Mořská tornáda à la pijavice na Jadranu

Stále častější meteorologický jev, mořské tornádo, se objevuje u pobřeží Chorvatska. Pojďme si o něm povědět, jak vzniká, co dělat, pokud na něj narazíte a zda je tak nebezpečné, jak vypadá.

Mořské tornádo, tornádo nad mořem, vodní sloup, vodní smršť, větrný vír nebo také pijavice... Nezáleží na tom, jak mu říkáme, pokud víme, o co se jedná. Z dálky tmavě vypadající vír, který spojuje hladinu vody s oblohou vzniká na velkých vodních plochách, tedy nejčastěji nad mořem či jezerem.  

Mořské pijavice vznikají nejčastěji mezi bouřkovými mraky, přesněji pod nimi. Pokud je atmosféra nestabilní, teplý vlhký vzduch stoupá od hladiny vody nahoru a když se potká s chladnějším vzduchem, roztočí se. Vodní tornáda jsou doprovázena supercelami (druh bouře, která má v sobě rotaci). Tato vodní smršť stoupá dle odhadu svědků do výšky cca 20–⁠⁠⁠⁠⁠⁠40 metrů.

Délka po kterou se vodní pijavice pohybuje po hladině moře se liší. Většinou to dle svědků bývá od 10 do 30 minut.

Přestože se říká, že vodní tornáda jsou méně nebezpečná než ta pozemní, i tak budí minimálně respekt. Nejvíce ohroženou skupinou lidí jsou plavci, pro které může být setkání s tornádem fatální. I lodě by se ale měly mít na pozoru. Jsou již známé případy z minulosti, kdy větrný vír odnesl menší člun několik kilometrů daleko. Když se na předpovědi objeví bouřka obecně, je nejlepší schovat se do nejbližšího krytého přístavu či zátoky a nevyplouvat.

Zda se z bouře nakonec vyvine tornádo či ne, je velmi těžké předpovědět. Bouři ale většina meteorologických předpovědních modelů a aplikací (například Windy), umí odhalit. Preventivně tedy, pokud spatříte na předpovědi bouři, můžete očekávat i něco horšího, třeba vodní pijavici, silný vítr a nárazy či následné velké vlny, které také jsou pro plavidla nebezpečné či minimálně nepříjemné pro posádku. Když sledujete mapu s předpovědí větru, všímejte si rotací v atmosféře, dbejte na detaily jako neobvykle rychlé změny směru větru, které mohou signalizovat právě tornádo.

Ideální je, pokud se do blízkého kontaktu s tornádem nedostanete. Pokud vidíte v předpovědní aplikaci riziko bouřek nebo přímo tornádo, schovejte se do bezpečné zátoky a ujistěte se, že jste bezpečně přivázaní. Z paluby dejte pryč vše, co zde nemá být, například sušící se prádlo, paddleboardy, skleničky... V podpalubí pak ukliďte všechny volně ležící předměty, které by mohly být nebezpečné. Zajistěte dveře do kajut. Plachty zkontrolujte tak, aby byly v případě nutnosti připraveny k použití.

Jestli jste nuceni se pohybovat v blízkosti tornáda, orientujte loď tak, aby se její příď postavila čelem k vlnám a větru, což může pomoci snížit riziko poškození plavidla. Opatrně snižujte rychlost, abyste minimalizovali nárazy vln.

Pokud se s plachetnicí dostanete přímo do tornáda, náš kapitán Jakub radí udělat z přední plachty kapesníček (rozumějte stáhnout ji na co nejmenší velikost) a dvě minuty pekla zkrátka přečkat.

V polovině září roku 2024 se objevila vodní smršť v oblasti mezi Šibenikem, Rogoznicí, Zadarem, Vodicí, Primoštenem, Žirje... tornádo dost rychle putovalo a jachtaři nám hlásili, že ho viděli všude možně. Dle dostupných zpráv ale údajně nedošlo k žádné ztrátě životů či zraněním. 

V červnu roku 2013 se objevilo neskutečné množství tornád v oblasti Puly. Dle svědků se prohánělo po nebi až 20 vírů.