Jak správně a bezpečně vyvázat loď?

Ať už se chystáte zaparkovat loď na noc, přečkat bouři, nebo si jen odpočinout v zátoce na koupání či grilování, hodí se znát ty správné techniky vyvázání lodi. Cílem je nepoškodit při manévru svojí ani cizí loď a vyvázat plavidlo tak, aby bylo v bezpečí i při případných zhoršených podmínkách. Proto je nutné především sledovat předpověď počasí, směr větru a před vyvázáním si obezřetně obhlédnout i samotné místo: dno, bójku, lana...

Stání na bóji aneb 10 kroků, jak nejlépe vyvázat loď na bójku

Stání s lodí na bójce je podle některých kapitánů tím nejlepším způsobem, jak přečkat noc v zátoce. Výhodou je jistá dávka romantiky a soukromí, protože bójky jsou od sebe více vzdálené než lodě na mole. Nevýhoda může být například špatný stav lana pod bójkou nebo velké vlny, které s vámi budou houpat celou noc. Stání na bójce se tedy doporučuje spíše pro nebouřlivé počasí. Jak probíhá vyvázání lodi na bójku?

6. Chytání bójky

Existují dva typy jachtařů. Jedni chytají bóji na zádi a druzí na přídi. Nelze říct, jaký způsob je lepší, můžeme jen shrnout možné výhody a nevýhody obou. 

Chytání bójky přes záď lze zvládnout v jednom člověku. Pokud jste tedy na lodi sami nebo máte nezkušenou posádku a chcete manévr i vyvázání na bójku provést v jedné osobě, chytání bóje přes záď je snazší, protože nemusíte opustit kokpit a většinou je záď níž k hladině než příď. Na druhou stranu, pokud je prostor za kormidlem menší, budete se tam s kormidelníkem tísnit. Hrozí zde větší nebezpečí, že namotáte lano od bóje do lodního šroubu.

Chytání bójky přes příď je častější, ale záleží na typu lodi a počtu členů posádky. Na tuto akci totiž potřebujete být na lodi minimálně dva. Pokud má vaše loď hodně vysokou příď a bójkové lano je velmi pevné, tak ji nevyzvednete z vody dostatečně na to, abyste jí lano provlékli. Nevýhoda je, že kormidelník od jisté chvíle bójku přestane vidět a je závislý na informacích přicházejících od osoby na přídi, která ukazuje nebo volá na kormidelníka to, kam má jet a kde se bójka nachází. Pokud se ale tento manévr povede, jedná se o rychlou akci s jistým výsledkem a bez rizika namotání lana na šroub.

Několik způsobů je i na samotné chytání bóje. Jsou kapitáni, kteří k tomu používají mooringový háček nebo kapitáni chytající bóji okem z lana. 

Vyvázání bójky

Jeden konec lana si přivažte na vazák. Druhý konec provlékněte okem bójky, ať už okem vrchním nebo okem pod bójkou. My doporučujeme oko pod bójkou, protože vrchní oko (pokud je plastové) se může utrhnout. Potom protáhněte lano okem a druhý konec zavažte opět za ten vazák, kde je první konec lana. Nedoporučuje se dávat jeden konec lana na pravý a druhý konec lana na levý vazák, protože může dojít k přepilování lana o příď. Lano nechte trochu volné. Neutahujte bójku až zcela blízko k lodi. Bouchala by vám celou noc o příď a mohla by poškodit vrchní lak na trupu.

S výběrem uzlů je to trochu sporné. Každý kapitán má svůj způsob, jak bójku a všeobecně vazák uzlovat. Můžete si vybrat z dračí smyčky, dračí smyčky v kombinaci s liščí smyčkou či knakovací vazákový uzel. Někteří jachtaři dokonce váží zadní lana na vinšnu a ne na vazáky. Existuje tedy nepřeberné množství kombinací a je jen na vás, jaký styl si ve své jachtařské praxi zvolíte. Důležité je, abyste uzlu věřili. Zopakujte si uzly s naším článkem 9 základních námořnických uzlů, které využijete na lodi.

Pojistné lano

Na noc se pro klid duše hodí přivázat k bójce ještě jedno volnější lano za vazák na druhé straně přídě. Doporučuje se vyvázat druhé lano za jiné oko na laně bójky, za oko bójky (pokud je kovové a pevné) nebo za cokoliv těsně pod bójkou, co vypadá solidně.

Kontrola po čase

Zafixujte si svoji polohu (například na GPS nebo anchor alarmu) a za nějaký čas, třeba za pár hodin si ověřte, že se příliš neposouváte. Každá bóje má nějakou vůli, tj. loď nikdy nebude nehnutě stát na místě. Výkyv 20 metrů ale může svědčit o prokluzující kotevní bóji nebo pohyblivém betonovém bloku a taková bóje tedy nebudí příliš důvěru v bezpečně strávenou noc.

Odplouvání od bójky

Odplutí od bóje zvládají i začátečníci bez problémů. Než začnete manévr, podívejte se kolem sebe. Zhodnoťte situaci, aby vás při odplouvání nenavál vítr na některou ze sousedních lodí. Potom nastartujte motor, který nechte prozatím na neutrál, přitáhněte se trochu k bójce, odvažte lano z bójky, stáhněte ho na palubu, zařaďte rychlost a odplujte. Pozor na to, aby se vám vyvazovací lano nebo lano od bójky nezamotalo do lodního šroubu. Vše ale samozřejmě záleží na aktuálních povětrnostních podmínkách. Na klidné hladině v bezvětří je odplouvání z bójky bez stresu a můžete vše dělat pomalým tempem, nikam nespěchat a nic moc vám nehrozí.

Přemýšlíte, kam vyplout? Tady jsou naše tipy!

Přivázání k molu

K molu se můžete lodí přivázat zádí, přídí nebo bokem. Záleží na typu lodi (zda má na zádi otevřený kokpit či schůdky na přídi), na typu mola, přítomnosti mooringu či zvyklostech (na Baltu se častěji stojí přídí u mola, na Jadranu zádí). Také je to otázka soukromí, protože stát bokem u rušného městského mola, kde kolem celé délky lodě projde za večer tisíce turistů není zrovna romantika. Pokud plánujete stát u mola delší dobu, nebo očekáváte vlny, je velice praktické použít tlumiče na lana. Ty prodlužují životnost lan tak, že jim dodají pružnost.

Pokud se vám přístavní manévr nepovede napoprvé, nesnažte se ho za každou cenu opravit. Někdy je lepší úplně vyjet pryč z místa činu a provést manévr nanovo, s čistým štítem a správně.

Na co si dát při přivazování k molu pozor?

DOSTATEČNÁ HLOUBKA

Námořníci si před plavbou přejí alespoň stopu vody pod kýlem. My doporučujeme minimálně 1 metr pod kýlem. Může se totiž stát, že při klidné hladině budete mít 30 centimetrů pod kýlem (1 stopu), ale pak přijde vlna způsobená trajektem nebo větší jachtou ve skluzu, loď se rozkýve nahoru dolů a škrtnete kýlem nebo kormidelním listem o dno.

Při check-inu se v charterové společnosti zeptejte na to, v jakých měrných jednotkách hloubkoměr na lodi ukazuje. Některé hloubkoměry ukazují v metrech, některé ve stopách. Liší se také v tom, odkud hloubku měří. Existují hloubkoměry měřící od vodorysky, ale i ty, které měří hloubku od kýlu...

JAK VYPADÁ DNO

Na dně se můžou nacházet všelijaké předměty, kameny či z něj můžou čnít skály. Písčité dno se také může různě svažovat. Jadran je na toto docela spolehlivý, například Řecko má ale především u městských mol často kameny, o které můžete zavadit kýlem.

MOTOR A LODNÍ ŠROUB

Po celou dobu manévru mějte zapnutý motor. Pokud ho zrovna nepotřebujete, zařaďte neutrál, nikdy ho však nevypínejte úplně. Ponechá vám to prostor pro případný náhlý zásah, pokud budete potřebovat rychle vyjet, zareagovat, změnit směr či odjet.

Překvapivě často se ale jachtařům stává, že namotají lano do lodního šroubu. Ať už se jedná o mooringové lano, vyvazovací lano nebo otěž, která omylem spadla přes okraj paluby. Nebezpečí spočívá v tom, že jakmile se na lodní propeler cokoliv namotá, motor většinou přestane běžet. V tu chvíli je provedení manévru ztížené.

FENDRY

Mějte uvázané fendry v těch nejrizikovějších místech. Při přistávání k molu zádí je to především záď, která je kritická. Pokud zajíždíte mezi dvě lodě, dejte si fendry na boky tam, kde může dojít k potenciálnímu styku s druhou lodí. Většinou se jedná o část trupu lodi, která je nejvíce vypouklá.

Výšku vyvázání fendrů volte s ohledem na výšku mola či výšku paluby vedlejší lodi. Pokud nevíte, jak vysoké molo bude a chcete mít vše připravené před manévrem a nezabývat se převazováním fendrů při přistávání, dejte fendry do různých výšek na střídačku, jeden výš, druhý níž.

Při manévru budete potřebovat někoho na mole, kdo vám uváže lano za oko či pachole. Pokud na břehu nikdo není, musí jeden člen posádky vyskočit na břeh, nejlépe před střed lodě. Klidně udělejte jedno kolečko pouze s vysazením osoby a pak až najíždějte k molu s cílem se přivázat. Podobná pravidla platí pro vyvazování na takzvaných prstech, což jsou úzká mola vedoucí z hlavního mola.

Vyvázání na mole přídí

V některých oblastech je zvykem stát u mola přídí. Například na Baltu se jedná o běžnou praxí, ve Středozemním moři se s tím málokdy setkáte. Většina charterových lodí v Chorvatsku, Řecku, Itálii je stavěná tak, že poskytuje pohodlný přístup na molo ze zádi, a je vybavena lávkou pro přechod na souš. Pokud chcete stát u mola přídí, budete chodit na pevninu pravděpodobně po schůdkách. Ověřte si tedy, že vaše loď má možnost přístupu z přídě.

Co se týče procesu vyvazování lodi, pokud stojíme u mola přídí, tak jsou to procesy v podstatě velice podobné. Rozdíl je v tom, že zatímco u přistávání zádí dáváme zpětný chod, přídí jedeme vpřed a pokud házíme kotvu, házíme ji z přídě nebo zádě a lana vyvazujeme na opačné straně.

V Severských přístavech, kde je stání u mola přídí běžné se také objevují kotvící bóje, za které vyvážete záď a potom se přídí vyvážete k molu.

Stání u mola zádí

Jedná se o na Jadranu i ve Středomoří nejčastější způsob stání. Záď je vyvázaná na každé straně lanem k molu. Lana by měla svírat úhel, měla by být do písmene “V”, tj. neměla by jít od lodě vodorovně s lodí. Vzdálenost od mola se doporučuje minimálně půl metru od zrcadla, ale vše záleží na délce vaší lávky. Při stání u mola zádí “obalujete” fendry především záď. Ta je nejohroženější jak při manévru samotném, tak při případné bouřce či vlnách.

Příď může držet například kotvící bóje, kotva nebo mooring. O tom, jak stát u mola s pomocí kotvy píšeme v článku Kotvení zádí k molu na přední kotvu krok za krokem. Velmi populární je třeba v Řecku.

Mooring

Jedná se o lano vedoucí od betonového bloku nebo kotvy, která lano drží na dně k molu nebo k bójce. Existuje více druhů mooringů, ale asi nejčastější jsou tyto:

1. Mooring na mole, kde lano vede od betonového bloku na molo. Jedná se o dvě svázaná lana, kdy to u betonového bloku je tlusté, a to u mola tenké.
2. Mooringová bóje, kdy lano vede od kotvy na dně k bóji. Princip obou typů mooringů je ale obdobný, jde jen o to, co drží lano na dně, a kde končí.

Mooringové mariny jsou běžné na Jadranu, méně běžné jsou například v Řecku nebo na Baltu. Jedná se o relativně snadné vyvázání lodi, které mají nováčci rádi, a které i v bouřce dobře drží. Pokud je v marině více mooringových lan, vyvažte se na dva mooringy, každý na jinou stranu. Ne ale na úkor toho, že by loď vedle vás neměla možnost se vyvázat.

Užitečným vybavením, které budete potřebovat pro vyvázání mooringu je mooringový háček na vyzdvihnutí mooringového lana, rukavice, abyste předešli pořezání se o mušle na mooringovém laně a vazák. Pozor! Mooringový háček je teleskopický. Překvapuje nás, kolik jachtařů toto neví a stěžuje si na příliš krátkou tyč.

Loď je u mooringového stání vyvázána třemi lany: dvě záďová lana a jedno mooringové. Při manévru s mooringem jsou většinou potřeba tyto role s tím, že se samozřejmě dá manévr zvládnout i ve dvou lidech:

• Kormidelník – ten, který řídí manévr
• Skokan – vyskočí na břeh a podá mooring (lze pořádat i někoho, kdo se už na mole nachází)
• Vazač mooringu – mooringovým háčkem vyzdvihne mooringové lano na palubu a ručkuje na příď
• Vazač zadních lan
• Mobilní fendrista – dostane do ruky fendr a přiskočí, když by bylo potřeba strčit fendr mezi loď a molo nebo loď a sousední loď
• Zbytku posádky se doporučuje sedět, aby nevadili ve výhledu a případně odstrkovat se od okolních lodí, kdyby mělo dojít ke srážce.

Při vyvazování mooringu je důležitá role osoby na mole. Může se jednat o pracovníka přístavu, posádku vedlejší lodi či kolemjdoucího. Pokud na mole nikdo není, musíte si tam někoho vysadit. Tato osoba potom podá mooring tak, že ho napne ručkováním tenkého lana tak, aby na něj osoba na palubě s háčkem dosáhla. Lano vyleze z vody a napne se. Potom osoba s háčkem mooring vezme, ručkuje a natahuje s ním na příď, kde ho uváže za vazák vazákovým uzlem. Je potřeba mooring co nejvíce dobrat. Výsledek je to, že lano od betonového bloku je napnuté jak struna a od mola je volné, leží na dně. Odplutí od mooringu je v podstatě stejný proces jako při připlutí, ale opačně. Pozor dávejte na to, že musíte nechat mooringové lano nechat klesnout na dno.