Řecký vítr meltemi: Jak si s ním během plavby poradit

Vše, co by měl každý jachtař vědět o meltemi – jak se chovat, když fouká, a kdy je lepší se mu vyhnout


„Severní vítr je krutý“, zpívá se ve známé písničce. A i když měl autor v tomto případě na mysli chladný vichr na Aljašce, silný severní vítr vám může zkomplikovat i vaši letní dovolenou na moři. Zvlášť pokud se chystáte na plavbu po řeckých ostrovech. Seznamte se s meltemi, řeckou variantou nepříjemného severního větru. Prozradíme vám, jak metlemi vzniká, kdy a kde se s ním můžete setkat, a hlavně poradíme na co si dát pozor, abyste hladce dopluli do přístavu.

Co je meltemi? 

Meltemi je suchý severní vítr, který se vyskytuje hlavně v oblasti Egejského moře a ve východní části Středozemního moře, a to od konce května do konce září. Největší sílu má v letních měsících od června do srpna. To jsou ty chvíle, kdy máte na pláži každou chvíli oči plné písku a tělový peeling zdarma, nedá se plavat v moři, a na lodi vás trápí vlny a potíže s kormidlováním. 


Ale pozor, meltemi má i své výhody. Pokud jste někdy zažili Řecko v létě, kdy teplota přesahuje 40 °C, musíte uznat, že osvěžující vítr dokáže váš pobyt učinit mnohem snesitelnějším. Meltemi přirozeně ochlazuje rozpálenou krajinu, a ulevuje tak horkem trýzněným místním i turistům. Kromě toho je to mimořádně vhodný vítr pro vodní sporty jako windsurfing nebo kiteboarding. 


Meltemi znali už staří Řekové, ale nazývali ho etesios neboli „roční vítr“, což znamenalo, že se každý rok vrací ve stejnou dobu. Není úplně jasné, zda je současný název meltemi odvozen z latinského „mal tempo“ (špatné počasí) nebo naopak z tureckého „meltem“ („lehký vánek“). Pokud by platilo to druhé, bylo by paradoxem, že Řekové tomuto větru dnes říkají meltemi, zatímco turečtina pro něj naopak používá výraz etezyen, odvozený z původního řeckého slova. 


Kiteboarding v Řecku při mírném meltemi.

Jakou má meltemi sílu? 

Nenechte se zmást možností, že slovo meltemi je odvozeno z tureckého výrazu pro lehký vánek. Tento vítr totiž nejčastěji vane silou mezi pěti až sedmi stupni Beauforta, velmi snadno se ale dostane až na stupeň devátý, což už znamená pořádnou vichřici. V úžinách mezi ostrovy může dokonce výjimečně zesílit až na jedenáctý stupeň, tedy více než 100 km/h. V takovém případě se zastavuje lodní provoz, a vy musíte svou loď řádně zajistit a doufat, že vítr přejde co nejdříve.  


Meltemi je navíc nevypočitatelné, objevuje se z ničeho nic při čistém nebi, a proto může jachtaře nepříjemně překvapit. Klíčové je sledovat předpověď počasí, nám se osvědčila i aplikace Windy. Obecně se říká, že pokud je v létě počasí v západní Evropě teplejší, než je běžně zvykem, pak máte výrazně větší pravděpodobnost, že se v Řecku při plavbě s meltemi potkáte. Pokud je ale v západní Evropě chladnější léto se spoustou srážek, bude vaše plavba v Egejském moři klidnější. 


Pokud vás meltemi na cestě překvapí, je určitě dobré vědět, že během dne mívá různou sílu. Ráno je meltemi opravdu jen mírný vítr, který fouká rychlostí přibližně 11–16 uzlů. V průběhu dne zesiluje až na 22–27 uzlů. Odpoledne a večer bývá vítr nejsilnější a trochu se tiší opět až v noci. Každopádně silové možnosti meltemi jsou neomezené, proto se někdy stane, že fouká i rychlostí kolem padesáti uzlů, což odpovídá zmíněnému desátému a vyššímu stupni Beauforta.


Bouře na moři.

Beaufortova stupnice 

Jelikož jsme již zmínili uzly i stupně Beauforta, raději si připomeneme, co přesně od daného stupně větru můžeme čekat. Tuto stupnici musí znát každý kapitán nazpaměť, protože díky ní se může rozhodnout, kdy vyplout a kdy ne, protože by plavba byla nebezpečná či nad sílu posádky. 


Jelikož kapitán nese za posádku odpovědnost, mělo by jeho rozhodnutí být považováno za svaté a každý by ho měl respektovat. Snad při každé plavbě ale zazní ono známé „…ale no tak, kapitáne, to dáme…“. A právě v takové chvíli může tato stručná tabulka posloužit jako ukázka pro posádku, které se můžete zeptat, zda by opravdu chtěla plout v tříštivých vlnách a se silným protivětrem.  


Stupeň

Rychlost větru

Slovní označení (staré označení platné do roku 2020)

Znaky na moři

km/h

uzlů

0

0–1

0–1

Bezvětří

Moře je zrcadlově hladké.

1

1–5

1–3

Vánek

Malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových vrcholků.

2

6–11

4–6

Slabý vítr

Malé vlny, ještě krátké, ale výraznější, se sklovitými hřebeny, které se nelámou.

3

12–19

7–10

Mírný vítr

Hřebeny vln se začínají lámat, pěna převážně skelná. Ojedinělý výskyt malých pěnových vrcholků.

4

20–28

11–16

Dosti čerstvý vítr

Vlny ještě malé, ale prodlužují se. Hojný výskyt pěnových vrcholků.

5

29–38

17–21

Čerstvý vítr

Dosti velké a výrazně prodloužené vlny. Všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt vodní tříště.

6

39–49

22–27

Silný vítr

Velké vlny. Hřebeny se lámou a zanechávají větší plochy bílé pěny. Trochu vodní tříště.

7

50–61

28–33

Prudký vítr

Moře se bouří. Bílá pěna vzniklá lámáním hřebenů vytváří pruhy po větru.

8

62–74

34–40

Bouřlivý vítr

Dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat vodní tříšť, pásy pěny po větru.

9

75–88

41–47

Vichřice

Vysoké vlnové hory, husté pásy pěny po větru, moře se začíná valit, vodní tříšť snižuje dohlednost.

10

89–102

48–55

Silná vichřice

Velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny. Těžké nárazovité valení moře. Viditelnost znatelně omezena vodní tříští.

11

103–117

56–63

Mohutná vichřice

Mimořádně vysoké pěnové hory. Dohlednost znehodnocena vodní tříští.

12

118 a více

64 a více

Orkán

Vzduch plný pěny a vodní tříště. Moře zcela bílé. Dohlednost velmi snížena. Není výhled.

Kde se s  meltemi setkáme? 

Meltemi se objevuje zejména v Egejském moři. Nejsilnější je na Kykládách, severních Sporádách a na Dodekanesii. V okolí Kyklád dosahuje běžně sedmého až osmého stupně Beauforta. Pokud se vytvoří tlaková výše nad Peloponésem, Jónskými ostrovy nebo nad Albánií, a spojí se s tlakovou níží ze severovýchodu, stane se z něj velmi nepříjemný a nebezpečný společník. V takovém případě nevyplouvají nejen plachetnice a malé lodě, ale dokonce ani velké trajekty. 


Obecně meltemi proudí ze severu, ale setkáme se i s jeho severozápadním či severovýchodním prouděním – jeho směr totiž stáčí a ovlivňují desítky ostrovů či výběžků v Egejském moři, do nichž vítr naráží. V severní části Egejského moře u Dardanel fouká od severu až severovýchodu, v centrální části Egeje vane od severu až severozápadu, a na jihu je většinou severozápadní. 


Na souši se s meltemi setkáte zejména východním pobřeží Řecka nebo na řeckých ostrovech. Díky jejich členitosti se může klidně stát, že zatímco na jedné pláži fouká nesnesitelný vítr, o pár set metrů dál, na závětrné straně, panuje bezvětří. Toho je pak třeba využít zejména při kotvení.


Mapa proudu větru zvaného meltemi.

Mapa: Kudy proudí Meltemi Egejským mořem a kde vzniká.

Co dělat, když meltemi fouká? 

Meltemi vás může uvěznit na jedno odpoledne, ale někdy vane bez přestávky klidně celý týden. V takovém případě je velmi důležité zvolit správné kotviště v souladu s dobrou námořní praxí a pravidly bezpečného kotvení, aby byla zajištěna bezpečnost lodi a klidný spánek celé posádky.  


Pokud se blíží špatné počasí a silný vítr, měl by každý kapitán vyhledat bezpečné kotviště na závětrné straně ostrova. Při kotvení musíte myslet nejen na sílu větru, ale i na to, co tento vítr udělá s mořem (tzv. swellswell je série několika vln v pravidelných rozestupech, které vznikají v oceánu. Tyto série se v určité frekvenci přesouvají k pobřeží, kde se o mělké dno či jinou překážku zvedají a začínají lámat, vhodný swell vyhledávají například surfaři, pozn. redakce). Když vítr rozvlní moře ke dvoumetrovým i větším vlnám, a vaše zátoka nebude plně chráněná, je pravděpodobné, že i u vás bude moře dosti v pohybu, a kotvení se stane nepohodlné, dost možná i nebezpečné. O klidném spaní pak nemůže být ani řeč. Myslete na to, že když kolem vás bude řádit vlnobití, malý skalní reliéf v závětří vás neochrání. 


Každý kapitán by se měl vyvarovat toto, že se nedostane do bezpečného závětrného kotviště! V opačném případě nezbývá, než se modlit a pokusit se maximálně ochránit loď i posádku díky fendrům a správnému uvázání lodi. Bohužel se často stává, že se lodě zničí právě takto v přístavu. 


Pokud vane meltemi a vy přesto vyplouváte z kotviště, musíte s tímto faktorem dopředu počítat a celý manévr si velmi dobře rozmyslet a naplánovat, aby se posádka vyvarovala nepříjemným zkušenostem s odřenými boky lodí, namotanými mooringovými lany a podobnými radostmi. 


Vlnobití na moři způsobené větrem.

Jak plachtit, když fouká meltemi? 

Před každou plavbou by si jachtař měl nejdříve zjistit podrobnou předpověď počasí — především jaký bude foukat vítr. Jedině správná a pečlivá příprava může zajistit, aby plavba byla příjemná, a nezměnila se v boj o život. Pokud máte posádku ostřílených mořských vlků, pak vás běžně silné meltemi nejspíš trápit nebude, ale v případě, že jste ještě nenabrali dost zkušeností, rozhodně si musíte nejdříve s čistou hlavou říct, co jste jako kapitán a posádka schopni bezpečně zvládnout.  


Když totiž meltemi nabírá na síle, Egejské moře se pořádně rozvlní, a už jen koupání na návětrné pláži se občas stává vyloženě adrenalinovým zážitkem. Na otevřeném moři pak mají vlny logicky vždycky větší prostor k tomu, aby vyrostly do výšky. A právě vlny jsou při meltemi velmi nepříjemné a zrádné. Jakmile vítr zesílí zejména díky spojení tlakové níže a výše, mohou vlny dosahovat v průměru i čtyřmetrové výšky, a to už jistě dokáže vyvést z míry i zkušeného jachtaře. 


S meltemi je třeba počítat i při řízení a navigaci. Pokud chcete plout na jih, lze to při mírnějším meltemi celkem snadno. Pokud vám ani posádce nebudou vadit vlny, poplujete na příjemný zadoboční vítr, a s meltemi v zádech tak můžete dokonce dorazit do své destinace s předstihem.  


Když se ale budete chtít vrátit zpět na sever, nastává problém, který by začínajícího jachtaře mohl celkem potrápit, protože v tomto směru budete muset nekonečně křižovat proti větru. Pravdou ale je, že křižování proti větru by neměl v žádném směru podcenit ani ostřílený kapitán. Obecně pokud nemáte dost zkušeností, zvažte si na první část plavby najmout zkušeného kapitána, který vás v jachtění během meltemi zaškolí. Získáte tak více zkušeností i jistotu. 


Plachetnice na regattě při silném větru.

Kudy se meltemi vyhnout? 

Plavba při silnějším meltemi vyžaduje zkušené vedení plavidla. Pokud v době vaší dovolené hlásí předpověď silnější meltemi, a to zejména u Kyklád, rozhodně doporučujeme zvážit naplánování plavby a změnit itinerář. Například při plavbě z Atén zkuste místo větrem ohrožených Kyklád ostrovy v Saronském zálivu — Hydru, Slaminu, Aiginu nebo Poros. Ty jsou ostatně pro jachtaře začátečníky ideální i jako přestup z jachtění v Chorvatsku k novým výzvám. Najdete tu klidné moře, antické památky i skvělé taverny. Při plavbě z ostrova Mykonos lze najít alternativní cestu na malé Kyklády, ostrovy Irakleia, Schoinousa a Koufonissia, kde vás čeká krásné tyrkysové moře. 


Malebný ostrov Mykonós s vlnobitím u pobřeží.

 

Vždy také počítejte s včasným návratem do charterové společnosti, protože návrat na sever proti silnému větru vás citelně zpomalí. A to i když použijete „nafting“ — neboli plachtění na motor. Zároveň nezapomeňte, že genoa nebo kosatka vám často zajistí lepší stabilitu ve vlnách. 


Pokud vyrazíte na Egejské moře v době, kdy meltemi panuje, téměř jistě se s ním setkáte. O jeho síle, stejně jako u jiných větrů, rozhodují situace, které se mění každou chvíli. Pokud bude meltemi mírné, plachtit by se vám na něj za standardních podmínek mělo dobře, ale pro klidnou rodinnou dovolenou s dětmi bychom přesto doporučili zvolit západní část Řecka v Iónském moři, kde si užijete klasickou řeckou dovolenou plnou krásných kostelíků, olivovníků, tyrkysového moře a skvělé kuchyně. 

FAQ Co si zapamatovat o meltemi

Poradím vám s výběrem lodi i bezpečnou trasou plavby. Zavolejte.

Anežka Harudová

Anežka Harudová

Yachting Sales Manager

+420 731 517 013anezka.harudova@yachting.com