Liparské ostrovy leží u Sicílie až na samém jihu Tyrhénského moře. Na počest římského bohu větrů Aiola se jim říká také Aiolské (Eolské) ostrovy. Toto souostroví tvoří sedm větších sopečných ostrovů a řada menších skalisek. Kam tedz vyplout?
Proč se plavit na Liparských ostrovech
Je to opravdu velmi větrná oblast s převažujícími větry západních a severozápadních směrů. Kombinace silnějších větrů a nedostatku dobře chráněných přístavů vytváří jachtařské podmínky ideální pro zkušené jachtaře. Rozhodně je nedoporučuji začínajícím jachtařům. Pokud by si zrovna vítr nedal týden odpočinek, místo pohodové relaxační plavby by se dovolená mohla zvrhnout v noční můru, kdy nezamhouříte oka na kotvě, která nedrží, a do přístavů se nedostanete, protože za špatného počasí jsou plné.
Dost ale strašení. Jachting na Liparech patří mezi ty nejkrásnější a nejmagičtější ve Středozemním moři. Kombinace činných vulkánů, horských túr, přírodních termálních koupelí se sirnými prameny, pohostinných a příjemných lidí, odloučenosti a odlehlosti některých ostrovů, divokosti a syrovosti, vytváří neodolatelně výbušnou kombinaci podmanivých zážitků.
Chcete na Lipari jednoduše? Poplujte s námi na sportovní plavbu na Liparské ostrovy! těmi nejhezčími místy vás provede zkušený kapitán. Procvičíte i jachtařské dovednosti a naplujete míle pro průkaz B.
Kvalita služeb na Liparských ostrovech
Při pronájmu lodí na Sicílii se připravte na to, že chorvatský standard služeb je pro polovinu charterových firem ze Sicíliie nedosažitelným snem. Horší kvalitu ale bohatě vyvažují ochotou a vstřícností. Lodě jsou obvykle trochu starší a jsou jakž takž udržované. Pokud si chcete půjčit loď novou, tak si ji musíte zarezervovat dlouho dopředu a pronájem lodi v žádném případě neodkládat na poslední chvíli. Z Prahy do Catanie je přímé letecké spojení a cena letenky je také nižší při zakoupení s dostatečným předstihem.
Od 2. 9. 2019 platí nové nařízení, které pod hrozbou vysokých pokut zakazuje připlout k ostrovu Stromboli blíže než 2 Nm.
Trasa naší plavby po Liparských ostrovech
Ostrov Vulcano (pláž Gelse, mys testa Grossa v zátoce Venere, kužel Vulcanella, zátoka Levante, porto Levante) – ostrov Panarea (a okolní malé ostrůvky) – ostrov Stromboli – ostrov Salina – ostrov Filicudi – ostrov Alicudi – ostrov Lipary.
Na Liparské ostrovy je nejlepší vyplout z Portorosy, Milazza a nebo okolních přístavů, které jsou nejblíže k Vulcanu, nejjižnějšímu z ostrovů.
První setkání se sopkou na ostrově Vulcano
Řekové nazývali Vulcano jako Hiera Hephaistou, Hefaistova svatyně. Římané ho nazvali podle obdobného svého boha Vulcana a vytvořili tak obecný název pro sopky. Na ostrově Vulcano je činná sopka, která vás ohromí jak svou krásou, tak sirným zápachem vycházejícím z fumarolů.
Při plavbě k ostrovu doporučuji první zastávku na černé pláži Gelse na jihu ostrova. Na pláži je půvabná hospůdka, kde si dáte první drink na Liparských ostrovech a příjemně si zaplavete.
Tyrkysová laguna
Ze zátoky Gelse zamiřte podél západního pobřeží k mysu Testa Grossa do zátoky Venere, kde je pěkná jeskyně a malebná laguna s tyrkysovou vodou. Kotví se na poměrně velké hloubce 18–20 m, tak neopouštějte loď v plném počtu, abyste ji posléze nenašli ubytovanou v jeskyni.
Řada malých zátok na západním pobřeží je velmi malebná a stojí za návštěvu. Na severozápadním cípu pod malým kuželem Vulcanella se nachází zátoka Pontente s kotvištěm. Vjezd je z obou stran označený skalními věžemi čnícími z moře.
Pokud obeplujete Vulcanello, dostanete se do hlavního přístavu Levante. Nachází se zde malá pontonová sezónní marina, která je v provozu od 1. 5. do 30. 9. Za 15 m plachetnici zde zaplatíte 70 EUR. Obsluha mariny je velmi příjemná. Obzvláště s Wiliamem, italským angličanem, je opravdová psina. Doporučí vám restauraci, trasu plavby, to nejzajímavější, co můžete navštívit, pomůže zorganizovat servis v případě nějaké poruchy. Tel. má +39 3497587935. Můžete si u něj také rezervovat místo v marině.
Všude na ostrovech si hlídejte medúzy. Dost často můžete narazit na žahavé, a tak vždy před vstupem do vody zkontrolujte bezprostřední okolí lodi. Pokud vás medúza požahá, pomáhá popálené místo potírat rozkrájeným rajčetem. Alespoň to tak doporučují domorodci. Také pomáhá se na postižené místo vymočit, to ale není recept úplně pro každého, obzvláště, když vás medúza žahne třeba na čele.
Jak přijít o plavky
Pokud nechcete stát v marině a nebo tam není místo, tak hned severně od Porto Levante je kotviště dobře chráněné před západními větry. Stojíte pak přímo naproti termálnímu sirnému bahňáku na břehu. Tato mělká, asi 40 cm hluboká bahnitá, horká a smrdutá louže je vyhledávaná pro své léčivé účinky turisty z celého světa. Jít se tam namočit během dne znamená stát se součástí hromadného zážitku.
Doporučuji do bahňáku jít v noci, kdy tam nikdo není. Pokud půjdete po silnici, musíte přelézt nízkou zídku z kamenů. Pokud půjdete z moře, tak si tam prostě doplavete. V termálním jezírku probublává horká voda a některá místa jsou tak horká, že tam nevydržíte. Po koupeli v jezírku doporučuji jít se opláchnout do moře a ještě se trochu ohřát v termálních vývěrech v moři kousek od pláže.
Smrad z jezírka je tak výrazný, že vám ještě několik dní bude síra vystupovat všemi póry kůže nezávisle na tom, kolikrát denně se budete sprchovat. Rozhodně ale koupel doporučuji. Do bahňáku běžte buď bez plavek (v noci) a nebo si vezměte nějaké, u kterých vám nebude líto, že je budete muset vyhodit, protože se téměř rozpadnou.
Výstup na dýmající Velký kráter
Na ostrově Vulcano rozhodně musíte navštívit Grand Cratere, tzv. Velký kráter, který je vysoký 391 m. Výstup nahoru je nenáročný, ale vzhledem k vedru je dobré ho uskutečnit ráno nebo v podvečer.
Na severní straně kráteru jsou dýmící fumaroly, ze kterých se valí sirná pára a připadáte si u nich trochu jako v pekle. Při troše opatrnosti se dá sestoupit na dno kráteru, musíte si ale úzkostlivě hlídat vítr. Pokud by došlo ke stočení větru a kouř z fumarolů by se začal valit dovnitř do kráteru, tak by se dýchání stalo obtížné, ne- li nemožné. Proto sestup do kráteru nedoporučuji osobám se sníženou pohyblivostí nebo lidem trpícím úzkostí.
Na vrchol kráteru můžete vystoupat i v koupacích botách a nebo v lodičkách (viděl jsem nahoře takové turistky), výrazně pohodlnější je ale vzít si pohorky a nebo pevné tenisky. Pohled na západ slunce z Velkého kráteru je nezapomenutelným zážitkem.
Z Vulcana vyplujte brzy ráno a zastavte se na ostrově Panarea. Zajděte si na kávu a pak na procházku po malebném městě, vyhledávaném bohémy a umělci. Atmosféra si vás zcela určitě získá, pokud nebude zrovna 40 stupňů ve stínu.
To je pak lepší zakotvit u jednoho z malých ostrůvků kolem Panarey, např. Dattilo, Panarelli nebo Lisca Bianca. Průzračně čistá voda láká k potápění a šnorchlování na útesech a také k rybaření. Můžete se také zanořit k některému z mnoha vraků nacházejících se na lavicích kolem Panarey. Potápěčské základny na ostrově jsou dobře vybavené a díky průzračné vodě je potápění u vraků fakt skvělé.
Objevujeme kouzlo činné sopky
Kotvení na Stromboli je obtížné a dá se stát více méně pouze na mělčině směrem k útesu Strombolicchino na severovýchodě ostrova. Na Stromboli místní obyvatelé doslova sedí na soudku se střelným prachem. Občas jsou evakuováni, když se čeká nějaká obzvláště silná erupce, a jinak využívají toho, že tato povedená činná sopka láká mraky lidí a ti zde utrácejí peníze. Městečko S. Vincenzo je postavené ve strmém svahu a má tak úzké uličky, že jimi projede pouze motorová tříkolka.
Pokud se chcete vydat nahoru na Stromboli, tak se připravte na výstup do výše 900 m nad mořem. Nejlepší čas na výpravu je 3 hodiny před západem slunce. Na sopku není dovolené jít individuálně, pouze s místním průvodcem. Cena za výstup je 28 EUR/osoba a můžete si zapůjčit i boty, hůlky a nebo čelovku. Zapůjčený materiál se platí extra.
Výstup na sopku je úžasným zážitkem a západ slunce z vrcholu také. Po setmění začne být vidět záře sopky a jednotlivé erupce, které probíhají již několik tisíc let přibližně každých 15 až 20 minut, vykreslí na obloze ohnivý gejzír. Síla ohnivého gejzíru záleží na momentální vulkanické aktivitě. Zpět dolů se jde již za tmy.
Pokud byste chtěli na Stromboli vyrazit bez průvodce, tak je to ilegální a na vlastní nebezpečí. Musíte zvolit jinou cestu, než jdou všichni, nejlepší je to vzít z městečka téměř přímo nahoru. Pro případ, že byste trochu bloudili (což se zejména při návratu nejkratší cestou stává poměrně často), doporučuji vzít si dlouhé kalhoty, protože pokud se dostanete do vegetace mimo cestu, tak budete do krve poškrábaní. Ilegální výstup na sopku má také své kouzlo. Vždy je ale dobré se dole informovat, kam až se chodí, aby to náhodou nebyl váš výlet poslední.
Nahoru si s sebou nezapomeňte vzít pevnou obuv, vodu a větrovku na cestu zpět, případně ještě dýchací roušku, pokud budete chtít strkat nos do kráteru zrovna v okamžiku, kdy bude plivat prach a kamení. Po návratu ze sopky můžete zůstat do rána na kotvě a hlídat si, kdy se z kotvy utrhnete (já jsem se tu z kotvy utrhnul snad vždy, pokud zrovna nebylo úplné bezvětří) a nebo vyrazit na romantickou noční plavbu.
Místo nevšedních ohnivých zážitků
Obeplujte Stromboli ze severu a na půl hodiny zastavte na severozápadním konci, kde je kráter nejnižší a kde můžete v noci sledovat jednotlivé erupce. Pokud se vám podaří zažít lávu vytékající z kráteru do moře, což se děje zřídkakdy, budete z toho mít zážitek na celý život. Ale i když zrovna láva neteče, je pohled na opakující se erupce zabarvující vršek sopky do ohnivého oblaku úžasný.
Ne každému se chce zpocenému trmácet nahoru do kopce, aby si mohl vychutnat sopečné erupce. Pokud patříte do této skupiny lidí a máte dost peněz, můžete si pronajmout vrtulník, který pro vás přiletí na heliport vedle přístavu, zvedne se s vámi ke kráteru Stromboli a proletí se s vámi nad všemi hlavními ostrovy. A to vše pouze za 2 500 EUR za 40 min. Je to tak trochu jiný, ale velmi silný zážitek.
Malé ostrovy jako ze starých časů
Noční plavbu natáhněte až k ostrovu Salina, kde můžete přistát v přístavu Santa Maria, poskytujícím veškeré jachtařské zázemí. Za 15 m plachetnici se zde platí 80 EUR. Salina již z dálky zaujme dvěma sopečnými kužely čnícími do výše 962 m. Obě sopky již nejsou činné, a tak jsou jejich komolé kužely zelené a úrodné.
Pokud máte rádi túry do vnitrozemí, tak doporučuji právě Salinu. Celodenní trek vás zavede z přístavu St. Maria na vrchol vyšší hory Monte Fossa a túru ukončíte ve městě Malfa, odkud se vrátíte autobusem do přístavu. Další trek vás zavede z Malfy na nižší vrchol Monte del Porri vysoký 857 m. Z vrcholu pak můžete sestoupit do vesnice Pollara vyzařující klid a odloučení od okolního světa i v dnešní době.
Dechberoucí pláž plná kouzelných scenérií
Pod Pollarou je malá, kouzelná pláž. Toto místo musíte navštívit. Přestože víte, že vás tam čeká něco neobyčejného, jeho krása vám stejně vezme dech. Pitoreskní tvary skal nad mořem, skalní brána, tyrkysová barva moře a pláž na skále. Dá se zde za klidného počasí také zakotvit, což doporučuji všem, kteří nesdílejí mé nadšení pro všechny možné túry.
Salinou na skútru po italsku
A nebo si můžete v Santa Marii vypůjčit silniční skútry za 30 EUR a přijet sem po dobrých ostrovních silnicích. Na skútrech buďte opatrní. Je to sice malá motorka, ale není radno ji podceňovat. Půjčovna motocyklů nemá žádné havarijní pojištění (má pouze povinné ručení) a veškeré škody, které na skútrech způsobíte, půjdou za vámi. Smlouvu na pronájem mají pouze italsky, a tak si ji nikdo nepřečte. A každou škodu pak po vás budou chtít zaplatit.
Prý se dá motorka i havarijně pojistit, dopředu vám to ale nenabídnou, a když jsem se jich ptal dodatečně, kolik pojištění stojí, tak mi to nedokázali říci. Zůstalo to tedy pro mě tajemstvím. I přes tuto drobnou komplikaci můžu zapůjčení skútrů vřele doporučit. Projížďka po ostrově za to rozhodně stojí.
Atmosféra starých časů
Ze Saliny zamiřte na západ na ostrov Fillicudi, kde doporučuji přístav Pecorini. Pokud budete mít štěstí, vejdete se na krátké molo (přídí na kotvu a zádí na molo), nebo musíte hodit kotvu západně od mola. Také můžete zakotvit východně od mola a přivázat se zádí lanem na skály. Přístav Pecorini je nejméně turistikou zasaženým přístavem na Liparech a vychutnáte si tam tu nejautentičtější atmosféru starých časů.
Pokračujte plavbou podél jižního pobřeží na západ až k jeskyni Blue Marino a od této jeskyně zamiřte ke skalnímu falusu, který strmě ční z moře do výše 70 m. Prý je zde dobrý rybolov, my jsme ale na ryby štěstí neměli. Možná za to může nedostatek trpělivosti anebo nemá význam rybařit v pravé poledne. Pohled na skálu čnící z moře je ale velmi impozantní.
A nakonec až tam, kde se zastavil čas
Z Fillicudi můžete zamířit západním směrem k Alicudi, nejodlehlejšímu z Liparských ostrovů. Turistický ruch tento ostrov dosud téměř nezasáhnul. Nejsou zde žádné silnice a žádná auta. Jediným dopravním prostředkem jsou oslíci. Na Alicudi si vychutnáte původní atmosféru odloučenosti a také podnikněte výlet na 675 m vysokou vyhaslou sopku Filo dell´Arpa neboli Struna harfy. Alicudi doporučuji všem milovníkům odlehlých míst bez turistů.
Lipary
Z Alicudi vyplujte směrem východním na ostrov Lipary, správní středisko celého souostroví. Žije zde nejvíce obyvatel, nejlépe zde nakoupíte a užijete si nočního života a turistického ruchu, pokud po něm toužíte.
Asi nejvýhodnějším místem pro přistání je marina La Buona Fonda, nacházející se vedle trajektového přístavu a do starého města je to pouze pár minut chůze. V marině nejsou toalety ani koupelna, ale mají zde wifi. Za stání tu necháte za 15 m plachetnici 60 EUR. V přístavu to dost houpe díky trajektům připlouvajícím celou noc.
Pokud budete chtít klidnější místo, vyberte si jednu z dalších marin směrem z města. Staré město a citadela nad přístavem přímo dýchají historií a vypráví o dřívějším významu a bohatství ostrova. Na ostrově se těží kvalitní sopečná pemza (již několik tisíc let) a obsidián.
Při troše štěstí narazíte v oblasti Liparských ostrovů na delfíny, při větší dávce štěstí na mořské želvy a jednou jsme západně od Stromboli potkali vorvaně.
Kdy vyplout?
Nejlepší období pro plavbu na Liparech je specifické a záleží na vašich požadavcích. Na jaře během dubna, května a června je nejméně větrná část roku, v červenci a v srpnu je zde šílené množství turistů, v září a v říjnu je ještě příjemně teplé moře a pěkně fouká, někdy až moc. Listopad je větrný, stále ještě teplý a již téměř bez turistů. Den je ale už hodně krátký.
Nalákali jsme vás? Přijmete výzvu boha větrů a vyzkoušíte, zda se také utrhnete z kotvy? Vyberte si vhodnou loď pro své dobrodružství a můžete vyrazit. Rádi vám také poradíme.
Kontaktujte nás a zařídíme vám loď téměř kdekoliv.
