Chorvatský vítr bóra: postrach jachtařů

Na jedné straně dokáže převrhnout kamion a zpustošit marinu, na straně druhé by bez ní neexistoval proslulý dalmácký pršut ani pažský ovčí sýr. Podle místních totiž dokáže jen bóra zdejší šunku takhle vysušit a jen bóra umí zároveň pokropit slanou mořskou vodou pastviny na ostrově Pug. Chorvati se s bórou naučili žít, ale co my jachtaři? Dá se na ni plout? Jak velkou hrozbu doopravdy představuje?   

Jak vzniká bóra (bura) a kdy bývá nejsilnější?

Bóra, bora nebo také bura je padavý (katabatický) vítr. Takový vítr se rodí v horách, když se nad vrcholy nahromadí velké množství studeného vzduchu, a následně ho začne gravitace stahovat ze svahů do nižších poloh — v tomhle případě k moři. Než se studený vzduch dovalí na pobřeží nabere nevídanou rychlost. Tady se pak začne drát pod teplejší a lehčí vzduch.  A spolu s ním zvedá do výšky i mořskou pěnu, kterou silné poryvy roznášejí po moři, pevnině i ostrovech. Bóra fouká víceméně s podobnou intenzitou ve dne i v noci. Pokud trochu poleví, pak obvykle mezi 12. a 15. hodinou. Nebezpečím pro jachtaře je, že se bora objevuje náhle a rovnou udeří silou hurikánu — žádné varování, žádná příprava. Navíc ji doprovázejí velmi silné větrné poryvy. Jak to konkrétně vypadá se můžete přesvědčit v článku Chorvatská bóra, kde se nám podařilo zachytit několik fotografií přímo na lodi během plavby.

S nejničivější bórou se musí počítat hlavně na podzim a v zimě. Objevuje se ale často i během jarních měsíců. Zimní bóra může trvat i týden a dosahuje síly hurikánu. Rekordní zaznamenané rychlosti větru se pohybují kolem 300 km/h. Dříve bývalo zvykem, že červenec a srpen byly relativně bezpečné a „bezbórové“ měsíce, ale vlivem klimatických změn už s tím nejde počítat najisto. S intenzivní bórou se tak můžeme poslední roky potkat i v hlavní jachtařské sezóně. Nicméně letní bóra zpravidla skončí do tří dnů a většinou nebývá tak divoká.

Na bóru mívá vliv i atmosférický tlak. Masu studeného vzduchu může popostrčit proud z pevniny vzniklý na střetu tlakové výše a tlakové níže. To se děje dvěma způsoby. Zaprvé, když nad zasněženými Dinárskými horami vznikne tlaková výše a nad teplejším Jadranem naopak tlaková níže. Za druhé, pokud se potká tlaková níže z oblasti Černého moře s tlakovou výší v okolí Baleár. Na jejich středu vznikne silný proud, který vane z pevniny směrem na jih a studený vzduch z Dinárských hor vezme s sebou.    

Proč fouká bóra právě v Chorvatsku? 

Už jsme zmínili oblast Dinárských hor. Jde o zhruba 700 km dlouhou sestavu několika pohoří, která se táhnou od Slovinska po Albánii. Na území Chorvatska tahle pohoří provázejí většinu pobřeží a vytvářejí ideální podmínky pro intenzivní bóru. Největší „zásluhy“ si přitom můžou připsat tři pohoří — Velika Kapela, Velebit a Biokovo.     

Bóra z pohoří Velika Kapela vás může potkat, pokud vyplouváte z Puly nebo Rijeky mezi ostrovy Kvarnerského zálivu — Krk, Cres, Rab, Prvić a Goli Otok. Pravidelné silné větry se tu podepsaly především na podobě severovýchodní a východní části ostrovů. Citelně postihují i města Crikvenica a Senj na pevnině. Obzvlášť pozor si dejte ve Vinodolském průlivu mezi pevninou a ostrovem Krk, kde terén bóru ještě umocňuje.

Velebitský průliv patří k oblastem s nejdivočejší větry. Bóra tu pustoší nejen celé pevninské pobřeží a blízký ostrov Pag (který je díky ní prakticky holý), ale i Novigradské moře, které je s Velebitským průlivem spojené Novskou úživou. Ta sama slouží bóře jako akcelerační zóna a vítr ještě zrychluje. 

Proslulou Makarskou riviéru zase sužují bóry od pohoří Biokovo. I když tady je fér zmínit i okolní bóry, při kterých větry vanou údolími řek nebo průsmyky. Jde třeba o Šibenik na ústí řeky Krky, Split nebo Omiš. Dál na jihu pak pozorujeme bóru z ústí řeky Neretvy, která zasahuje Mljetský průliv a poloostrov Pelješac. Své bóry zažívá i Dubrovnik, ale směrem na jih slábnou.      

Jak plout, když fouká bóra  

Bóra vám tolik nerozhodí žaludek jako jiné středomořské větry. Nedělá příliš hluboké vlny, zato jsou krátké a nevhodné k manévrování. Silný vítr má tendenci hnát loď od pevniny, což v případě Chorvatska většinou znamená na nějaký ostrov. Za bóry určitě neplujte na jejich návětrné straně, ať vás vítr neodfoukne na mělčinu nebo skaliska. 

Čekali byste, že členité pobřeží bude bezpečnější a budete se moct schovat v nějaké lépe chráněné zátoce. Opak je ale pravdou, nejen, že vás takové pobřeží neochrání, ale spíš tu narazíte na neočekávané poryvy zrychlené zúženým terénem (jakési větrné kanály). Bóra taky zvedá do výšky vodní tříšť a pěnu, čímž snižuje viditelnost a omezuje možnosti navigace.

Zkušené posádky mohou na slabší bóru plout, pokud si věří, a užít si svižnou a lehce adrenalinovou plavbu. Bóra je ale nepředvídatelná a největší riziko představují právě zrádné poryvy větrů, které mohou zlikvidovat plachty a působit nechtěné obraty.  

Jak kotvit při bóře

Bóra prakticky znemožňuje kotvení v severních a severovýchodních částech většiny chorvatských ostrovů. Některé přístavy tu v době bóry ani nefungují, protože nejsou bezpečné. Situace bývá lepší na jižní a západní straně ostrovů. Z praxe ale víme, že se na to nedá spoléhat. Bóra totiž při plné síle dokáže vyšplhat až do výšky desítek metrů, takže ostrov i s většími kopci jednoduše přejde, aniž by přišla o něco ze své síly. Se silnými poryvy větrů jsme se setkali všude od Cresu po Mljet i na stranách obrácených směrem k otevřenému moři. 

Nepříjemné je, že v sezóně se bezpečné a lépe chráněné přístavy rychle zaplní. Není od věci si při plánování trasy najít jedno nebo dvě kotviště jako plán B. Stále víc marín taky umožňuje rezervovat si místo předem online. 

Chorvatské přístavy naštěstí do detailu pokrývají Osmičky, legendární průvodce po kotvištích od Slovinska po Černou Horu. Kniha u přístavů uvádí i detailní informace týkající se bóry. V roce 2021 vyšlo aktualizované vydání, které počítá i s klimatickými změnami, jak se v regionu projevují.

Chráněno před bórou – závětrné ostrovy

Dobře chráněná před bórou je západní Istrie, takže třeba přeplavby z Chorvatska do Itálie bývají bezproblémové. Navzdory bóře od pohoří Biokovo najdete klidnější vody na jihu ostrovů Hvar, Brač, Vis a Šolta. Jednak proto, že už jsou dál od pevniny, a jednak proto, že bóra tu nebývá tak bouřlivá jako třeba ve Velebitském průplavu. 

V blízkosti Zadaru nabízejí nejlepší útočiště celkem dobře chráněné zátoky u Ugljanu a Pašmanu. Ze své polohy dál do pevniny těží i Dugi otok. Díky slabší bóře z ústí Neretvy jsou relativně bezpečné taky jižní strany ostrovů Lastovo a Mljet, které jsou navíc aspoň částečně kryté poloostrovem Pelješac. 

Kde sledovat aktuální počasí v Chorvatsku? Bóra i Jugo se dají předvídat 

Přichází zčistajasna za pěkného slunného počasí, a na rozdíl od chorvatského juga, nejčastěji za vysokého tlaku, kdy je nebe jako vymetené a člověk si ani nechce připustit, že by se počasí mohlo zkazit. Bóru přesto signalizují velká bílá mračna nad vrcholy hor. Hodně mohou napovědět taky izobarické mapy. Jak už jsme říkali, bóra začne na střetu tlakové výše a tlakové níže. 

Nejspolehlivější je samozřejmě sledovat předpověď a poslouchat místní rádiové a televizní vysílání. Na velkou bóru vás upozorní. Bohužel se v průlivech můžete setkat s lokálními menšími bórami, které jsou způsobené nejen rozdílným tlakem, ale i teplotou moře a souše. A před těmi už varování dostat nemusíte.