Jak plachtění ovlivňuje životní prostředí a jak být více eko-jachtařem

Půvab jachtingu a plachtění okouzluje lidstvo již po staletí. Ač může jachtění na první dojem působit ekologicky, jeho důsledky na životní prostředí jsou dalekosáhlé. V článku se seznámíme se základními dopady jachtingu na životní prostředí a řekneme si, jak můžeme naše milované plachtění provozovat ohleduplně. Pojďme pečovat o mořské ekosystémy nejen kvůli našim dalším plavbám, ale i kvůli dalším generacím.

Když se bavíme o dopadu jachtingu na přírodní prostředí, myslí se tím zejména tyto dvě hlavní oblasti:

Ekologické vlivy

I přesto, že jako hlavní pohon plachetnice je využíván vítr, běžně se pro provoz využívají i spalovací motory. Při péči o lodě se používají chemikálie a nátěry na jejich údržbu a ochranu, které však mohou uvolňovat nebezpečné prvky do vody. Dalším problémem je nevhodná likvidace odpadu, včetně vypouštění odpadních vod, které mohou kontaminovat mořské prostředí. A každý jachtař ví, jak snadno se v marínách do vody dostanou zbytky nafty, čištících prostředků a jiných toxických látek.

Ekonomické dopady

Jachting a plachtění jsou důležitou součástí cestovního ruchu v mnoha destinacích. Ztráta příjmů z těchto aktivit by mohla mít vážné ekonomické důsledky pro místní komunity. Na druhou stranu je zapotřebí zvážit, zda pohodlí turistů a jachtařů neohrožuje místní ekosystémy.

V případě ekologických škod vyžaduje následné čištění a záchrana živočichů vynaložení značných finančních prostředků vlády i neziskových organizací. Je důležité zvážit následky těchto aktivit na mořské prostředí a hledat způsoby, jak dosáhnout udržitelnějšího plachtění a jachtingu.

Naše světové oceány, které pokrývají více než 70 % zemského povrchu, nesou jizvy neudržitelných návyků lidstva.

Povrch oceánů skrývá plastovou epidemii. Ročně je do moře spláchnuto osm milionů tun plastového odpadu, což vytváří ekologickou krizi kolosálních rozměrů. Ponoříme-li se pod povrch objevíme svět zaplavený mikroplasty, nepatrnými vetřelci, kteří pronikají do každého mořského zákoutí. 

Pod hladinou se skrývají také chemické kontaminanty. Ropné skvrny, těžké kovy, pesticidy a průmyslové splachy tvoří zákeřný koktejl, který otravuje vody. Od korálových útesů po chaluhové lesy, od pobřežních mangrovových porostů po otevřené oceánské oblasti – žádná mořská oblast nezůstává tímto nebezpečným mixem lidské produkce nedotčena.

Vlající plachty sice využívají sílu větru, ale riziko ohrožení mořského prostředí se nachází pod hladinou.

Například používání protihnilobných nátěrů na trupu plachetnic může způsobit uvolňování toxických látek do vody. Nejde však jen o barvy, ale také o nesprávnou likvidaci odpadu. Vypouštění odpadních vod, které je pro námořníky nutností, kontaminuje pobřežní vody a poškozuje křehké ekosystémy. 

Rada č. 1: Plachtit, plachtit, plachtit

Jistě, spotřeba pohonných hmot plachetnice se v porovnání s námořními loděmi a dalšími dopravními prostředky může zdát zanedbatelná. Ale je to to první, co můžeme jako jachtaři směrem k udržitelnější plavbě udělat. Navíc zvládnout využít každý vítr ve svůj prospěch je ta správná jachtařská výzva.

Rada č. 2: Výběr správné péče o loď

Při výběru barvy na loď nebo jachtu s ohledem na životní prostředí dávejte přednost barvám s označením „low-VOC“ nebo „VOC-free“ , protože ty uvolňují méně škodlivých emisí. Hledejte ekologické certifikáty, jako je „EcoLogo“ nebo „Green Seal“. Volte barvy na vodní bázi, které obsahují méně toxických chemikálií. Preferujte nebiocidní protihnilobné barvy a zvažte recyklovatelné nebo biologicky odbouratelné nátěry. A nezapomeňte, že správná aplikace a údržba hrají klíčovou roli při minimalizaci dopadu vašeho plavidla na životní prostředí.

Když tyto plovoucí paláce brázdí oceány, jejich paluba sice poskytuje komfort a pohodlí, ale často zanechávají nesmazatelnou stopu na životním prostředí.

Vrčení spalovacích motorů, které je synonymem luxusních jachet, vyžaduje stálou spotřebu fosilních paliv. Výsledné emise skleníkových plynů a znečišťujících látek přispívají k degradaci životního prostředí a ohrožují ekosystémy, které jsou nepostradatelné pro naši planetu. 

Opulence těchto plaveb často nebere ohled zejména na neplýtvání prostředky, ať už jídlem či vodou, které se pak hromadí ve formě odpadu.

Když lodě v rámci své obchodní činnosti plují po rušných námořních trasách, mořský život se často ocitá v křížové palbě. Srážky a zranění plachetnic a jachet s mořskými živočichy mohou mít tragické následky. Srážky s většími plavidly, včetně nákladních lodí a výletních lodí, jsou obzvláště ničivé pro mořské giganty, jako jsou velryby a delfíni.

Pod hladinou však číhá ještě větší, i když méně viditelné nebezpečí – neviditelná invaze již zmíněných mikroplastů. Tito nepatrní vetřelci maskující se jako potrava, které mořské organismy pozřou, způsobují živočichům fyziologická poškození a dostávají do potravního řetězce toxické chemické látky. Důsledky se projevují v mořských ekosystémech od hlubin až po mělčiny.

Rada č. 4: Opatrujte mořské živočichy

Během plavby na lodi zabraníte střetu s mořskými živočichy tím, že budete dodržovat bezpečnou vzdálenost a snížíte rychlost v oblastech, kde tito živočichové žijí. Pokud dojde k náhodnému setkání, okamžitě vypněte motor, uhněte a počkejte, až se zvíře vzdálí. Upřednostněte jejich bezpečnost a pohodu, abyste minimalizovali škody během svých vodních dobrodružství.

Plachtění a jachting nabízejí jedinečné spojení s mořem a zároveň nesou velkou odpovědnost za jeho ochranu. Obě aktivity by měly jít ruku v ruce a jachtaři by je měli mít vryté hluboko pod kůží. Udržitelnost, přísná regulace a environmentální vzdělávání jsou záchytné body, které vedou jachting k čistší a živější námořní budoucnosti.

Jako námořníci, jachtaři a milovníci moře neseme odpovědnost za to, aby naše vášeň pro oceán po sobě zanechala dědictví ochrany, nikoli znečištění. V článku Zelený jachting: 11 tipů, jak se chovat na lodi ekologicky pro vás máme další tipy, jak na udržitelné plachtění. Hurá do toho!