co se můžete ve Středozemním moři připravit vám prozradí článek 7 nejčastějších větrů, které potkáte ve Středozemním moři.

Marin – snadno čitelný a předvídatelný vítr

Marin je další z typických větrů, které vanou ve Středozemním moři, a setkáte se s ním i na Jadranu. Podobně jako jugo vane od jihovýchodu a má obecně tendenci se stáčet na jih. Vzhledem k tomu, že fouká od moře a z teplejších oblastí, má vyšší teplotu a přináší s sebou vysokou vzdušnou vlhkost a opar. Při kontaktu se studenějším vzduchem nad pevninou vlhkost kondenzuje a s marinem jsou spojené bohaté srážky a mlha, které zhoršují viditelnost. Marin je silnější na otevřeném moři, a ve chvíli, kdy se začne přibližovat k pevnině, slábne. 

TIP YACHTING.COM: Mlha na moři umí být v mnoha případech záludnější a nebezpečnější než drsné počasí se silným větrem a vysokými vlnami, zvláště pro menší plavidla. Dohledová vzdálenost může klesnout až na nulu, čímž se podstatně zvyšuje riziko kolize s dalšími loděmi, břehem nebo jinými překážkami. Pokud padne na moři mlha, je v první řadě nutné zajistit bezpečnost posádky, začít používat příslušnou signalizaci a podniknout všechny kroky k tomu, aby byla vaše loď co nejvíce zpozorovatelná. Jak toho docílit se dozvíte v článku Jak se bezpečně plavit a navigovat loď v mlze.

Marin je druh větru, který vane po celý rok. Během vysoké sezóny od jara do podzimu je spíše slabší, stabilní a bez nárazových poryvů. V zimních měsících sílí a při jeho kontaktu s pobřežím vznikají vysoké, příbojové vlny, zvláště v místech, kde je terén členitější. Dobrou zprávou je, že marin lze velmi dobře předpovídat. Podle své polohy na moři můžete určit, jak se navzájem ovlivní tlaková níže z Alp a tlaková výše nad střední Evropou. Snadno jej také poznáte podle poklesu tlaku a zvyšující se vzdušné vlhkosti.

Teď už jen chytit vítr do plachet. Kterou loď si vyberete?

S výběrem lodi vám rádi poradíme, Středomoří máme v malíku.

FAQ Vítr na Jadranu od A do Z – vše, co potřebujete znát