Alarmující znečištění oceánů: Chceme, aby naše děti plachtily v mořích plastů?

Plastové znečištění způsobuje v našich oceánech spoušť a narušuje křehkou rovnováhu mořských ekosystémů. Rozmanití mořští živočichové jsou v obležení nikoli čisté přírody, ale obrovských plovoucích plastových odpadků až po neviditelné, ale stejně škodlivé mikroplasty.

Strašidelná realita ukazuje, že do oceánu se ročně dostane nejméně 14 milionů tun plastů, což upevňuje pozici plastového odpadu jako nejrozšířenějšího odpadu v oceánech. Tato střízlivá statistika představuje neuvěřitelných 80 % mořského odpadu, který se rozprostírá od povrchových vod oceánu až po jeho hlubokomořské sedimenty. Svědky této plastové invaze jsou pláže všech kontinentů, přičemž obzvláště ničivé koncentrace se nacházejí v blízkosti turisticky exponovaných míst a hustě osídlených oblastí.

Pachatelé tohoto ekologického zločinu jsou různí a pocházejí především z pozemních zdrojů, jako jsou městské splachy, dešťová voda a odpadky, zatímco znečištění oceánů pochází z rybářského průmyslu, námořních činností a akvakultury. Přírodní síly, jako je sluneční UV záření a mořské proudy, rovněž hrají roli při rozkladu plastů na menší částice známé jako mikroplasty a nanoplasty, z nichž každá je menší než drobek chleba.

Rozsáhlé plochy našich oceánů se přeneseně staly skládkou plastového odpadu. Tyto vyhozené plastové materiály, obecně známé jako mořský odpad, se hromadí alarmujícím tempem a jejich přítomnost narušuje harmonii mořských ekosystémů a způsobuje rozsáhlé dopady na životní prostředí.

Plast je syntetický organický polymer vyráběný z ropy s vlastnostmi ideálními pro širokou škálu použití. Ohromující polovina této plastové produkce však dává vzniknout předmětům na jedno použití, jako jsou nákupní tašky, kelímky a brčka. Tyto plastové obludy mohou při nesprávném odhození způsobit vážné škody na životním prostředí a biologické rozmanitosti.

Jednou z nejvíce alarmujících forem plastového znečištění jsou mikroplasty. Tyto drobné částice o velikosti menší než 5 milimetrů jsou často přehlíženy, ale přitom právě ony mají ničivý dopad na mořské tvory. 

Mikroplasty vznikají rozpadem větších plastových předmětů nebo jsou záměrně vyráběny pro kosmetické a průmyslové výrobky. Do oceánu se dostávají z různých zdrojů, včetně splachů z pevniny, kanalizace a rozpadu odpadků. Tyto nepatrné znečišťující látky jsou požívají mořští živočichové na všech úrovních potravního řetězce, od planktonu až po velké predátory.

Důsledky znečištění mořských živočichů plasty jsou hrozivé. Vzhledem k tomu, že mořské organismy omylem konzumují plastové částice, je ohroženo jejich zdraví a životní pohoda. Požití mikroplastů může vést k vnitřním poraněním, ucpání trávicího systému, a dokonce i k úmrtí. Kromě fyzického poškození může hromadění plastů v orgánech a tkáních mořských živočichů vést také k dlouhodobým toxickým účinkům, narušit jejich reprodukční systém a celkové metabolické funkce.

Rozlehlé plochy našich oceánů, kdysi plné života a zázraků, dnes nesou jizvy vážné nemoci: znečištění plasty. Důkazy jsou jasné a ze srdce moře se ozývají strašidelné příběhy. Od tragického nálezu velryby šedé uvízlé v Seattlu s žaludkem naplněným kilogramy plastových sáčků a dalším odpadem až po mládě tuleně obecného ve Skotsku, jehož osud zpečetil nepatrný kousek plastového obalu ve střevech.

Všudypřítomnost plastového odpadu v oceánu představuje významnou hrozbu pro přežití mnoha mořských druhů. Například mořské želvy jsou vůči škodlivým účinkům plastového znečištění obzvláště zranitelné. Tito jemní tvorové zaměňují plastové sáčky za medúzy, které jsou základem jejich jídelníčku. Při konzumaci těchto plastových sáčků dochází k ucpání jejich trávicího traktu, což často vede k pomalé a bolestivé smrti.

Podobně se obětí plastového znečištění stávají i mořští savci, jako jsou tuleni a velryby. Zamotání do vyřazeného rybářského náčiní, tzv. sítí duchů, může způsobit vážná zranění a vést k utonutí. Vážnou hrozbu pro tyto majestátní tvory představuje také spolknutí plastového odpadu. Tragickým příkladem je případ mrtvé velryby nalezené s více než 40 kilogramy plastů v žaludku, který poukazuje na ničivé následky našeho plastového odpadu.

Nejtragičtější důsledky této plastové záplavy jsou patrné v mořských ekosystémech. Nespočet mořských druhů, od půvabných mořských ptáků až po majestátní velryby, se stává obětí spolknutí, udušení a zamotání plastovým odpadem. Krutým řízením osudu si tito tvorové pletou plasty s potravou, což vede k pomalému a trýznivému umírání, když se jejich žaludky naplní nestravitelnými plasty. Následky jsou hrozivé: hladovění, infekce, snížená pohyblivost a vnitřní zranění. Plovoucí plasty navíc slouží jako zásobárna invazních druhů, což ohrožuje mořskou biologickou rozmanitost a křehkou rovnováhu potravního řetězce.

Důsledky plastů v oceánech dalece přesahují bezprostřední dopad na mořské tvory. Vzhledem k tomu, že se tyto znečišťující látky hromadí v mořském potravním řetězci, jsou důsledky pro lidské zdraví znepokojivé. Nedávný výzkum ukázal, že mikroplasty se mohou dostat do našeho těla konzumací mořských plodů a potenciálně tak poškodit naše vlastní zdraví.

Kromě mořských živočichů se tedy hrozba rozšiřuje i na člověka. Mikroplasty pronikly do vody z kohoutku, piva, a dokonce i do soli a vrhají stín na světové oceány včetně Arktidy. Zákeřné chemické látky používané při výrobě plastů vykazují karcinogenní tendence a umí zasahovat do endokrinního systému lidského těla. Toto narušení vede k Pandořině skříňce vývojových, reprodukčních, neurologických a imunitních poruch, které postihují jak lidi, tak volně žijící živočichy.

Plastový odpad poškozuje estetickou hodnotu turistických destinací, což vede ke snížení příjmů z cestovního ruchu. 

Cestovní ruch, který je důležitým motorem ekonomiky, není vůči plastové hrozbě imunní. Malebné lokality poznamenané plastovým odpadem trpí újmou na své estetické přitažlivosti, což vede k poklesu příjmů z cestovního ruchu. Finanční ztráty vzrůstají kvůli nutnosti čištění a údržby lokalit. Důsledky jsou dalekosáhlé, ovlivňují ekonomiku, divokou přírodu i emocionální pohodu lidí.

K řešení této ekologické krize je zapotřebí přijmout naléhavá opatření na více frontách. Je třeba usilovat o omezení a regulaci výroby a používání plastů na jedno použití. Měly by být realizovány vzdělávací a osvětové kampaně, které by upozorňovaly na ničivé dopady znečištění plasty. Je třeba zlepšit recyklační programy a systémy nakládání s odpady a zajistit, aby byl plastový odpad řádně likvidován a aby se zabránilo jeho vniknutí do našich oceánů.

Slovy Sylvie Earleové, známé mořské bioložky a oceánografky: „S každou kapkou vody, kterou vypijete, s každým nádechem jste spojeni s mořem. Nezáleží na tom, kde na Zemi žijete.“ Je naší společnou odpovědností chránit mořský ekosystém před nebezpečím znečištění plasty, a to v zájmu mořských živočichů i našeho vlastního přežití.

Výroba plastů přispívá ke změně klimatu, protože do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý a metan.

Je pozoruhodné, že cyklus výroby plastů přispívá ke změně klimatu. Spalování plastového odpadu vede k uvolňování oxidu uhličitého a metanu, což zhoršuje emise skleníkových plynů. Souvislost mezi plastem a změnou klimatu odhaluje další vrstvu složitosti této mnohostranné krize.

Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 zdůrazňuje naléhavost ochrany našich oceánů a mořských zdrojů. Toto naléhavé volání podnítilo potřebu jednat, zejména v oblasti prevence a snižování znečištění moří, včetně hrozivého mořského odpadu.