Naučte se milovat žraloky a zbavte se strachu

Naučte se milovat žraloky a zbavte se strachu

Kdo jednou zažije pod vodou setkání se žralokem, je navždy lapen. Pojďte se s námi seznámit s tajemným světem žraloků a zamilujte se také!

Poznejte s námi fascinující svět žraloků ­— bytostí, které žijí na planetě už více než 450 milionů let. Přiblížíme vám, jak se žralok v moři chová, jakými smysly vyhledává potravu i jak loví. A přidáme i informace, kde můžete na žraloka narazit, jak předcházet incidentu s ním i pravidla, jak se nejlépe zachovat, když vás v moři začne ohrožovat. 

Žádné jiné zvíře není opředeno tolika mýty a hrůzostrašnými historkami. Fascinující predátor, který majestátně brázdí světová moře, je ale ve skutečnosti v ohrožení. A to nejen kvůli filmu Čelisti, který ho vylíčil jako lidožravého zabijáka a rozpoutal vybíjení žraloků, ale i kvůli nešetrnému lovu pro asijský trh. Žralok přitom patří ke chráněným druhům, na člověka bezdůvodně neútočí a kontaktu s ním se vyhýbá.

Žralok patří ke chráněným druhům a na člověka nikdy bezdůvodně neútočí

Žralok patří ke chráněným druhům a na člověka nikdy bezdůvodně neútočí

Kdo jednou zažije pod vodou setkání se žralokem, je navždy lapen. Často ho pak můžete zaslechnout, jak žraloky mazlivě nazývá “kočičkami”. Ladné a sebevědomé pohyby, ocelově šedá barva, dokonalý tvar i velikost zkrátka uchvátí každého. Žraloci jsou navíc velmi plaší, proto je každé setkání s ním vzácné a v Evropě, kde nejčastěji plachtíme, takřka raritní.

Kdo jsou vlastně žraloci? 

Žraloci patří mezi paryby a existuje jich přes 500 druhů. Většina z nich dosahuje délky jen okolo 1,5 metrů, pouze 10 druhů dorůstá více než 4,5 metrů. Rekordmanem je žralok obrovský, který dosahuje až 20 metrů. Obávaný žralok bílý (dříve nazývaný lidožravý) dorůstá až 6 metrů, odchycen byl i osmimetrový exemplář.

Žralok obrovský neboli velrybí dorůstá až 20 metrů, ale živí se pouze planktonem

Žralok obrovský neboli velrybí dorůstá až 20 metrů, ale živí se pouze planktonem

Stejně rozmanitá je i jejich potrava. Zmíněný žralok obrovský konzumuje pouze plankton, ale dravé druhy si pochutnávají na tuňácích, makrelách, hlavonožcích, lachtanech, rypouších, ale třeba i karetách obrovských. A nezřídka i na příslušnících svého druhu, žraloci totiž patří mezi kanibaly. Žralok je vrcholový predátor celého mořského ekosystému a v jeho rovnováze hraje mimořádně důležitou roli. Reguluje stav přemnožených druhů, nepohrdne mršinami a loví slabší kusy. 

 

Většina druhů má torpédovité tělo a protáhlý rypec, ale stavba těla se u jednotlivých druhů liší podle způsobu života. Pomalé druhy žijící u dna mohou být zploštělí jako rejnoci. Žraločí kostra je tvořena chrupavkami s výjimkou kostěných zubů a překvapivě šupin, díky kterým má žralok drsnou kůži.  

Žraločí čelist

Žraločí čelist

Dokonalé žraločí smysly 

Víte, proč je žralok tak vynikajícím lovcem? Mohou za to jeho perfektně vyvinuté smysly. Žraločí mozek je navíc schopen zpracovat velké množství informací a učit se. Pozoruhodné je, že se jeho jednotlivé smysly zapojují do vnímání postupně. Právě správné pochopení jejich fungování nám pomůže, pokud se dostaneme se žralokem do kontaktu.

 

Za nejdokonalejší je považován čich. Pach krve ucítí žralok až na vzdálenost 1 kilometru. Jak zjišťují žraloci vzdálenost a intenzitu pachu? Některé druhy pachovou stopu křižují, a tak ověřují směr a vzdálenost a korigují pak svůj směr pohybu. Nozdry jsou umístěny na spodní straně rypce a tvořené sérií destiček citlivých na chemické sloučeniny.

Žraločí mozek je schopen zpracovat velké množství informací a učit se

Žraločí mozek je schopen zpracovat velké množství informací a učit se

Výzkumy uvádějí, že ve vzdálenosti okolo 250 metrů se pak zapojují další, neméně dokonalé žraločí smysly – vnímání vibrací a sluch. Víte, co je systém postraní čáry? To je linie, která se táhne žralokovi doslova od hlavy až k “patě”, a je plná receptorů, které registrují změny tlaku a vibrace, které vyvolává pohybující se živočich. Tak může sledovat žralok svou kořist na velkou vzdálenost. 

 

Podle typu vibrací dokáže dokonce určit, zda jde o poraněné zvíře, a tedy snadný úlovek. Na atypické vibrace je žralok mimořádně citlivý. Pomáhá mu také sluch citlivý hlavně na nižší frekvenci. Oba tyto smysly usnadňují i orientaci a sledování mořských proudů. Další ze smyslů, zrak, pomáhá žralokům až ve vzdálenosti zhruba 25 metrů, kdy už dokáže objekt zaměřit. Velmi často se pak přibližuje a krouží okolo, aby zjistil, o jaký objekt jde. 

 

V bezprostřední blízkosti se pak zapojuje ještě elektrorecepce. Kořist odhalí díky bioelektrickému poli, které vydává. Tyto impulsy vnímají žraloci pomocí zvláštních senzorů v tzv. Lorenziniho ampulích na hlavě (ty vypadají jako drobné póry). Tipnete si, který druh má tyto detektory obvzláště účinné? Ano, je to kladivoun. Na své ploché hlavě má díky rozšířenému “čumáku” těchto ampulí velké množství. 

Žralok kladivoun

Žralok kladivoun

V okamžiku kontaktu se pak zapojuje i chuť a hmat. Hmatové receptory mají žraloci kolem celého těla, informace žralok získá nárazem nebo letmým ťuknutím. Chuť v tlamě a jícnu je pak posledním zapojeným smyslem. Pokud nedokáže (např. díky špatné viditelnost) zjistit, o jakého živočicha jde, prostě ho ochutná a až po té se rozhodne, zda je k jídlu.

Potápeč nahlíží do tlamy a jícnu žraloka citronového

Potápeč nahlíží do tlamy a jícnu žraloka citronového

Jak loví žralok?

Většina žraloků spoléhá na rychlost a bleskový útok s momentem překvapení. Žralok dosahuje průměrné rychlosti 35 až 56 km/h, žralok modravý nebo žralok Mako může dokonce zrychlit až na neuvěřitelných 86 km/h. Pomáhá jim k tomu silná ocasní ploutev. Rychlost kombinují i s vytrvalostí a dokážou kořist i uštvat. 

Žralok mako dokáže zrychlit až na 86 km/h

Žralok mako dokáže zrychlit až na 86 km/h

Žraloci jsou ale velmi všestranní, nespoléhají nikdy jen na jednu strategii a i strategie jednotlivých druhů je odlišná. Některé druhy mají například vyšší tělesnou teplotu než okolí, a tak mohou pronikat i do chladnějších vod. Jiné druhy dokážou být velmi trpěliví. Plavou s hejnem ryb tak dlouho a nenápadně, kopírují jejich pohyby až ryby uchlácholí a pak teprve zaútočí.

 

Většina žraloků útočí zezadu (zakusují se do ocasní ploutve), ale žralok bílý s oblibou útočí zespodu a překvapuje svou kořist útokem z hlubin. To se stává osudné delfínům, kteří mají svůj dokonalý sonar zaměřený dopředu. Žralok bílý také využívá pozorování na hladině.

Žralok bílý využívá při lovu i pozorování na hladině

Žralok bílý využívá při lovu i pozorování na hladině

Kde na žraloka můžete narazit?

Vzhledem k ohromnému množství druhů jsou žraloci rozšíření takřka po celém světě. Žijí žraloci i v Chorvatsku? Podle některých zdrojů žije ve Středozemním moři až 47 druhů žraloků, ale většinu tvoří menší druhy. Čas od času vzruší všechny turisty zpráva o pozorování většího druhu u břehů Jadranu nebo Itálie, ale jde o ojedinělé výlety. Většinou jsou pozorováni tam, kde přežívají poslední kolonie středomořských tuleňů, nebo v místech, kudy ještě proplouvají hejna tuňáků. Počet žraloků ve Středozemí trvale klesá s tím, jak bohužel  mizí i tuňáci a mečouni.

 

Obávaný žralok bílý se ve větším počtu vyskytuje hlavně u pobřeží severovýchodu USA a Kalifornie, Jižní Afriky, jižní Austrálie a Japonska. Řada dalších druhů obývá Rudé moře nebo Karibik. Většina žraloků žije na otevřeném moři a často ve velkých hloubkách, i přes 300 m. Na pobřeží se přibližují při lovu kořisti. Nejpravděpodobněji žraloka potkáte tam, kde z mělčiny padá dno rychle dolů, v hloubce 1,5 až 3 metry.  Některé druhy žijí poblíž korálových útesů.

Žralok lagunový (též útesový nebo bělocípý) měří jen okolo 1,5 m

Žralok lagunový (též útesový nebo bělocípý) měří jen okolo 1,5 m

Další články o podmořském světě:

Co dělat, když vás v moři ohrožuje žralok?

Jak už jsme předeslali, žralok (ani žádný jiný žádný mořský živočich) nepovažuje člověka za přirozenou kořist. A proto neútočí, pokud se necítí ohrožen nebo jeho útok vyprovokujete tím, že mu jeho přirozenou kořist připomenete. Případně pokud se pokusíte bezhlavě zaútočit na něj.

 

Pro jistotu tedy zapomeňte na populární filmové scény, kdy svalnatý hrdina udeří chudáka zvědavého žraloka pěstí a ten pak polomrtvý odpluje. Nemuselo by to pro vás vůbec skončit dobře. A hlavně je to zcela zbytečné, žralok opravdu nechce primárně útočit.

Žralok (ani žádný jiný žádný mořský živočich) nepovažuje člověka za přirozenou kořist

Žralok (ani žádný jiný žádný mořský živočich) nepovažuje člověka za přirozenou kořist

3 tipy, jak se chovat, když potkáte žraloka

Zkuste raději prověřené a funkční rady od lidí, kteří se zkoumáním žraloků věnují celý život. Pokud se žralok přiblíží, je dobré udělat následující tři věci:

 

  1. Zaujměte vertikální pozici (“postavte” se ve vodě)
  2. Co nejméně pohybujte nohama
  3. Věnujte žralokovi pozornost, otáčejte se za ním

 

Proč měnit pozici při plavání a pokusit se postavit? Vycházíme ze zkušeností a výzkumu Dr. Ericha Rittera i dalších “žralokářů”. Bylo zjištěno, že si žralok udržuje větší odstup, než když plavete v horizontální poloze.  Svou roli hraje i podobnost s tvarem ryby v horizontální poloze.

 

Doporučení co nejméně pohybovat nohama vám zase pomůže, aby žralok správně vyhodnotil, že nejste ryba nebo jiná přirozená kořist.  Žralokovi by totiž kmitající nohy mohly pohybem i tlakovou vlnou připomenout ocasní ploutev nějakého živočicha. A mohl by mít chuť ji prozkoumat,v některých případech i tlamou. A takový zážitek si jistě rádi odpustíte. Poslední rada vychází z faktu, že žraloci často útočí zezadu nebo zespoda, a proto se vyplatí je sledovat čelem.

Neexistuje nebezpečný žralok, ale situace, které sami pod vodou vytváříme, mohou být nebezpečné.
Dr. Erich Ritter

Použijte pravidlo FACE – GUIDE – PUSH – MOVE

A co funguje, když je žralok už opravdu nadosah? Když je žralok opravdu zvědavý a kontakt je nevyhnutelný, je dobré znát tzv. pravidlo FACE – GUIDE – PUSH – MOVE. Neboli ČELIT – VÉST – ODSTRČIT – POHNOUT. Zůstaňte tedy ke žralokovi čelem (FACE) a stále ho sledujte (stále přitom platí pravidlo zůstat k žralokovi vertikálně). Pokud se přiblíží na dosah ruky, zkuste ho jemně navést jiným směrem (GUIDE), případně jemně postrčte (PUSH).


Žralok je zvědavý a většinou jen potřebuje zjistit, co jste zač, proto vůbec není třeba propadat panice (tu mimochodem žralok dokáže dobře vycítit a je pro něj signálem ke zbystření). A pokud se i přes vaši snahu stále pohybuje k vám, musíte se začít pohybovat vy (MOVE). Žralok člověka nezná a pokud se začnete přibližovat, bude vás považovat za predátora a nikoliv za kořist.

Když je žralok příliš zvědavý, je dobré znát tzv. pravidlo FACE – GUIDE – PUSH – MOVE

Když je žralok příliš zvědavý, je dobré znát tzv. pravidlo FACE – GUIDE – PUSH – MOVE

A co dělat, když ani to nepomůže? Zbývá ještě jedno, a to úplně nejkrajnější řešení. Jemně (!) se dotknout žraločích žaber. Žralok tento signál pochopí, protože sami žraloci, pokud se utkají na život a na smrt, útočí si především na žábry. 


Autorem tohoto osvědčeného pravidla je Dr. Erich Ritter, švýcarský zakladatel školy Shark school a autor mnoha textů, který se věnuje studiu žraloků a potápění s nimi celý život. 

Co je ještě dobré vědět?

Žralok se před útokem chová specifickým způsobem. Krouží okolo, mění rychlost, přibližuje se a snaží se vetřelce ze svého teritoria odehnat. U některých druhů je objevuje zvednutý rypec s odhalenými čelistmi, prohnutí hřbetu (to zaručí větší mrštnost) a svěšené prsní ploutve. Vnímáním těchto náznaků a jejich pochopením můžeme snadno incidentu předejít.

Žralok při útoku zvedá rypec

Žralok při útoku zvedá rypec

Dochází k útokům na člověka?

V porovnání s jinými živočichy a událostmi, je počet incidentů velmi nízký. A navíc útoků, které končí fatálně, je mizivé procento. Ve skutečnosti jde spíše o útok vyprovokovaný zvědavostí a dezorientací, a když žralok “ochutná”, nechá člověka být, nesnaží se ho sežrat ani zabít

 

Podle organizace Shark Attack File, která útoky monitoruje, dochází ročně k cca 70 až 100 útokům, ale jen cca 5 končí smrtí. Mnohem víc lidí je usmrceno například hrochy, hospodářskými zvířaty nebo včelami, které v pomyslném žebříčku zvířecích zabijáků vedou. A například ve Spojených státech se utopí za jeden rok více lidí, než kolik jich během posledních dvou století zabili žraloci na celém světě.

 

V roce 2021 bylo například celosvětově zaznamenáno 137 útoků a z toho jen 9 skončilo fatálně. Žádný z nich se neodehrál v Evropě. Více než polovina incidentů se stala v USA, na Floridě, část v Austrálii, kde je také nejvíce smrtelných napadení. Více než 51 % všech napadaní se týká surfařů, 39 % plavců a 4 % lidí, kteří šnorchlují nebo se věnují potápění . V populárním Chorvatsku k útokům takřka nedochází, poslední je dokonce více než 10 let starý a ten smrtelný téměř 50 let. Mnohem děsivější jsou opačná čísla – člověk ročně zabije až 100 miliónů žraloků. Odhaduje se, že až 50 % je uloveno “omylem” při lovu jiných ryb.

Jak ještě můžu předcházet incidentu se žralokem?

  • Neplavte s krvácející ranou. Žralok cítí pach krve na velkou vzdálenost a láká ho. I když pro žraloka lidský pach nepředstavuje lákadlo, je lepší to nezkoušet. 
  • Vyhněte se koupání poblíž rybářů nebo tam, kde se dá předpokládat výskyt návnad a mršin.
  • Pozorujte moře. Pokud jste v oblasti velkého výskytu žraloků, nepotápějte se tam, kde se houfují ryby nebo loví jiní predátoři. 
  • Neplavte “do sluníčka”. Neuvidíte dobře, co se pod vodou děje. Žralok naopak připlouvá většinou se sluncem v zádech, aby získal výhodu.
  • Neplavte v noci. I když jsou některé druhy aktivní i přes den, většina loví v noci. 
  • Vyhýbejte se zvířené a kalné vodě a ústí řek. Tam žralok ztrácí orientaci, nevidí dobře a může si vás splést.
  • Nesahejte na žraloky, neprovokujte je, nekrmte je. Pach krmení je může vyprovokovat, stejně tak mohou chtít bránit své teritorium, když je začnete ohrožovat.
  • Nebraňte žralokovi v úniku na volnou vodu. 

A které druhy žraloků mohou představovat hrozbu?

Mezi potenciálně nebezpečné nebezpečné druhy patří velký bílý žralok, žralok tygří a žralok býčí. Střední nebezpečí pak mohou představovat i žralok modravý, žralok Mako, žralok citronový nebo kladivoun. Rozhodně ale není třeba panikařit. Opět je ale na místě připomenout, že žralok je plachý, neútočí bezdůvodně a často jde o útok vyprovokovaný.

Žralok tygří

Žralok tygří

Zajímavosti z tajemného žraločího světa

  • Jaký je vztah delfínů a žraloků? Dokážou společně bez problémů plavat a dokonce společně občas i loví. Útokům předchází spojením do hejna. Pozorováno bylo několikrát zajímavé setkání hejna s velkým  žralokem – před žralokem se náhle hejno rozdělí na 2 skupiny, ty ho obeplují a pak se opět spojí. Když žralok odpluje, zase se hejno rozvolní. Skupina delfínů dokáže osamocené žraloky efektivně zahnat.
  • Aktivní žraloci potřebují hodně kyslíku. Aby této spotřeby dosáhli, musí se stále pohybovat, aby se neudusili. I proto se zřejmě nedaří u některých druhů chov v zajetí. 
  • Žralok narozdíl od ryb nemá vzduchový měchýř. Jeho funkci zastávají velká a tučná játra, která zajišťují nadlehčování těla.
  • Žraloci mají dokonalý systém náhrady zubů. Rostou jim v několika paralelních řadách a pokud o zub přijdou, plynuje se na uvolněné místo přesune náhradní zub.
  • Žraloky přitahují kovové předměty. Je to proto, že kov v kontaktu s mořskou vodou produkuje galvanické napětí. A jak už bylo uvedeno, žralok dokáže vnímat kořist právě podle elektrických impulsů. Mimochodem Lorenziniho amplule jsou velmi citlivé, žralok tak dokáže zachytit bioelektrické pole i kořisti zahrabané v písku.
  • Žraloci nejsou příliš společenští a nejčastěji loví sami nebo v malé skupině, některé druhy se příležitostně shlukují.
  • Jak se jim brání kořist? Ryby se například shlukují do větších hejn, pevně sevřené hejno dokáže měnit rychle směr a žraloka tak dezorientuje. Některé ryby se při setkání potápí do hlubin až na dno nebo se u dna rovnou zdržují. Někteří živočichové mají vlastní obranu - při kontaktu vylučují odpudivou látku, chrání se trny nebo krunýřem a třeba mečoun má svůj “meč”, kterým dokáže žralokům způsobit ošklivá poranění.
Zajímavý žralok vouskatý s kladivounem

Zajímavý žralok vouskatý s kladivounem

V chování žraloků jsou stále bílá místa a jejich život je ještě zahalen tajemstvím. Jedno je ale jisté. Žralok je vrcholový predátor, a proto je nesmírně důležitým členem křehkého mořského ekosystému a jeho dokonalým regulátorem. I pro svou hrůzostrašnou pověst stojí však často mimo hlavní zájem ekologů. 

 

Velkým populizátorem je kromě Dr. Rittera i italský výzkumník a autor řady knih Alessandro De Maddalena, ochraně se poslední dobou věnují  i některé organizace. Proto, aby toto krásné a majestátní zvíře dál mohlo brázdit světové oceány a starat se o jejich zdraví.

„Absolutně miluji žraloky mako. Pokaždé, když jsem v otevřeném oceánu a z modrých vod se vynoří tento elegantní žralok s typicky stříbřitým leskem, je to jako bych získal od oceánu úžasný dárek.“

Zalíbil se vám výlet do podmanivého podmořského světa? Vyrazte s námi na jachtu a poznávejte ho zblízka. Na palubě lodi se můžete podívat i na ta nejodlehlejší místa, kde je svět pod hladinou skutečně bohatý a pestrý.

Potřebujete poradit s výběrem lodi? Obraťte se na mě, rád vám pomohu.