Chorvatský vítr jugo: kdy a kde se vyskytuje, a proč si na něj dát pozor!

Komu by vadil příjemný teplý větřík, že? Nenechte se ale zmást prvním dojmem. Jugo je náladový jižní až jihovýchodní vítr, který vám může v Chorvatsku na moři přichystat pořádné překvapení. Ovšem jindy je naopak jako andílek a pohání vaši plachetnici jako podle učebnice. Co přesně od něj tedy můžete čekat a jak se s tím na moři vypořádat?

Co je jugo a kde fouká

Jugo je teplý a vlhký vítr, který vzniká nad Saharou, a vane z jihu až jihovýchodu přes Středozemní moře do Evropy. Zpravidla ho doprovází tmavé mraky, bouřky plné hromů a blesků a velké množství srážek. Na pevninské Chorvatsko přichází z moře přes ostrovy.

Jugo se objevuje během celého roku a můžete se s ním setkat i v létě (zvlášť v srpnu), je to ale poměrně vzácné a jeho síla bývá v takovém případně mírná, a vane jen pár dní. Mnohem větší razancí působí od podzimu do jara. Když je ve formě, můžete se připravit až na třítýdenní větrný maraton. V hlídání přesné předpovědi doporučujeme aplikaci Windy, nicméně příchod juga poznáte i podle stoupající teploty a vlhkosti, a naopak klesajícího tlaku.  

TIP YACHTING.COM: Počasí se v posledních letech v nejoblíbenějších jachtařských lokalitách mění. Loni v létě některé jachtaře v Chorvatsku nepříjemně zaskočila silná bóra, která v letních měsících vůbec nebývala obvyklá. A takové výkyvy můžeme čekat častěji. Musíte si tedy být jistí, kde získat tu nejlepší předpověď?  

Vítr jugo jako obhájce zločinců 

Chorvaté věří, že vítr může nejen předpověď to, zda bude pršet, ale také ovlivnit vaši náladu, zdraví, chuť a může vás dokonce motivovat ke spáchání trestného činu. Věděli jste, že podle právního řádu bývalé Dubrovnické republiky (13.–19. století) nemohla být v době foukání juga učiněna žádná zásadní rozhodnutí a zločinci, dokonce i vrazi, mohli jugo použít jako prostředek k obhajobě či zmírnění svého trestu (což se jim často vyplácelo). Jugo prý může za deprese, bolesti těla, nevrlost a bolesti hlavy či migrény. Zřejmě to způsobuje výrazný pokles tlaku, který ho provází. Ostatně dodnes můžete v Dalmácii v hovorové řeči použít slovo jugo jako synonymum pro špatné nebo nepříjemné, případně pro zvláštní náladu nebo stav mysli.

Co jsou jugo široko a jugo oštro?

Jugo má v Chorvatsku hned několik názvů a můžeme ho rozdělit na čistě jižní a jihovýchodní vítr podle toho, odkud vane.  

Jugo-široko 

Jugo s přívlastkem široko jde o jihovýchodní vítr, který může být nebezpečný a doprovází ho onen zmíněný silný déšť. Dosahuje rychlosti až do 12. stupně Beauforta, což je síla orkánu. Setkáte se klidně s rychlostí přes 60 uzlů. 

Jugo-oštro 

Kdežto jugo s přívlastkem oštro je vítr jižní, který dosahuje rychlosti do 6. stupně Beauforta. Na ten narazíte nejčastěji v období od května do září a trvá několik dnů. Počasí je při tomto větru překvapivě bezoblačné.  

Chorvaté říkají větru jugo-široko většinou jen jednoslovně buď jugo nebo široko. Jugo-oštro pak nejčastěji jen oštro. A právě oštro bývá přechodnou fází mezi jugem a lebićem.  

Pod jinými názvy je vítr jugo známý i v dalších středozemních státech: V Itálii se mu říká sirocco, a bývá zodpovědný za záplavy v Benátkách, ve Slovinsku široko, ve Francii marin. 

Jugo versus bóra: Jak se od sebe liší?

Jugo dokáže být stejně nepříjemné a nebezpečné jako bóra, ale jeho výhodou je, že nezačíná tak náhle, ale na rozdíl od bóry se vyvíjí a přichází pomalu — maximální sílu nabírá až druhý a třetí den, což je pro jachtaře výhoda, protože má čas se připravit, případně upravit svůj itinerář. Jugo také většinou vane konstantně, a nikoliv v nepředvídatelných poryvech jako bora, což při jeho nižší síle, umožňuje jachtařům dobrou plavbu s konstantními vlnami a směrem.  

Kde fouká jugo a kam se s v případě nouze s lodí schovat

Jak už bylo řečeno jugo fouká z moře na pevninu, a tak bývá nejsilnější na otevřeném moři, či na nechráněném pobřeží, ale pozor si musíte dát i na větrné kanály mezi ostrovy. Vlny mohou dosahovat v takovém případě až k pěti metrům, což dá méně zkušeným jachtařům zabrat. Plavba na některém z vnějších otevřených ostrovů jako je Vis, Biševo nebo Lastovo se například v těchto podmínkách vůbec nedoporučuje. Zatímco v úzkých kanálech chráněných ostrovy nebo uzavřených zátokách jako je Vela Luka, Stari Grad, Mali Lošinj nebývají vlny nijak velké, přesto i tam dost fouká. V širších průlivech je pak pravděpodobné, že jugo zeslábne, ale zase se zde mohou častěji objevovat nečekané poryvy. Jde například o ostrovy Dugi otok, Uglijan a Pašman. 

Pokud se síla juga pohybuje kolem 4 stupňů Beufortovy stupnice, využijte jeho konstantního vanutí a dopřejte si na plachetnici extra svižnou plavbu.

Může jugo ohrozit vaši dovolenou na lodi? 

Bohužel ano, v lepším případě vás může trochu zdržet. A nezapomeňte vzít v úvahu jeho dozvuky. Jednou jsme měli půjčenou loď v Kremiku, ale nemohli jsme vyplout právě kvůli velmi silnému jugu. Další den vítr utichl, tak jsme se rozhodli vyplout směr Pakleni. Vše bylo samozřejmě na rozhodnutí kapitána s ohledem na možnosti posádky. Očekávali jsme sice ještě vlny, ale ty, na které jsme narazili, odpovídaly 6. stupni Beauforta, zatímco vítr byl už velmi mírný. I to se může stát, když je jugo obzvláště silné.  

Začátečníkům bychom v tomto případě doporučili ještě jeden den počkat nebo zvolit pobřežní plavbu, kde vlny nebývají tak velké, pro zkušenější posádku by to neměl být velký problém. Pro nás se z toho stal jeden z nejlepších zážitků v Chorvatsku. Naše loď se pravidelně schovávala mezi vlnami a pak zase vyplouvala nahoru. Naštěstí jsou během juga vlny sice velké, ale také dlouhé a táhlé. V těchto podmínkách je nejlepší vyndat jen kousek kosatky či genoy a hlavní plachtu zcela vynechat. Vlny by ji zbytečně rozhazovaly, a mohlo by tak dojít i k poškození lodi. Pokud nejedete závod, kde jsou všechna pravidla brána trochu více na hranu, nemá smysl riskovat.

Jak bezpečně zakotvit během juga? 

Vždy je nejvhodnější kotvit na závětrné straně ostrova. Zároveň musíte být připraveni i na možnost, že se může vítr během noci otočit. V případě juga je tedy nejvhodnější vyhledat kotviště na západě až severozápadě. Každopádně byste rozhodně měli vynechat jižní a jihovýchodní zátoky, které by vás vůbec neochránily, a kromě obavy o loď byste nedopřáli posádce ani moc klidné spaní. Třeba na Hvaru je vhodnější kotvit v dobře chráněném Starim Gradu než přímo ve městě Hvar, protože v něm se valí vlny z moře přímo do přístavu. Na ostrově Korčula je také přístav na západním pobřeží bezpečnější než východní přístav, kde fouká jugo ze strany.

Pro lepší pochopení si ukážeme jeden příklad. Předpověď hlásí jugo mezi 6. až 7. stupněm Beauforta v poryvech. Během noci se má vítr stočit k severu, až severozápadu. Rozhodně je v takovém případě bezpečnější zvolit přistav s mooringy, a ne pouze kotvu či bójku. Pokud se obáváte, že se během noci objeví vlny a bojíte se o loď, zkuste o metr víc utáhnout mooringová lana, a dostat se tak od mola, které by mohlo způsobit případně škody na lodi. Zároveň, čím dál jste od mola, tím větší hloubku máte pod lodí. Velmi účinné jsou také vlnolamy, které jsou u většiny přístavů, a odráží případné vlnobití.

V Chorvatsku je velká výhoda, že mnoho míst je zde dobře chráněných, a to právě díky menším ostrůvkům, které obklopují ty větší. Proto máte vždy na výběr, kde se můžete bezpečně ukrýt. 

Dlouhé přeplavby a jak nám jugo pomůže? 

Když chcete zažít o něco větší dobrodružství, můžete naplánovat delší přeplavbu, například do Řecka a zpět. Je jasné, že kromě kromě moře, které bude všude kolem vás (pevnina v nedohlednu), bude záležet hlavně na větru. Při plavbě do Řecka se jugo zcela nehodí, ale právě při plavbě zpátky do Chorvatska ano! Pomůže vám udržet přímý směr a proplouvat klidně vzhůru směrem do přístavu, který potřebujete. Navíc ušetříte čas nekonečným křižováním.