Tramontana je prudký a silný studený vítr, který si vysloužil nálepku potížisty stejně jako ekologa. I přes svou ničivost totiž prokazuje dobrou službu mořským lagunám, když jejich stojaté vody žene směrem k moři. Tím se zálivy čistí a okysličují. Jak ale ovlivňuje tramontana, o níž se poprvé zmínil už ve 13. století Marco Polo, naši plavbu Středomořím?
Tramontana je severní vítr bez vlasti, respektive hned s pěknou řádkou domovin. Zatímco bóru si spojujeme s Chorvatskem, mistrál s Francií a meltemi s Řeckem, tramontana jako by se nedokázala rozhodnout, čí bude, a tak pro jistotu fouká všude. Francie, Španělsko, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko i Řecko nějakou mají. V mnoha oblastech je skoro nemožné ji od jiných větrů rozeznat.
Jak vzniká tramontana
Tramontana patří k větrům, při jejichž formování hrají stejně důležitou úlohu jak podnebné podmínky, tak jedinečný terén. Přijde, když se potká oblast tlakové výše s oblastí tlakové níže. Větry, které se v obou oblastech točí protichůdnými směry, se na střetu spojí a vytvoří silný vzduchový proud.
Jen pro představu, oblasti cyklóny (tlaková níže) a anticyklóny (tlakový výše) jsou tak velké, že v jednu chvíli dokáží pokrývat území celých států. Proto asi není překvapení, že povětrnostní podmínky, které způsobují, dosáhnou až nad nejvyšší pohoří Evropy. A právě v Alpách začne proud sbírat masy ledového vzduchu a tlačit je před sebou směrem na jih ke Středozemnímu moři.
Studený vzduch je těžší a čím víc se ho na jednom místě nastřádá, s o to větší vervou ho gravitace valí dolů z horských svahů. Umí mu dát rychlost až 200 km/h. Nicméně obvyklejší jsou hodnoty okolo 100 km/h. A tady právě do hry vstupuje terén. Studený vichr se vyvalí do koridoru mezi Pyrenejským pohořím a Francouzským středohořím (Centrálním masivem), kde zrychlí výjimečně až na intenzitu hurikánu. Tak je tomu aspoň v případě španělské tramontany. Vždyť také samotný název Tramontane pochází z latinského transmontanus, což znamená „za horami“ – a odkazuje tak na zmíněný horský původ tohoto větru.
Jachting a počasí: přečtěte si i další články, které se tohoto tématu týkají
Druhy tramontany v jednotlivých zemích jižní Evropy
Už jsme naznačili, že tramontana se snadno splete s ostatními větry, které do Středomoří pronikají z evropské pevniny. Často totiž vyrůstají z identických podmínek. Jak se tady projevují v oblíbených dovolenkových destinacích a na co si dát pozor?
Ve Francii se tramontane plete s mistrálem
Protože zasahují přibližně stejnou oblast, tramontana (místní ji znají pod názvem tramuntane) se ve Francii často plete s mistrálem. Oba větry akcelerují v koridoru mezi pohořími. Dokonce jedno pohoří sdílejí, a to Francouzské středohoří. Mistrál se formuje na sever od něj a tramontana na jih. Proto jsou si tak blízko a běžně přicházejí spolu nebo bezprostředně po sobě, i když se liší intenzitou a délkou trvání (mistrál až týden, tramontana den).
Pokud panuje mistrál, pokročilí jachtaři ho mohou využít jako turbo pro plavbu směrem na jih, pokud si budou hlídat právě španělskou tramontanu ze západu. V takových podmínkách už možná oceníte záchrannou vestu s větším vztlakem do extrémnějších podmínek. Sama tramontana pak ve Francii postihuje především region Languedoc-Roussillon, který je hranici se Španělskem nejblíž. V tomto regionu také ve městech Sète nebo Perpignan byla naměřena dosud nejsilnější tramontana ve Francii, a to 110 uzlů.
Španělsko: tramuntana je spojená hlavně s Katalánskem
Pravidelné návštěvy tramontany neboli tramuntany, jak ji zde říkají, zažívá Katalánsko. právě přes něj vchází tento prudký vítr do moře, a dosahuje až na návětrné části ostrovů Mallorca a Menorca. Podzimních a jarních plaveb tady se proto tramontana může dotknout. Místní říkají, že tramontana tu nebe zbarvuje do intenzivně modré barvy. Taky mají za to, že negativně ovlivňuje lidskou psychiku (takové přesvědčení koneckonců panuje i o dalších středomořských větrech – zvláště o jugu). O těch, kdo nemají všech pět pohromadě, se tu dokonce říká, že jsou „dotčení tramontanou“.
Itálie: vítr působí ve vnitrozemí, ale zasahuje i ostrovy
Ligurské moře, západní pobřeží Itálie a sever Korsiky ovívá za zimních měsíců tramontana (někdy se jí tu říká i garigliano) z Alp a Apenin. Nejsilnější je před východem slunce, kdy může rychlost vyšplhat k 70 km/h. Tehdy přináší i svěží vítr. Na opačné straně poloostrova, respektive v Benátkách a Terstu, je situace odlišnější. Na města, nedaleké slovinské pobřeží, a navíc i západní Istrii tu působí tramontana ze Slovinských Alp, která to dokáže vytáhnout i na 200 km/h, tedy rychlost, kterou se už může rovnat střednímu mistrálu nebo bóře.
Tramontana ale ovlivňuje i život malých ostrovů v Tyrhénském moři, třeba Capri. Místní sice říkají, že je to pes, který "štěká, ale nekouše", protože vytváří vlny, které nemají velký vliv na plavbu. Nicméně chytí-li vás tramontana na Capri, zamiřte na jih ostrova. Zatímco je totiž během jejího působení severní polovina tohoto italského ostrova vystavena studenému větru i celkovému počasí, na jižní, závětrné půlce panuje teplo a slunečno. Ostatně právě podle nebe bez mraků a slunečného počasí tramontanu rozeznáte od ostatních větrů.
Chorvatsko: tramontana jako předzvěst bóry
Tramontanu si Chorvati spojují se změnou počasí. Je běžné že přijde za slunečného dne, kdy je nebe vlivem tlakové výše bez jediného mráčku. Na západním pobřeží Istrie, a naopak na jihu Jadranu se snadno změní v bóru nebo jí alespoň pomůže v rozjezdu. Vítr tak nakonec nemusí trvat jeden den, ale hned několik. Na druhou stranu právě západní pobřeží Istrie a jižní Dalmácie mívají bóry nejslabší. Myslete jen na to, že zatímco závětrné strany ostrovů odvrácené od pevniny jsou před tramontanou dostatečně chráněné, u bóry to neplatí. Rozdíl poznáte i podle toho, že tramontana je „stálý“ vítr a nepůsobí v poryvech jako bóra.
Řecko: tramontana se plete s meltemi
Udává se, že v Řecku fouká tramontana od severu z pevniny do Egejského moře. Jde o silný suchý a studený vítr, za který může střet tlakové výše nad řeckou pevninou s tlakovou níží nad západním Tureckem. Bohužel to samé můžeme říct o pověstném meltemi. Oba větry jsou ideální pro windsurfing a kiteboarding a dají se využít při jachtingu. Plavbu bychom doporučili jen v podmínkách do maximálně 4 stupňů Beauforta a pouze zkušeným posádkám. Oba větry totiž umí stísněné Egejské moře nepěkně rozhoupat. Kvůli členitému pobřeží a množství ostrůvků taky nikdy nevíte, kdy vás z nějakého průplavu rozhodí tryska.
TIP YACHTING.COM: I přes vžité představy může být Středozemní moře pro jachtaře pěkný oříšek. A to nemluvíme jen o rušných marínách, kde nám občas někdo štrejchne loď. Čím víc plachtíme, tím víc jsme raději za pojištění kauce, které nás kryje jak v případě menších nehod, tak ve chvílích, kdy nám vítr pocuchá plachty. V jakých dalších situacích si ještě s touto pojistkou ušetříte nervy i peníze si přečtěte článku 5 důvodů, proč si zřídit pojištění kauce.
Jak plout na tramontanu
Je v zájmu málo zkušených kapitánů, aby svou první tramontanu přečkali bezpečně uvázaní k molu v přístavu. I když se silou nevyrovná bóře nebo jugu, dokáže překvapit a potrápit. Především směrem dál od pevniny na otevřeném moři, kde podobně jako mistrál, zpravidla sílí a dokáže formovat i víc než 5 metrů vysoké vlny.
Tím, jak přichází z hor, s sebou táhne nepříjemně ledový vzduch. Ten pak žene teplejší pobřežní vody dál od pevniny a v létě tak může teplota moře klesnout až na 18 stupňů, v zimě dokonce na 12 stupňů. V takových případech může nejeden jachtař zapomenout, že si na dovolenou vyrazil do Středozemního moře. Ojedinělé nejsou ani případy podchlazení, když jachtaři počasí podcení. Správně zvolené jachtařské oblečení vás toho uchrání. Už dřív jsme pro vás připravili průvodce po jachtařském oblečení do všech podmínek. Inspirujte se, než vyplujete.
Pro zkušené posádky ale nabízí tramontana svižnou plavbu na silný a stabilně foukající vítr bez nepředvídatelných poryvů. Takové plavby už samozřejmě vyžadují dostatek zkušeností, mít naplánované objízdné trasy i alternativní a ideálně před větrem stíněná kotviště, kam se v případě nouze můžete schovat. Předchozí znalost místních vod, pevniny a povětrnostních vlivů hraje klíčovou roli.
Kotvení během tramontany
Tak jak vám tramontana může vehnat příjemný vítr do plachet při plavbě od pobřeží, může vám ztížit nebo znemožnit plavbu k němu. Bude mít tendenci tlačit vás zpátky na otevřené moře. A to hlavně v místech, jako je Baleárské moře, Ligurské moře, Benátský a Terstský záliv, jižní Dalmácie a Egejské moře, kde vítr opouští své přírodní koridory a vstupuje do moře.
Protože fouká většinou ze severu a severozápadu, dejte přednost potenciálně víc chráněným přístavům na jihu a jihozápadě. Naopak je rozumné vyhnout se kotvištím na straně přivrácené k pevnině. Vítr vás do zátok a marín může tlačit až příliš vehementně.
Nicméně z praxe známe i výjimky. Například město Hvar a jeho okolí by svou polohou mělo nabízet ochranu. Jenže tramontana tu dělá poměrně slušný swell (série několika vln v pravidelných rozestupech, které se v pevné frekvenci přesouvají k pobřeží a třením o dno se zvedají a začínají lámat), která ztěžuje přístavní manévry a spaní na lodi. Naopak přístavy Povlija nebo Sumartin jsou na severovýchodním cípu ostrova Brač před tramontanou chráněné slušně.
TIP YACHTING.COM: Při výběru kotvišť v Chorvatsku pamatujte na to, že tramontana nezřídka dělá předskokana bóře. A zatímco před tramontanou jste na závětrných stranách ostrovů v bezpečí, bóra přejde celý ostrov jako nic. Tipy na bezpečná kotviště najdete v našem článku o bóře a v „Osmičkách“, v legendárním knižním průvodci po přístavech.
Jak předpovědět tramontanu
Slunečné a bezmračné počasí, způsobené tlakovou výší, předpověď tramontany ztěžuje. Navíc má pověst větru, který přináší změnu a ten popis je příhodný. V Katalánsku, kde se sbírá obdobně jako sousední mistrál a nabývá rozměrů otesánka, se dá předpovídat dopředu a přesněji. Jiné je to v ostatních státech. I tam dostanete echo, že se blíží extrémně špatné podmínky, mnohdy ale nejde říct, jestli jde o tramontanu nebo bóru, tramontanu nebo meltemi. Nakonec je to vlastně jedno, tak jako tak musíte podmínkám přizpůsobit své plány.
Rada proto zní, bedlivě sledujte předpověď počasí a kontrolujte meteo aplikaci (nám se nejvíc osvědčilo Windy), ať už půjde o tramontanu nebo ne. Leccos můžou napovědět izobarické mapy oblasti. Nejspolehlivější je ale stejně místní předpověď v rádiu, televizi nebo přes vysílačku. Místní mají s lokálními povětrnostními podmínkami své zkušenosti. Neuškodí taky sledovat, jak na počasí reagují ostatní jachtaři. Pokud se zdá, že se všichni klidí do přístavu, možná je čas následovat dav. Zhoršení počasí se můžete naučit i vyčíst z mraků.
Může tramontana ohrozit vaši dovolenou?
Jako studený vítr z hor, je tramontana při plné síle v zimních měsících, případně na podzim a na jaře. V hlavní jachtařské sezóně se o ní moc nemluví. Ačkoli vlivem klimatických změn vídáme poslední roky i v létě na Jadranu a ve zbytku Středomoří počasí, které jsme neznali. Nezkušené posádky může maximálně na jeden den zdržet v přístavu, ale ostřílení vlci si plavbu na ni naopak užijí.
Tramontana dokáže otevřené moře rozhýbat do několik metrů vysokých vln. Nebývají ale tak krátké jako u mistrálu, aby v nich nešlo manévrovat. Nepřekvapí vás nebezpečnými poryvy větru jako bóra. I tak je dobré mít před ní respekt a své námořnické dovednosti raději nepřeceňovat.
Nejvýhodnější nabídka lodí:
S výběrem lodi i destinace vám rád poradím. Napište nebo zavolejte.
