Příliv a odliv, nebo také mořské dmutí, byly od nepaměti v hledáčku pozornosti přímořských národů. V dobách minulých to byla spíše záhada, která se ale opakovala s tak železnou pravidelností, že se ji starověcí a středověcí rybáři i mořeplavci naučili využívat ve svůj prospěch. V současnosti už dobře víme, co pohyby masy mořské vody způsobuje, a máme k dispozici přesné tabulky, kdy voda bude od pobřeží ustupovat nebo se bude po březích rozlévat. Pokud porozumíte slapovým silám, které jsou výsledkem gravitačního pole Slunce a Měsíce a odstředivé síly při rotaci Země, budete moci využít příliv a odliv jako skvělý pohon při plavbě.
Příliv a odliv jako nádech a výdech moře
Příliv a odliv hrál a stále hraje důležitou roli v životě přímořských národů i jachtařů, kteří se vydávají na plavbu na moři bez ohledu na to, jestli jde o příjemnou dovolenou u moře nebo o závodní jachting. Je to podobné jako s mořskými proudy. Kdo jim rozumí a umí je využít ve svůj prospěch, má výhodu oproti jachtařům, kteří se řídí pouze tabulkami a předpověďmi bez hlubší znalosti podstaty těchto fyzikálních jevů. Pokud si chcete užít rekreační i závodní jachting naplno, příliv a odliv vám umožní dosáhnout maximálních výsledků. Jízda na správně natrimované lodi, jejíž rychlost je podpořená silou moře, patří mezi nejkrásnější jachtařské zážitky.
TIP YACHTING.COM: Chcete si užít svižnou jízdu na plachetnici? Kromě síly přílivu a odlivu můžete ve svůj prospěch využít také mořské proudy. Zkušení kapitáni z yachting.com pro vás připravili průvodce mořskými proudy ve Středozemním moři. Díky jejich know-how budete moci využít sílu moře na maximum.
Příliv a odliv se odehrává v opakujících se cyklech. Základní cyklus má 24 hodin a 50 minut, během kterých se vystřídají dva přílivy a dva odlivy. Délce tohoto půldenního dmutí se také říká lunární den. Lunární den je časový úsek, během kterého Měsíc oběhne zemi a ocitne se na konci své trasy v místě nad Zemí, odkud začal Zemi obíhat. Než ale Měsíc tuto cestu urazí, Země se otočí kolem své osy rychleji.
Z toho také logicky vyplývá, že příliv a odliv není na pobřeží, které omývají moře a oceány po celém světě stejný. Výška přílivu a odlivu se mění podle vzájemné pozice Země, Slunce a Měsíce. Obecně by se dalo říct, že největší dmutí se odehrává během úplňku, protože Slunce a Měsíc jsou zarovnané v jedné linii se Zemí. To znamená, že gravitační síly se v takovém případě vzájemně násobí.
Záleží také na pozici Měsíce vůči Zemi. Slapové síly jsou silnější, když je Měsíc v takzvaném „přízemí“ (na své eliptické okružní trase kolem Země nejblíže), a nejslabší, když je v takzvaném „odzemí“ (nejdále od Země). Naštěstí dnes už jachtaři nepotřebují sledovat konstance hvězd, pohyby nebeských těles a používat triedr. K dispozici mají přehledné předpovědní tabulky.
TIP YACHTING.COM: Chytré telefony, mobilní aplikace a navigační systémy umí jachtařům zpříjemnit plavbu. Podívejte se na 10 nejlepších mobilních aplikací pro jachtaře, které vám zpříjemní navigování vodami po celém světě.
Příliv a odliv v mořích a oceánech
Už starověcí mořeplavci zjistili, že dmutí moře má na nejrůznějších vodních plochách různou intenzitu. Své závěry pak shrnuli pod jednoduchou pomůcku pro kapitány a navigátory, že na uzavřených vodách (jako je například Středozemní nebo Baltské moře) dosahuje příliv a odliv menších výkyvů než na místech, kde se otevřený oceán setkává s pevninou (například břehy Atlantiku, Tichého oceánu nebo Severního moře).
© Štěpán Bartošek
Kromě slapových jevů, které jsou spojené s rotací Země, jejím oběhem kolem Slunce a vlivem gravitačního pole Měsíce, ovlivňuje výši a sílu přílivu a odlivu také tvar pobřeží a reliéf mořského dna. Pokud z otevřeného oceánu mořská masa omývá záliv, s poměrně úzkým průchodem, musí se pohybující voda doslova protlačit malým prostorem. Právě ten pak způsobí zvýšení rychlosti průtoku vody a také intenzivnější příliv. Naopak na částečně uzavřených vodních plochách je dynamika přibývající vody slabší. Specifická situace pak nastává v deltách velkých řek, kde svou roli sehrává také míšení slané a sladké vody.
Porozumění fyzikálním zákonům přílivů a odlivů a schopnost orientovat se v předpovědních tabulkách dmutí moře by mělo patřit k základům navigační praxe každého jachtaře, kapitána nebo navigátora, kteří si chtějí užít jízdu na lodi na maximum. Klesající a stoupající hladina vody může totiž posloužit stejně dobře jako vítaný pohon a snadná cesta do přístavu, jako nepříjemná překážka v průběhu plavby.
TIP YACHTING.COM: Než si zabookujete jachtu pro pohodovou dovolenou nebo pro adrenalinové zážitky, podívejte se, jak správně naplánovat trasu plavby.
Pokud vás baví navigovat jachtu tak, aby vám kromě větru pomáhaly i další přírodní síly, pak je porozumění přílivu a odlivu na konkrétním místě i principům mořského dmutí obecně ideálním způsobem, jak ovládnout mořské živly. První věc, kterou byste měli do svých výpočtů započítat, je rozdíl mezi délkou výše zmiňovaného lunárního dne a lidským vnímáním času na Zemi, který se navíc každý rok mění.
Jachtaři mají pro každý rok k dispozici aktuální tabulky a navigátor smí používat pouze ty dané pro termíny, ve kterých se plaví. Tyto tabulky se nazývají „tide tables“ a poměrně velmi přesně určují, kdy a v jaké lokalitě vyvrcholí příliv a odliv. Obvykle se setkáte s termíny vysoká voda (příliv/high water/HW) a nízká voda (odliv/low water/LW). Tyto tabulky každoročně vydává většina přímořských států a mezi nejspolehlivější pro potřeby evropských jachtařů jsou předpovědní mapy Britské admirality.
Low tide
Navigace v době digitální
Navigátor nebo kapitán jsou zodpovědní za hladký průběh plavby, zvláště s ohledem na předvídání rizik spojeným s mořským dmutím. Nejeden jachtař se na vlastní kůži (nebo spíše lépe řečeno o odřený kýl lodě o mořské dno) přesvědčil, že správně naplánovaná trasa jízdy s ohledem na všechny proměnné, je základním předpokladem pro bezproblémovou plavbu. Pokud víte, že se budete plavit v oblastech s výraznějším rozdílem hladiny moře či oceánu, neměli byste se spoléhat jen na vyhodnocování změn v rámci přílivu a odlivu, ale také na sledování přílivových proudů.
Přílivové proudy (odborně výčasové proudy), vznikají tak, že voda v přílivových oblastech proudí způsobem, kterým vyrovnává výšku hladiny vody mezi přílivem a odlivem. Co se týče navigace, je určení přílivových proudů a vzdálenost, o jakou posunou plavidlo, náročnější, než práce s přílivem a odlivem. Navigátoři mají k dispozici atlasy proudů, v nichž je zaznamenáno, jak se proudy každou hodinu mění.
Oproti minulosti také navigátorům značně usnadňují moderní technologie, jako jsou navigační počítače, elektronické mapy, GPS a další nástroje, které jsou schopná pracovat s více proměnnými, jako je například snos větru, snos přílivových proudů, rychlost lodě apod. I přes pomoc technologií je stále potřeba zapojit také lidský faktor a vyhodnocení aktuální situace.
TIP YACHTING.COM: Chcete se plavit samostatně bez nutnosti vyhledávat služby zkušeného kapitána nebo navigátora? Přihlaste se na kurz a získejte kapitánský průkaz. Yachting.com vám umožní kurz absolvovat prezenčně i online.
Máme pro vás i další užitečné jachtařské tipy:
Příliv a odliv v evropských mořích a světových oceánech
Výška i síla přílivu závisí na mnoha proměnných, které ale v konečném důsledku na konkrétním místě působí jako daná konstanta, na kterou je možné se spolehnout. Na příliv a odliv má vliv:
- zeměpisná šířka a délka
- vzájemná pozice (zarovnání do jedné linie, vzdálenosti planet a nebeských těles) Slunce, Měsíce a Země
- povaha reliéfu podmořského dna a okolní pevniny (úžiny, průlivy, zálivy ve tvaru trychtýře, které zrychlují průtok daného objemu vody)
- množství vodní masy, která se periodicky pohybuje
- délka lunárního dne a počet přílivů a odlivů
Z toho logicky vyplývá, že různá moře a oceány mají odlišnou výšku přílivu a odlivu. To už si velmi dobře uvědomovaly starověké přímořské národy a v rámci evropského kontextu se zachovaly spisy několika římských vojevůdců a mořeplavců, kteří pohyby vodní masy pozorovali a dokázali podle nich určit nejlepší čas k připlutí nebo odplutí.
Jednou z nejznámějších ukázek přílivu a odlivu je zátoka Saint-Malo na rozmezí Bretaně a Normandie v Lamanšském průlivu u francouzských břehů. Pevnost a klášter Mont-Saint-Michel je během přílivu ostrov a během odlivu se z něj stává součást pevniny propojená písečným valem. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je jeden z největších na světě a činí zhruba 10 až 15 metrů.
Mont-Saint-Michel
V Evropě se při plavbě na jachtě setkáte spíše s uzavřenými moři, jako je Středozemní moře nebo Baltské moře. Zde je rozdíl mezi výší přílivu a odlivu poměrně malý, i když samozřejmě záleží na konkrétní lokalitě. Například do Středozemního moře proudí vody z Atlantiku jen úzkým Gibraltarským průlivem, takže zatímco na březích Španělska a částečně Francie se můžete setkat s markantnějšími rozdíly v mořském dmutí, směrem na východ tlak vody slábne a třeba na oblíbeném Jadranu je výše přílivu a odlivu poměrně zanedbatelná, i když svou roli samozřejmě stále hraje.
S výraznějšími změnami linie stoupající a klesající vody se pak setkáte především u pobřeží, která omývají Atlantský a Tichý oceán. Obrovská masa vody, v kombinaci s reliéfem mořského dna a dlouhými pobřežími umožňuje slapovým jevům se rozběhnout v plné míře.
S tím se pojí další zajímavý jev, který je laicky nazýván jako řeky tekoucí proti svému proudu. V deltách velkých řek (typická je v tomto ohledu například Amazonka), se během přílivu stává, že slaná vodní masa z oceánu doslova přetlačí sladkou říční vodu vytékající z pevniny a žene ji zpět do vnitrozemí často několik stovek kilometrů. Pro evropské jachtaře je pak zajímavá řeka Labe, na které je možné pozorovat příliv zhruba až 150 kilometrů od jejího ústí směrem na kontinent.
TIP YACHTING.COM: Láká vás dovolená na jachtě? Podívejte se na nabídku lodí k pronájmu po celém Středozemním moři.
Pokud porozumíte rytmu přílivu a odlivu a jejich specifikům v rámci jednotlivých moří a oceánů, můžete tuto přírodní sílu využít ve svůj prospěch a dodat své lodi dodatečný pohon zdarma nebo se během přílivu dostat na místa, která jsem během odlivu lodí nedostupná.
Máte strach ze změn přílivu a odlivu? Chorvatsko a také Řecko jsou pak sázka na jistotu. Kterou loď vám tady vybereme?
