Kouzelný letní zážitek: Kde se plavit za delfíny a velrybami?

Plavání a šnorchlování s delfíny a velrybami na otevřeném moři je nejen ve Středozemí, ale všude na světě mimořádným zážitkem. Delfíny a všechny jim podobné tvory miluje snad každý, zejména ti, kteří hledají skutečné setkání s nimi v jejich přirozeném prostředí. Hlavní roli hraje náhoda, ale jak se říká, můžete jí trochu pomoci.

Když budete mít štěstí, nebo svou plavbu dokonce nasměrujete podle toho, kde je velká pravděpodobnost se s delfíny nebo velrybami potkat, určitě se hodí několik informací o tom, jak od sebe jednotlivé druhy rozpoznat.

Ač je to k neuvěření, evropské vody obecně obývá celkem 36 druhů kytovců, různé druhy delfínů, velryb a sviňuch, kteří v různé míře obývají všechny čtyři evropské mořské regiony. 

Mnoho kytovců je v Evropě považováno za místní, pravidelně se objevující, což jsou například delfíni obecní (Delphinus delphis), vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus) a plejtvák myšok (Balaenoptera physalus), ale kromě jich jsou zde i druhy, které do evropských vod zavítají jen občas, například plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) nebo keporkak (Megaptera novaeangliae). Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) je jediným druhem kytovce, který obývá evropské mořské regiony, včetně Středozemní moře a Severovýchodního Atlantického oceánu.

Ve Středozemním moři žije několik druhů delfínů, z nichž nejhravější je delfín skákavý (Tursiops truncatus), občas rozverně vyskakující a doprovázející lodi. Řekneme si ale více i o ostatních. V oblasti se lze setkat i s dalšími druhy, jako je delfín obecný (Delphinus delphis), delfín drsnozobý (Steno bredanensis) a poddruhy delfínů skákavých, například středomořský delfín skákavý. Stojí za zmínku, že rozšíření delfínů se může lišit v závislosti na konkrétní lokalitě ve Středozemním moři.

Delfín skákavý patří mezi nejznámější druhy delfínů, bohužel i proto, že je nejčastěji chován v delfináriích, a vyskytuje se v různých částech Středozemního moře. Poznáte jej podle toho, že má robustní tělo, krátký „zobák“ a nápadnou hřbetní ploutev. I když se zbarvení delfínů skákavých může lišit, obecně mají tmavě šedý hřbet a světlejší šedé nebo bělavé břicho. Jsou to vysoce inteligentní a společenská zvířata, která se nejčastěji vyskytují ve skupinách známých jako struky.

Delfíni pruhovaní jsou známí svým výrazným zbarvením, pro které je typické tmavě modrošedý hřbet, světle šedý pruh táhnoucí se od oka k ploutvi a bílé břicho. Delfíni pruhovaní mají štíhlé tělo, špičatý zobák a výraznou hřbetní ploutev. Také oni jsou známí svým akrobatickým chováním, často vyskakují z vody a sjíždějí příďové vlny vytvářené loděmi. Často se pohybují ve velkých skupinách, které někdy čítají stovky nebo dokonce tisíce jedinců. Ve Středozemním moři však většinou potkáte menší skupiny. Tito delfíni jsou ale také nechvalně známí svými sklony k panice, které mohou vést až k uvíznutí celého stáda na mělčině.

Delfíni Rissoovi se vyznačují velkým, robustním tělem a tupou, zakulacenou hlavou. Mají šedé až světle šedé zbarvení, často s bílými jizvami a škrábanci pokrývajícími jejich tělo. S přibývajícím věkem mohou delfíni Rissoovi téměř úplně zbělat kvůli jizvám, které se u nich za život nashromáždily. Tito delfíni se obvykle vyskytují ve větších hloubkách, ale občas připlouvají i blíže k pobřeží. Spatřit je tedy spíše vzácnější.

Delfíni obecní (nazývaní i krátkoploutví) jsou malí až středně velcí delfíni s elegantním tělem, krátkým zobákem a nápadnou hřbetní ploutví. Mají výrazné zbarvení s tmavým hřbetem, světle šedým bokem a nažloutlým nebo opáleným vzorem ve tvaru jakoby přesýpacích hodin na bocích. Tito delfíni jsou velmi aktivní, skáčou, jezdí na vlnách a na přídi. Zdržují se také ve velkých skupinách a jsou nejběžnějším delfíním druhem.

Tento delfín je poměrně málo známý. Svými ze stran mírně zploštělými čelistmi připomíná své vzdálené příbuzné suchozemské savce. I proto je považován za evolučně nejstaršího příslušníka čeledi delfínovitých. Přestože obývá hlavně hluboké tropické a subtropické vody v Atlantském, Indickém a Tichém oceánu, občas je možné jej spatřit i v mělčích pobřežních vodách polozavřených vodních útvarů, tedy i ve Středozemním moři. Jako jediný z delfínů má čenich protáhlý do dlouhého zobáku, který je ze stran nevýrazně zploštělý. Jeho tělo je tmavě šedé s řídkými, nepravidelnými bílými nebo světlými skvrnami po obou stranách.

Většinu velryb ve Středozemním moři tvoří zástupci dvou druhů: plejtváka malého (Balaenoptera acutorostrata) a plejtváka obrovského (Balaenoptera musculus). A přibližně polovina z tohoto počtu se vydává do Ligurského moře –⁠ od Toulonu, přes sever Sardinie až ke Korsice. K dalším druhům velryb, které byly příležitostně pozorovány ve Středozemním moři, patří vorvaň (Physeter macrocephalus) a plejtvák Cuvierův (Ziphius cavirostris), ačkoli jsou v regionu méně časté než plejtváci.

Známe jej nejčastěji jako modrou velrybu. Jde o největšího současného žijícího živočicha a podle dosavadních informací i o největšího živočicha vůbec, alespoň z hlediska tělesné hmotnosti. Dorůstá až 30 metrů a váží 190 tun. Má proudnicový tvar těla, který mu umožňuje být velmi rychlý – až 37 km/hod.

Plejtvák malý je jedním z nejmenších kosticovců, protože měří „jen“ kolem 8 metrů a váží 5 až 8 tun. Má žlutavé až žlutavě narůžovělé zbarvení a je velmi rozšířen, nejvíce ve vodách mírných až chladných. 

Spermové velryby – vorvani, jsou největšími kosticovými velrybami a mohou dorůstat délky až 18 metrů. Poznáme je podle mohutné hlavy čtvercového tvaru, díky níž jsou často snadno rozpoznatelné. Hlava může tvořit až třetinu celkové délky jejich těla. Plejtváci mají na levé straně hlavy umístěný jediný chrlič, který při vynoření vydává nápadné a hlasité fouknutí.

Vorvani jsou bohužel silně ohroženi vymřením a ve Středozemním moři jich žije kolem 2 500. V Chorvatsku, kde jsou přísně chráněni, se vyskytují jen výjimečně, spíše na ně můžete narazit v oblasti jižně Otrantské úžiny (rozhraní Jaderského a Jónského moře), kde dno prudce klesá do hlubin.

Plejtváci Cuvierovi jsou poměrně malí, dospělí samci dosahují délky kolem 7 metrů, samice jsou o něco větší. Mají robustní tělo a výrazný zobák s malými ústy. Jejich zbarvení se může pohybovat od tmavě šedé po světle šedou nebo dokonce červenohnědou, někteří jedinci mají na břiše bílé nebo světlé znaky. Mají zaoblené čelo a jediný, často nenápadný, dýchací otvor umístěný v přední části hlavy. Ve Středozemním moři se vyskytují pravidelně.

Kulohlavci neboli lodivodi jsou kytovci příbuzní delfínům, kteří žijí ve skupinách. Na severní polokouli se tento druh vyskytuje právě ve Středozemním moři a v Atlantickém oceánu mezi Evropou a Severní Amerikou. Lodivodi patří do čeledi delfínovitých a jsou poměrně velcí, dospělí samci dosahují délky až 6 metrů. Mají robustní tělo, baňaté čelo a výraznou hřbetní ploutev. Jsou tmavě zbarvení, často černé nebo tmavě šedé barvy, se světlejší skvrnou na břiše a za hřbetní ploutví. Mají výrazný dýchací otvor, umístěný mírně vlevo od středu na čele, který při vynoření vydává hlučné rány. Středozemní moře v severozápadní části hostí malou populaci kulohlavců černých, zatímco další kulohlavec, Sieboldův, byl ve Středozemí zaznamenán pouze jednou.

Španělsko: Jednou z oblastí, která je atraktivní nejen pro jachting, ale právě i pro pozorování delfínů a velryb, jsou Kanárské ostrovy, tedy Atlantik. Pravdou je, že na většině z nich, zejména na Tenerife, na Grand Canarii, ale i jinde, jsou velkou turistickou atrakcí právě soukromě anebo i hromadné „zájezdy“ na delfíny. To ale není to, co zapadá do našeho podvečerního romantického obrázku, nebo vidiny delfíního setkání s prvními paprsky vycházejícího slunce. Šance na setkání s delfíny je totiž vyšší právě brzy ráno a pak v podvečer.

Také drsné pobřeží Costa Brava na severovýchodě Španělska je místem, kde se můžete s delfíny setkat.

Gibraltarský průliv, ležící mezi Španělskem a Marokem, je dalším vyhlášeným místem pro milovníky mořských savců. Slouží jako migrační trasa pro různé druhy delfínů a velryb, kteří cestují mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem. 

V těchto vodách jsou často k vidění delfín obecný, delfín skákavý a delfín pruhovaný. Kromě toho zde byly příležitostně pozorovány i větší druhy, včetně plejtváků a dokonce majestátní kosatka dravá (Orcinus orca). Při plavbě úžinou pozorně sledujte vodní hladinu, protože tito hraví tvorové často skáčou a najíždějí na vlny na přídi lodí. Mnoho místních cestovních kanceláří zde nabízí výlety speciálně určené pro pozorování delfínů a velryb v průlivu, což zaručuje bezpečný a nezapomenutelný zážitek.

Baleárské ostrovy, včetně Mallorky, Menorky, Ibizy a Formentery, jsou obklopeny nedotčenými vodami Středozemního moře plnými mořského života. I proto jsou tyto ostrovy ideálním místem pro setkání s delfíny a příležitostně i velrybami. 

Ve vodách kolem ostrovů žijí stejně druhy jako kolem Kanárů, ale navíc zde můžete i spatřit i delfína Rissoova. Při šnorchlování nebo plavání v těchto křišťálově čistých vodách se dokonce můžete s trochou štěstí s těmito přátelskými kytovci setkat tváří v tvář.

Pokud jde o naše oblíbené Chorvatsko, pak je to Jaderské moře, zejména oblasti jako Kvarnerský záliv, který se rozkládá mezi Istrijským poloostrovem a chorvatským pobřežím, a ostrovy Vis a Cres, která jsou horkými místy pro pozorování delfínů. Dávejte pozor na delfíny skákavé a občas se setkáte s plachým a vzácným delfínem Rissoovým.

Francie a Itálie: Ligurské moře, které zahrnuje oblasti, jako jsou francouzská a italská riviéra, nabízí skvělé příležitosti k setkání s delfíny a velrybami během plavby.

Také Sardinie, krásný italský ostrov v srdci Středozemního moře, nabízí příležitosti k setkání s delfíny. V nedotčených vodách Capo Carbonara na jižním pobřeží Sardinie se vyskytuje celá řada druhů delfínů, včetně přátelských delfínů skákavých. Tato oblast s malebnými plážemi a podmanivým mořským životem slibuje nezapomenutelné setkání s delfíny. 

Kromě delfína skákavého zde můžete potkat i delfína pruhovaného. Plavba podél pobřeží nebo kotvení v blízkosti odlehlých zátok může zvýšit vaše šance na spatření a plavání s těmito neuvěřitelnými tvory.

Podél italského pobřeží se vyskytují také mořské želvy karety.

Jónské moře, které se nachází u západního pobřeží pevninského Řecka a východního pobřeží Itálie, je další slibnou oblastí pro setkání s delfíny. Zde se můžete setkat s delfíny obecnými a delfíny pruhovanými, kteří jsou známí svými akrobatickými kousky a zvědavostí vůči lodím. Tato inteligentní stvoření mohou být v pokušení prozkoumat vaši přítomnost ve vodě, což vám zajistí vzrušující zážitek ze šnorchlování.

Kromě Jónských ostrovů jsou i Kyklady známé častým výskytem delfínů. V řeckých vodách, zejména v okolí ostrovů Zakynthos a Kefalonie, lze spatřit také mořské želvy karety.

Azorské souostroví v severním Atlantiku sice technicky vzato nepatří do Středozemního moře, ale díky své pozoruhodné mořské biodiverzitě stojí za zmínku. Azory slouží jako místo odpočinku a rozmnožování několika druhů velryb, včetně vorvaně velkého (Physeter macrocephalus) a plejtváka obrovského (Balaenoptera physalus). V těchto vodách lze spatřit také delfíny, například delfína obecného a delfína kapverdského neboli skvrnitého (Stenella frontalis). 

Na Azorech působí řada společností zabývajících se pozorováním velryb, které nabízejí výlety s průvodcem, při nichž můžete tyto nádherné tvory pozorovat a v některých případech si s nimi i zaplavat.