Pozor na tyto nebezpečné obyvatele řeckých moří!

Pozor na tyto nebezpečné obyvatele řeckých moří!

I v Jónském a Egejském moři můžete narazit na pár tvorů, jejichž kousnutí či žahnutí by vám plavbu a dovolenou dost znepříjemnilo. Kteří to jsou a jak se vyvarovat nebezpečí?

Plavete na mělčině, chcete se postavit a náhle ucítíte bolestivé bodnutí, které vám projede celým tělem. Noční můra. Podobně jako představa, že vás při obeplavání útesu cosi kousne… Na jaké nebezpečné tvory můžete narazit v moři poblíž Řecka a co dělat, pokud k tomu dojde?

Řecko je krásná země s bohatou historií, která si podmaní všechny, kdo ji navštíví. Ať už svým čistým mořem, krásnou krajinou, spoustou osamělých zákoutí a zátok nebo svou gastronomií či pohostinností místních lidí. Pro jachting je to doslova ráj. Ale i v tomhle ráji můžete bohužel potkat nebezpečné mořské tvory, kteří vás mohou pod hladinou nepříjemně potrápit.

8 nebezpečných živočichů v moři kolem Řecka 

Pokud nepatříte k těžkým alergikům nebo nemáte další zdravotní problémy, setkání s následujícími tvory určitě přežijete. Bývají však velmi nepříjemná a bolestivá. Postižené místo oteče, je vám špatně a rekonvalescence trvá i pár dní. Proto je lepší vědět, kde se tito živočichové pohybují a jak se můžeme zbytečným zraněním vyhnout.

1. Murény (Mediterranean moray)

Dlouhé ryby, které dorůstají délky až jednoho metru a více, mají velmi ostré zuby, jimiž mohou nebezpečně kousnout i člověka. Nejčastěji na ně narazíte podél útesů, kde v trhlinách a štěrbinách číhají na svou kořist. Murény jsou plaché, takže na člověka zaútočí jen výjimečně, když se cítí ohrožené nebo když se je někdo pokouší harpunovat. Pravděpodobnost kousnutí tedy není vysoká. Jestliže se vám to i přesto stane, dojděte si k lékaři — kousnutí by vám mohlo zanechat hluboké jizvy a způsobit větší ztrátu tkáně (jsou známé i případy potápěčů, kteří při krmení murén přišli o prst, takže to určitě nedělejte). A nepodceňujte ani to, ani když vám rána na první pohled nepřijde příliš hluboká — hrozí rozvinutí infekce.  

Ryba muréna pod vodou.

Muréna

2. Ropušnice (Scorpaena)

Dalšími nepříjemnými rybami, které můžete v řeckých mořích potkat, jsou ropušnice. Ty mají u břišních ploutví, u ploutve hřbetní a ploutve řitní dlouhé ostny a v nich jedové žlázy. Jed ropušnice používají jen na obranu, takže budete-li opatrní, nemělo by vám nic hrozit. Ropušnice neútočí, spíše spoléhají na svou nenápadnost. Jen když se přiblíží vetřelec, ryba ostny v hřbetní ploutvi napřímí a vy se ve chvíli nepozornosti můžete o ropušnici poranit. Tyto případy jsou však poměrně vzácné. Okamžitá pronikavá bolest někdy po čase ještě zesílí, pálí a zraněné místo bývá dlouho oteklé. Bodnutí je bolestivé, ale není životu nebezpečné.

Jedovatá mořská ryba - Scorpaena porcus

Ropušnice

3. Ostnatci (Trachinus)

Ostnatec velký a ostnatec tečkovaný se často zahrabávají do písku, poranění proto hrozí při koupání či potápění na mělčinách. Ostnatec, který se cítí v nebezpečí, totiž neprchá, pouze naježí ostny, které má ve hřbetní ploutvi. Bohužel nejde jen o ostny jako takové, ale do rýh podél nich ústí jedové žlázy. Po bodnutí tak následuje silná bolest i pálení, které se rozlévá po celém okolí rány. Samotná rána oteče, přičemž otok přetrvává až i několik dní. Mohou se přidat ještě další příznaky, jako je zvýšená teplota, zvracení nebo nadměrné pocení. Těžké reakce na bodnutí pak zahrnují i poruchy srdečního rytmu, křeče, a dokonce i bezvědomí. Pokud máte podobné příznaky, vždy vyhledejte lékařskou pomoc (to platí i tehdy, pokud jste ucítili bodnutí, ale nejste si jisti, co jej způsobilo). 

Ostnatec velký (Trachinus draco) na písčitém mořském dně

Ostnatec velký (Trachinus draco)

4. Trnuchy (Common stingray)

Zpráv o tom, že by v Řecku na někoho zaútočila trnucha, druh rejnoka, moc není. Podceňovat byste je ale neměli — nejen proto, že před nimi varovali už staří Řekové (třeba Plinius starší), ale hlavně proto, že trnucha má na špičce ocasu jeden nebo dva velmi ostré ostny, které mohou být dlouhé až 35 centimetrů. Slouží k sebeobraně a pokud se trnucha obává, že jí chcete ublížit, může vám způsobit vážné zranění. Ostrý trn je totiž opatřen jedovou žlázou a jed může lidem způsobit bolení hlavy a nevolnost. Podcenit byste neměli ani nebezpečí infekce. Samotný osten se navíc odlomí a je třeba jej chirurgicky odstranit. Šance, že narazíte na trnuchu, není vysoká, ale je třeba dávat pozor. V nejhorším případě může být takové bodnutí i smrtelné (ano, právě na bodnutí trnuchou zemřel „lovec krokodýlů“ Steve Irwin — budiž nám útěchou, že to nebylo v Řecku, ale u Velkého bariérového útesu).

Rejnok obecný na písčitém mořském dně

Rejnok obecný neboli trnucha

5. Talířovka svítivá (Pelagia noctiluca) a další medúzy

V Řecku můžete narazit na celou řadu medúz — některé z nich vám vůbec neuškodí a nežahají (například kořenoústka hrbolatá, která má hnědý zvon, nebo její příbuzná kořenoústka plicnatá). Nejčastějším původcem bolavého požahání je ale talířovka svítivá: dotek jejího žahavého orgánu způsobí okamžitou bodavou bolest. Na zasažených místech se objeví pupínky až puchýřky a poškození se hojí jen zvolna. Intenzivní žahnutí může vést ke vzniku jizvy a následné pigmentové skvrny. Pokud vás talířovka svítivá zasáhne na větší části těla, může to způsobit nevolnost či zvracení, slabost, bolesti hlavy a vzácně také ztrátu vědomí. Takový průběh je ale spíš výjimečný. Mezi další medúzy, na které si dát pozor, pak určitě patří talířovka kompasová nebo měchýřovka Edwardsova. 

Nebezpečná medúza Pelagia Noctiluca

Nebezpečná medúza Pelagia Noctiluca

TIP YACHTING.COM: Medúzy se bohužel nevyskytují jen v exotických zemích. Zmíněná a obávaná Talířovka svítivá byla v minulých sezónách spatřena i u břehů Chorvatska. Proto jsme připravili návod, jak ošetřit a zvládnout běžné i vážnější požahání talířkovou či jinou medúzou – více v článku Co dělat, když vás požahá medúza.

6. Měchýřovka portugalská (Portuguese man o' war)

Zvláštní pozornost si zaslouží měchýřovka portugalská (Physalia physalis), přezdívaná také Portugalská galéra nebo Modrý portugalský válečník. Jeden polyp totiž plave u hladiny a slouží jako plovák, ke kterému jsou přichyceny další polypy. I s chapadly dosahuje měchýřovka portugalská délky okolo 10 metrů, někdy to ale může být až 30 metrů a více. Je považovaná za velice nebezpečnou, protože je prudce žahavá a má velmi silný jed. Pozitivní zprávou je, že se u pobřeží objeví jen velmi vzácně, pozor spíše na otevřeném teplém moři. Tam se může vyskytovat ve velmi početných skupinách.

Portuguese man o' war na písčité pláži

Portuguese man o' war

7. Ježovky: mořští ježci (Sea urchins)

Na mořské ježky bychom neměli zapomenout: narazíte na ně obvykle na odlehlejších plážích, a to i v Řecku. Bodliny, které mají na povrchu těla, jsou velmi ostré, a když na ně omylem šlápnete, je to velmi bolestivé a nepříjemné. Ostny se navíc při dotyku snadno zlomí a bývá pak těžké je vyndat z rány. Kromě toho obsahují jedovatou tekutinu, postižené místo tedy také bolí a pálí.

Fialoví a červení mořští ježci pojídají kousek chaluhy.

Fialoví a červení mořští ježci

8. Žraloci (Sharks) — jsou v Řecku a jsou nebezpeční? 

Ta otázka samozřejmě napadne každého — a co žraloci, nejobávanější stvoření moře? Ano, i v Řecku jsou žraloci, dokonce celá řada druhů. A může se mezi nimi objevit i žralok lidožravý neboli bílý. Žraloci jsou ale v těchto končinách dost vzácní a pravděpodobnost, že na ně během své plavby narazíte, je dost nízká. Většina z nich navíc vůbec není nebezpečná. Za posledních 170 let bylo v Řecku nahlášeno jen 15 útoků žraloka na člověka, což je s ohledem na počet lidí, kteří se zde koupají, dost nízký počet. 

V našem článku Žraloci ve Středozemním moři: Má vůbec smysl je řešit? jsme pro vás sepsali další zajímavé informace a statistiky ohledně výskytu žraloků ve Středozemním moři, konkrétně v Chorvatsku, Španělsku, Itálii nebo Francii. Stejně tak se v něm dozvíte, jak předejít setkání se žralokem, ale i to, jak se v případě setkání se žralokem zachovat.

Žralok pod vodou

TIP YACHTING.COM: Žádné jiné zvíře není opředeno tolika mýty a hrůzostrašnými historkami jako žraloci. Poznejte s námi jejich fascinující svět, v článku Naučte se milovat žraloky a zbavte se strachu vám prozradíme, kde se žraloci nejčastěji vyskytují, jak loví, čím se živí i jak předcházet incidentu s nimi nebo jak se zachovat, když vás v moři začnou ohrožovat.

Řecko rozhodně stojí za objevování. Kterou lodí to bude?

Hledáte vhodnou loď na dovolenou do Řecka? Rád vám některou doporučím, stejně tak i vhodnou trasu plavby.

FAQ Nebezpeční mořští tvorové v řeckém moři