Mistrál: Turbo-pohon pro zkušené jachtaře

Mistrál je silný studený vítr, který do Středozemního moře vstupuje ze severozápadu přes Francii. Je to vítr plný protikladů. Na jedné straně přítel zkušených jachtařů, na straně druhé postrach pro ty začínající. Ničitel úrody i zdroj pohádkově prosluněných dní v Provence. Jak může vaši dovolenou zhatit nebo naopak vylepšit?   

Jak vzniká mistrál 

Jako řada dalších typicky středomořských větrů i mistrál je především lokální a na jeho vznik a průběh má vliv specifický terén a lokální podnebí. Dochází k němu, když se v Biskajském zálivu na západě Francie vytvoří oblast tlakové výše (anticyklóna) a v Janovském zálivu naopak tlaková níže (cyklóna). Oblast tlakové výše z oceánu se pak roztahuje přes pevninu, až narazí na oblast tlakové níže z Itálie. Vzduch v obou oblastech vlivem otáčení Země rotuje. Když se rotující proudy nad Francií spojí, vytvoří vzduchový proud, který se prožene zdejší krajinou a plnou silou vydechne právě ve Lvím zálivu (Gulf of Lion) u Azurového pobřeží. 

K tomu dochází celkem pravidelně na jaře, a hlavně v zimě. A hlavním strůjcem je cyklóna z Itálie. Zatímco v Biskajském zálivu je tlaková výše pořád, protože je blíž tropickému pásu a slunce tu vzduch neustále zahřívá více méně stejně. Teplota Středozemního moře se během roku taky nijak rapidně neliší, ale teplota v horách v zimě znatelně klesne. Právě kontrast teplot zapříčiní tlakovou níži, která pak spolu s anticyklónou z Atlantiku vytvoří mistrál. Taková situace ale není ničím výjimečná a děje se všude po světě. Čím je tedy mistrál jiný a co mu dává takovou rychlost? 

Kde bere mistrál svou sílu? 

Proud mistrálu je v zimě studený a těžký a gravitace ho přitahuje dolů. Mistrál ale dosáhne do výšky až 300 m, a tak cestou posbírá další studený a těžký vzduch z hor a kopců Francie. Tím se stane ještě těžším. A tady právě vstupuje do hry už zmiňovaný terén. Mistrál se totiž na své cestě musí protáhnout horskými průsmyky a údolími řek, tím se stlačí a zmenší se tření, které by ho zpomalovalo. Tyhle oblasti naopak fungují jako zrychlovací zóny, které mistrálu propůjčí pekelnou rychlost.  

Mistrál se jimi klidně přežene rychlostí větší než 65 km/h (což odpovídá 8. stupni Beauforta). Nejvyšší rychlosti okolo 180 km/h (12. stupňů Beauforta) dosahuje v údolí francouzské řeky Rhôny. Právě to dělá z mistrálu nebezpečný a ničivý vítr, který ohýbá stromy a ničí úrodu a který jen těžko souzní s poklidným a bezmračným počasím Provence. 

Chorvatsko má své lokální mistrály 

Na mistrály ale překvapivě narazíte i v Chorvatsku, a to hlavně v oblasti jižního Jadranu. Tyto větry ale nejsou stejné jako ty francouzské. Můžou za ně rozdílné teploty moře a pevniny. Taky se říká, že kopírují cestu slunce po obloze, takže se začínají formovat až odpoledne, kdy se voda víc ohřeje. Nejsou tak rozsáhlé, silné a ničivé, a jejich síla roste postupně, takže vám dají příležitost najít bezpečný přístav. 

Na moři mezi Hvarem a Visem nebo Korčulou a Lastovem ale i tyhle mistrály zvedají velké vlny. Zákeřnou rychlost pak nabírají v průlivech mezi Zadarem a Ugljanem, Bračem a Hvarem, Korčulou a Pelješacem. Taky se nejčastěji tvoří právě v době hlavní jachtařské sezóny, v červenci a srpnu, čímž můžou nepříjemně zaskočit dovolenkující rodiny a kapitány začátečníky.

Vítr mistrál nepřichází sám 

Mistrál se občas spojí se svým španělským souputníkem tramontane — ten vzniká a chová se podobným způsobem jako mistrál (proto se občas pletou), ale svou sílu sbírá trochu jižněji, v koridoru mezi Pyrenejemi a Francouzským středohořím. Nebo naopak severněji, pokud se přidá tramontana z italských Alp. Při přeplavbách Středomoří se můžete potkat s několika pověstnými středomořskými větry nebo aspoň jejich mírnějšími lokálními podobami. Samotný mistrál je severozápadním protipólem k chorvatské bóře. V obou případech jde o extrémně silné studené padavé větry, které se nejvíc vyřádí právě od pozdního podzimu do jara. Bóra má ale ten ošklivý zvyk přicházet v nárazech a ve svých maximech to vytáhne klidně na 250 km/h.

Mistrál a jachting: skvěle se na něj plachtí, ale…

Pro zkušené kapitány může být mistrál o síle do 4 až 5 stupňů Beauforta kamarádský vítr, který žene loď dopředu svižným konstantním tempem bez nepředvídatelných poryvů. Zvlášť když plujete na zadní nebo zadoboční vítr směrem na jih, jihovýchod a případně i východ. Od Marseille se totiž mistrál působením italské cyklóny točí na St. Tropez a dál na Korsiku a Sardinii.  

Mějte ale na paměti, že mistrál během dne sílí a svého vrcholu dosahuje v odpoledních nebo večerních hodinách, takže vás může nepříjemně překvapit už hodinu nebo dvě po vyplutí. Jako každý vítr je taky na otevřeném moři prudší a rychlejší, protože tu není žádné výraznější tření, které by ho zpomalovalo. Plavba na něj nemusí sednout ani zkušeným jachtařům. Dělá krátké vlny, ve kterých se špatně plachtí i s motorem. Ty mohou dosahovat 5 až 7 metrů, což vaše posádka nejspíš odnese mořskou nemocí.      

S vyššími stupni Beauforta si dokážou poradit už jen velké výletní lodě. S plachetnicí se na moře nevydávejte a radši těch pár dní přečkejte na souši a vychutnávejte místní kulturu. V zimních měsících pak nedoporučujeme přeplavbu proti směru mistrálu (dokonce ani když zatím nefouká). Plavba bude náročná a delší, budete muset kličkovat proti němu a možná nestihnete včas vrátit loď. 

TIP YACHTING.COM: Prevence je vždycky nejlepší řešení. Dovednosti svoje a posádky radši podceňte, než abyste se přecenili a pak na moři museli zvládat bouři. Nezapomínejte ani na nácvik MOB – muže přes palubu. Ze zkušenosti víme, že je to zábavný, a přitom praktický způsob, jak s posádkou zabít čas, když vítr naopak fouká málo. A pořádná záchranná vesta je povinností.  

Může mistrál ohrozit vaši dovolenou?

V hlavní sezóně se to pravděpodobně nestane. Mistrál ve Francii sice fouká i tak, ale jde spíš o příjemný vánek, který vás osvěží v parných dnech. Riziko, že se potkáte s větrem silnějším než 6 stupňů Beauforta, je větší o zhruba 30 % mezi listopadem a dubnem. V létě je to okolo 18 %. Mistrál obvykle netrvá víc než 2 nebo 3 dny. Jen zřídka se protáhne na celý týden. Těch pár dní, kdy fouká, můžete přečkat v přístavu. Smolík je, že v takovém případě si prostoj patrně neužijete. Vítr vás z malebných uliček nekompromisně zažene na loď nebo do nejbližší hospůdky. Leda že se přidáte k místním windsurferům, kteří jsou vysmátí, kdykoli my jachtaři musíme kvůli mistrálu uvázat lodě v přístavu. Taky zřejmě budete muset upravit itinerář a spokojit se s kratší plavbou. Při slabším mistrálu by šlo plout podél pobřeží na jih ke Španělsku. I tady ovšem pozorně sledujte předpovědi, ať vás nepřekvapí i zmíněná tramontana.

 Jachting a počasí: mohlo by vás také zajímat...

Kde plout a kotvit při mistrálu

Ruku na srdce, Středozemní moře je po většině svého obvodu ohraničené horami a pokud nezažijete mistrál, bude to jugo, scirocco (obdoba juga vanoucí ze Sahary), bóra nebo jiný menší či větší fičák. Proto není důvod připravit se o kouzlo podzimního jachtingu. Stačí jen upřímnost k vlastním kapitánským dovednostem a dobře si vybrat lokalitu. 

Začínajícím a míň zkušeným kapitánům bychom vody v době francouzského mistrálu nedoporučovali vůbec. Můžou dát zabrat i ostříleným mořským vlkům. Na druhou stranu v letních měsících může být příjemné mít slabší mistrál v zádech při plavbě kolem zatím málo objeveného ostrůvku Capraia nebo nedaleké Elby. Ostrov Elba na svých stránkách dokonce nabízí informace o plážích chráněných před mistrálem. Omrknout můžete i sopky Sicílie a Liparských ostrovů.  

Pokročilí jachtaři můžou využít slabší mistrál jako turbo tlačítko pro plavby kolem nespoutané a svébytné Korsiky nebo Karibik připomínající Sardinie. Výraz turbo tlačítko je celkem namístě. Západní mistrál se tu často spojuje se svým dalším souputníkem ponente a jižním sciroccem a pak se spolu proženou Bonifáckým průlivem mezi oběma ostrovy. Přesto i na severu Sardinie najdete několik kotvišť skvěle chráněných před mistrálem, třeba Porto Pollo nebo marinu v Porto Pozzo. Báječnou plavbu slibuje taky jih Sardinie. Už dřív jsme pro vás připravili celý článek s trasami a tipy na výlety. 

TIP YACHTING.COM: Nacvičujte přístavní manévry pravidelně a hned od začátku. Budete mít jistotu, že každý z posádky přesně ví, co má dělat. Pro kotvení na moři se naučte tenhle trik, díky kterému budete mít jistotu, že kotva skutečně drží i v náročnějších podmínkách. Hodit by se mohlo i tzv. římskokatolické kotvení, které využijete všude tam, kde musíte zacouvat k pevnině zádí a nemáte možnost loď zajistit jinak.

Dá se mistrál předpovědět? 

Varování před mistrálem dostanete, ale bohužel nijak moc dopředu. Pokud jste v blízkosti pobřeží, pár hodin vám k nalezení bezpečného přístavu stačí, na otevřeném moři ho budete muset přečkat. Bedlivě a pravidelně byste měli sledovat předpověď na Windy nebo jiné appce, kterou používáte. Hlídat si můžete i chování francouzské anticyklóny a italské cyklóny na synoptických mapách.   

Mistrál je naštěstí věcí i lidí na pevnině, takže předpovědi o něm předávají místní radio stanice, televize i internetová média. Informace se podél pobřeží šíří taky přes vysílačku (VHF) a často v angličtině. (Další motivace, proč si udělat kurz na vysílačku.) 

Řídit se můžete i lidovou meteorologií a vyhlížet na nebi lenticularis — oblak, který svým tvarem připomíná čočku nebo UFO. Ten by se měl objevit den před příchodem mistrálu. Západ slunce by se měl ze zlatavé zbarvit do růžova a pak do šeda s kousky červené. Prý čím rychleji se mraky zbarví do šeda, tím prudší vítr přivane. Po setmění se začne hlásit prvními poryvy větru. Intervaly mezi nimi se v průběhu noci budou zkracovat.

TIP YACHTING.COM: Jakmile mistrál přestane foukat, čekejte změnu počasí. Dokud vane, má totiž dostatek síly držet mračna v uctivé vzdálenosti. Často je vidět shluk oblaků, který trpělivě čeká za Marseille. Jakmile mistrál skončí, vtrhnou do oblasti.