Mořské proudy ve Středozemním moři

Středozemní moře patří mezi jachtaři k jedné z nejoblíbenějších destinací, kam si vyrazit na lodi poměřit síly s mořskými živly, nebo s ostatními jachtaři v rámci jedné z mnoha regat, které se zde pořádají. Ať už se jachtingu věnujete volnočasově nebo závodně, měli byste mít základní povědomí o všem, co jízdu ovlivňuje. To znamená umět číst mraky a předvídat podle nich počasí, vědět, jaký typ větru v dané oblasti v různých obdobích vane, a důležitá je také znalost mořských proudů a jejich vlivu na plavbu. Ty mohou být jak překážkou, tak i příjemným pohonem. Poradíme, jak mořské proudy využít ve svůj prospěch.

Mořský proud je v podstatě ohromné množství vody, které se vlivem nejrůznějších faktorů přesouvá z jedné lokality do druhé. Jedná se o neustálý koloběh pohybu vodní masy v oceánech a mořích, který probíhá ve vertikálním i horizontálním směru. Mořské proudy vznikají nebo jsou ovlivněny větrem nad povrchem moře, rozdílným tlakem ve vodě v různých hloubkách, přílivovými a odlivovými silami Měsíce a Slunce (slapové síly). Jejich směr pak určuje rotace země a pravidelně vanoucí větry. 

Středozemní moře by se dalo s trochou nadsázky považovat za hodně velké jezero, protože je ze všech stran obklopeno pevninou a s Atlantským oceánem jej spojuje jen úzká úžina Gibraltaru. Pokud vyjmenujeme všechny země abecedně, Středozemní moře omývá břehy Albánie, Alžírska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Egypta, Francie, Chorvatska, Itálie, Izraele, Kypru (ostrovní stát), Libanonu, Libye, Malty (ostrovní stát), Maroka, Monaka, Řecka, Slovinska, Sýrie, Španělska a Turecka. Ne nadarmo se také Středozemnímu moři přezdívá most mezi třemi kontinenty a svou rozlohou zhruba 2 500 km² se dotýká Afriky, Asie a Evropy.

Ve Středozemním moři se obvykle nesetkáte s extrémně silnými proudy a mnohé jsou slabé, až zanedbatelné. To je dáno především vnitrokontinentální polohou a podnebím. Vzhledem k tomu, že ve Středozemí panuje po velkou část roku horké nebo mírné počasí, voda se spíše odpařuje. Snížení hladiny pak vede k přitékání vody ve svrchních vrstvách z Atlantského oceánu a Černého moře. Naopak ve větších hloubkách, kde je voda slanější, funguje tento proces opačně — slaná voda proudí do Atlantského oceánu a Černého moře. Proudy tedy mohou mířit z Atlantiku a Černého moře do Středozemního moře nebo naopak. 

Snadno to poznáte podle teploty moře. Obecně je moře v západní části studenější a čerstvější a směrem k východu se otepluje. Když je horko a voda se odpařuje, lze očekávat povrchový proud směrem do Středozemního moře a naopak. Proudy ve Středomoří tak kopírují tento přítok a odtok, jsou usměrňovány pobřežím pevniny i ostrovů a největší vliv na ně mají větry typické pro Středomoří. Také úžiny mezi ostrovy nebo ostrovem a pevninou umí, podobně jako v případě větru, zafungovat jako tryska a proud podstatným způsobem posílit.

Ani příliv a odliv nejsou ve Středozemním moři příliš silné, i když vše samozřejmě záleží na roční době a větru, který právě fouká. Za standardních podmínek se hladina moře během odlivu a přílivu mění spíše v řádu centimetrů a maximálně zhruba o jeden metr. Existují samozřejmě také výjimky, kdy příliv spolu se vzedmutými vlnami hnanými na pobřeží od moře dokáže zvednout hladinu klidně až o 4 metry (typicky u severní Korsiky nebo Janovského průlivu). Podobně jako u proudů, mohou úžiny a úzké průplavy umocnit příliv a odliv. V neposlední řadě hraje svou roli také roční období, kdy v zimních měsících je Středozemní moře bouřlivější, vlny větší a proudy silnější. 

Na první pohled by se mohlo zdát, že určit teplotu vody není žádná věda. Buď je horké slunečné počasí a voda je teplá, nebo je zataženo, chladno a voda je studená. Ve skutečnosti to není tak jednoduché a na teplotu moře má vliv několik věcí. Za prvé je teplota dána faktory, které se v čase příliš nemění, jako je reliéf mořského dna nebo hloubka. A pak jsou faktory, které se mění každou chvíli. Jedná se hlavně o množství slunečního záření, proudy a změny tlaku v různých hloubkách vody (teplotní gradient). Měnící se teplota vody pak může mnoho napovědět právě o proudech.

Představte si situaci, kdy se plavíte za krásného slunného počasí a zhruba svrchní půl metr vody pod hladinou sluneční paprsky prohřívají. Dál ale nedosáhnou, a tak o zhruba o 10 až 20 metrů hlouběji je voda výrazně studenější (o pět i více stupňů Celsia). Takové teplotní rozdíly vedou ke konvekci, tedy k vertikálnímu stoupavému pohybu, který se snaží vyrovnat nebo snížit teplotní rozdíly. V tu chvíli vzniká vertikální proud.

Obecně platí, že na jihu Středozemního moře proudí typicky od západu k východu, na severu proudí od východu k západu a uprostřed Středozemí se proudy pohybují ve vírech, které mohou mít až stovky kilometrů. Jachtař má tak dispozici tři proměnné (sluneční záření, vítr a proudy), které ovlivňují teplotu moře a ze kterých se dají odhadovat proudy.

Jakkoli ve Středozemním moři nejsou příliš silné proudy, příprava na plavbu v proudu leží obvykle na bedrech navigátora nebo kapitána. V dané lokalitě se síla a směr proudu neustále mění, i když se často periodicky opakují a chovají se předvídatelně. To je pro navigátora nebo kapitána dobrá zpráva, protože může proudy předpovídat na základě podrobných historických záznamů, tabulek, grafů nebo map.

Před vyplutím se doporučuje sepsat si seznam užitečných dat, který by měl obsahovat informace o ponoru vaší lodě, předpokládaný čas přílivu a odlivu, jejich výšku, rozsah, rychlost a směr. Zkontrolujte si, jak se proud chová v místech, kudy vede vaše trasa — především na mělčinách, u vjezdů do marin, mysů, ústí řek, písečných břehů a podobně. Nezapomeňte do své přípravy zahrnout také meteorologickou předpověď a mějte v případě nepříznivého počasí vymyšlený plán B. Díky všem těmto informacím budete schopni správně naplánovat časy odjezdu a příjezdu do mariny, můžete díky příznivému proudu zkrátit dobu cesty a vyhnete se potenciálnímu nebezpečí, které může proud a příliv či odliv způsobit. 

Plavba v proudu má svá specifika a velmi záleží na tom, kde se plavíte, jaký silný je vítr a jaký je jeho směr vůči proudu. Ve Středozemním moři obvykle nebývají proudy příliš silné, ale i tak se vyplatí před vyplutím prostudovat si námořní mapy, kde jsou zakresleny obvyklé proudy na vaší trase, a zjistit si podrobnou předpověď počasí. Základní pravidlo zní, že čím slabší je vítr a menší vlny, tím více bude proud, příliv nebo odliv ovlivňovat vaši loď. Na vodě pak sledujte bóje, zakotvené čluny, lámající se vlny nebo další překážky, které musí proud obtékat, abyste si udělali představu, kudy proudí, jestli se někde nestáčí a jakou má sílu. Proud totiž může být váš přítel i nepřítel. 

Skutečný vítr, jízdní vítr a zdánlivý vítr

Podle síly proudu v poměru k větru a jejich směru se totiž odvíjí i nastavení a trim lodě. Celý princip spočívá v konceptu — skutečný vítr, jízdní vítr a zdánlivý vítr. Skutečný vítr je ten, který změříme ve statické pozici na anemometru. Jízdní vítr je odpor, který mám vzduch klade při pohybu (například když se v bezvětří budete pohybovat 30 km/h, jízdní vítr bude 30 km/h). Zdánlivý vítr je kombinací obou těchto sil. 

Zdánlivý vítr se vždy stáčí více od přídě lodě a loď mění rychlost podle kurzu, na který pluje. Pokud k tomu připočtete vlny, kdy jízda z vrcholu vlny do úbočí mezi vlnami loď doslova nakopne, změní se jízdní vítr, a tím pádem i ten zdánlivý. Toto je důležitá informace hlavně pro kapitány, kteří používají autopilota. Ten nezaznamená skutečný vítr, ale jen zdánlivý a snaží se změnit kurz tak, aby foukal zdánlivý vítr stále ze stejného směru. To může vést k nepříjemným překvapivým manévrům, zvláště když plujete na zadní vítr a loď sama od sebe odhalzuje.

Kterou plachetnicí se vydáte vstříc větru, vlnám i proudům?