Nebezpeční živočichové chorvatských moří i pobřeží

Chystáte se na plavbu do Chorvatska? Dejte si pozor na tyto mořské a suchozemské tvory, jejichž žahnutí nebo kousnutí dovolenou dost znepříjemní.

I v rajské zahradě byl had. Proč by tedy božská dovolenková destinace, jako je Chorvatsko, měla být výjimkou? Seznamte se s nejnebezpečnějšími živočichy chorvatských vod a pobřeží, se kterými se během plavby můžete potkat. Zjistěte, jak rizikoví jsou a co dělat, když se vám nepovede kontaktu s nimi vyhnout. A při té příležitosti se naučte, jak se jim říká v angličtině: za prvé si rozšíříte obzory, za druhé bude případně lékař rychle vědět co a jak.    

V chorvatských horách se daří medvědům, vlkům, rysům nebo divočákům. My se dnes ale zaměříme na živočichy, které potkáte v moři nebo při svých toulkách po sluncem vyhřátém pobřeží. Jakkoliv jsou poranění, která vám uštědří, spíše nešťastnou náhodou než útokem, jsou poměrně bolestivá a mohou vám pokazit dovolenou. Jak takové zranění nejlépe ošetřit? Případně jak podobným incidentům předcházet? Čtěte dále.

Ježovky (sea urchins)

Mořští ježci se obvykle drží v odlehlejších částech Středozemního moře. Zrovna Chorvatsko je ovšem výjimka. Zdejší oblázkové pláže plné kamení jsou pro ně ideálním místem pro uchycení. Na ježka tu šlápnete klidně na rušné Makarské riviéře a stačí zajít jen pár metrů do moře. Bodliny ježovky jsou jen mírně jedovaté, působí bolest a zarudnutí, ale neotráví vás. Problematické je, jak jsou křehké. V ráně se snadno zlomí a pak nejdou vytáhnout. 

Ježovky jsou hlavním důvodem, proč si s létem v Chorvatsku automaticky spojíme boty do vody. Ty jsou celkem dobrou prevencí i proti poranění od různých kamenů schovaných pod hladinou. Pokud už na ježovku šlápnete, pokuste se ji z nohy vytáhnout, aniž zlomíte bodliny. Přitom dejte pozor, ať si o ni nepopícháte ruce. Když bodliny v noze zůstanou a nedostanete je ven ani pinzetou, stavte se v lékárně. Prodává se tu speciální krém (Ihtamol), po kterém bodlinky vylezou z těla samy. 

Mořský ježek v rukou. Echinus

Medúzy (jellyfishes)

Proudy, kterými se medúzy nechávají unášet, je zanášejí právě do Jaderského moře. A bohužel často k pobřeží, kde se vlnami necháváte unášet i vy. Medúzy jsou ve vodě i vyplavené na břehu skoro neviditelné a jejich přítomnost poznáte, až když vás žahnou. Žahnutí od medúz je bolestivé, může způsobit dýchací problémy nebo ztrátu vědomí. Úmrtnost a vážné komplikace se naštěstí vyskytují velmi zřídka, ale ani tak nejde o příjemný zážitek. Jemná chapadla s miliony žahavých buněk se totiž rády lepí na kůži a při jejich odstraňování může dojít k zasažení další části pokožky.

Středomořská medúza (Cotylorhiza tuberculata)

Středomořská medúza (Cotylorhiza tuberculata)

TIP YACHTING.COM: Medúzám jsme se věnovali v samostatném článku Co dělat, když vás požahá medúza, protože první pomoc jde často proti všemu, co by člověka napadlo, a je užitečné znát pár triků, které jen můžeme vylovit z paměti, pokud by k tomu náhodou došlo.

Ostnatci (weevers)

Ostnatci jsou nenápadné ryby, které se zahrabávají v písku a cítí-li se ohrožení, na svou obranu vztyčí ostny s jedem na hřbetní ploutvi. Jed způsobuje bolest, otok a v horších případech i zvracení, teploty a poruchu srdečního rytmu. Takové poranění nebývá smrtelné, ale rozhodně vám dokáže vzít několik dní a hodně radosti z dovolené. 

Ostnatci na vás sami nezaútočí, ale taky před vámi neodplavou pryč. Zařídí se zkrátka po svém. Výhodou Chorvatska je přebytek oblázkových pláží, kde se tyhle rybky nemají kde schovávat. Ale i tak na ně můžete při koupání a potápění narazit. Ostnatci jsou dalším důvodem, proč investovat do dobrých koupacích bot. 

Snovač velký (Trachinus draco) na písčitém mořském dně

Snovač velký (Trachinus draco)

TIP YACHTING.COM: I v Jónském a Egejském moři můžete narazit na pár tvorů, jejichž kousnutí či žahnutí by vám plavbu a dovolenou dost znepříjemnilo. Kteří to jsou a jak se vyvarovat nebezpečí? To se dozvíte v článku: Pozor na tyto nebezpečné obyvatele řeckých moří.

Žraloci (sharks)

Žralokům udělal špatnou reklamu kultovní film Čelisti. Přitom jejich útoky jsou velmi vzácné a jen v pár případech smrtelné. Podle dostupných dat k poslednímu žraločímu útoku v Chorvatsku, který skončil smrtí, došlo v oblasti Omiše v roce 1974. A poslední nahlášený útok je z roku 2008 z oblasti Visu. Tady je ale potřeba dodat, že potápěč, měl na opasku uvázané ulovené ryby, jejichž krev žraloka přivábila. 

Žraloci nemají ruce a neobvyklé věci ve svém teritoriu prozkoumávají kousnutím, proto je běžné, že oběti útoku často vyklouznou s „jen ochutnávkovým“ kousancem. A v porovnání s tím, kolik lidí se ročně koupe a potápí v mořích a oceánech, je počet interakcí žraloka s člověkem doslova zanedbatelný. 

Trochu čísel pro zajímavost 

  • Známe okolo 490 druhů žraloků. Největší množství smrtelných útoků ale mají na svědomí hlavně 3 druhy — žralok bílý, žralok tygří a žralok bělavý (bull shark). 
  • Žraloci zabijí ročně okolo 10 lidí. Oproti tomu třeba krávy nebo koně jich mají na kontě okolo 20 a hroši dokonce okolo 2 900 obětí. 
  • Ročně přitom umře víc než 70 milionů žraloků kvůli svým ploutvím, ze kterých se vaří žraločí polévka. 

Je pravda, že v některých oblastech se čísla trochu zvedají, nejspíš vlivem člověka na přirozené prostředí žraloků. Potřebujete se naopak víc uklidnit? Pak si přečtěte článek Naučte se milovat žraloky a zbavte se strachu, ve kterém bouráme předsudky o nich.

Žralok tygří

Žralok tygří

Větší nebezpečí číhá na souši

Vyhřáté chorvatské pobřeží s oblázky a pemzovými útesy je dokonalým místem pro zvířátka, která jsou ještě nebezpečnější — hady, pavouky a škorpiony. Ti mají nepříjemnou tendenci zdržovat se občas i ve městech.

Hadi (snakes): Zmije rohatá a ti další

Chorvatsko je domovem asi 15 druhů hadů, většinou klasických zmijí, které jsou všude po Evropě. Jen 3 druhy jsou jedovaté. Nejčastěji se tu potkáte se zmijí rohatou (poznáte ji podle viditelných rohů na hlavě), zmijí obecnou a zmijí menší (obě mají výrazný klikyhákový vzorec na zádech). Zmijí jed je dost jedovatý, ale obvykle ho při jednom kousnutí nevypustí tolik, aby člověk nevydržel do lékařské pomoci. Jiná je ovšem situace pro děti nebo mazlíčky. Někteří lidé mohou mít na jed alergii, což většinou zjistí, až když je had kousne. 

Z přímořských oblastí se hadi nejvíc najdou v Dalmácii, kde je doma zmije rohatá. Té tu místní říkají poskok a také každoročně počítají se sezónou poskoků, kdy se hadi vyhřívají blízko lidských sídel. Z toho důvodu zdejší nemocnice obvykle protijed mají. 

Jak se vyhnout hadímu kousnutí:

  • Nechoďte vysokou trávou, kde si nevidíte pod nohy. Hadi se tam schovávají. 
  • Když hada vidíte, velkým obloukem se mu vyhněte. Zastavte se a dejte mu prostor, aby se odplazil pryč sám. 
  • Nepokoušejte se hady chytat a odstrašit. Nejspíš to budou brát jako útok a zaútočí taky.  
  • Při výletech do přírody se koukejte kolem sebe. Třeba zmije rohatá občas odpočívá i na větvích stromů. 
Jedovatá pouštní zmije rohatá (Cerastes cerastes)

Jedovatá pouštní zmije rohatá (Cerastes cerastes)

Pavouci (spiders) – pověstná černá vdova

Černá vdova — tak se v Chorvatsku říká zástupcům asi 30 druhů pavouků. Všichni jsou totiž černí a více či méně jedovatí. Rádi se zdržují na teplých místech, podobně jako nezkušení turisté. Jejich jed je koncentrovaný a někteří jedinci dokážou člověka zabít. Pokud vás tedy kousne jakýkoli pavouk, určitě hned zajděte k doktorovi, i kdybyste se cítili dobře. Pavoukům se zase nejvíc daří v Dalmácii a pak na Istrii.

Škorpioni (Scorpions)

Škorpioni se rádi zdržují v městských zdech a na prosluněných skaliskách. Podobně jako hadi a pavouci, ani oni bez vyprovokování neútočí. Spíš o ně doslova zakopnete. O škorpionech se říká, že čím větší jsou, tím méně nebezpečný jejich jed je. Jedni z nejnebezpečnějších škorpionů světa jsou malincí jako pavouci a skoro průsvitní. Přesto vám asi nemusíme radit, abyste se v případě bodnutím hned obrátili na lékaře.  

Italský štír (Euscorpius italicus), se vyskytuje v jadranské oblasti Itálie a Chorvatska.

Italský štír (Euscorpius italicus), se vyskytuje v jadranské oblasti Itálie a Chorvatska.

TIP YACHTING.COM: Had, pavouk nebo škorpion se na jachtu dostanou stěží, ale mohou vám vlézt případně do pokoje, pokud zvolíte ubytování v hotelu. V takovém případě se je nesnažte chytit nebo zabít. Požádejte o pomoc místní, kteří jsou na soužití s nimi zvyklí. Každopádně o důvod víc, proč strávit dovolenou výhradně na lodi.

Chorvatsko máme v malíku. Výběr lodi nebo trasy není žádný problém, ozvěte se.

FAQ O nebezpečných chorvatských tvorech