Velký průvodce vlnami: Jak v nich plout a manévrovat

Jachting ve větších vlnách se může podobat jízdě na horské dráze. Při nesprávném manévrování můžete pociťovat otřesy, chvění a prožijete dlouhé, úmorné etapy jízdy, případně vám hrozí riziko převrácení nebo kolize s překážkou či břehem. Na druhé straně může být jízda ve vlnách vzrušující zážitek, při kterém po nich budete doslova surfovat ke svému cíli. Aby byla taková plavba pohodlná a bezpečná, je nutné porozumět tomu, jak jednotlivé druhy vln vznikají, jak se chovají a co vše je ovlivňuje.   

Každý jachtař by měl rozumět chování vln a být schopen nastavit a natrimovat loď tak, aby je co nejlépe využil ke svému prospěchu a zároveň minimalizoval jejich negativní vliv na jízdu. To je základní dovednost, kterou by si měli všichni, kdo chtějí jezdit na lodi, procvičovat a rozvíjet. Jedině tak můžete dosáhnout maximálního požitku z plavby a mít dostatečně vysoké sebevědomí na to, abyste dokázali plachtit ve všech podmínkách.

Mořská vlna je pohyb masy vody, která se dává do pohybu vlivem větru (eolické vlny) nebo mořských proudů. Samozřejmě existují i vlny, které jsou důsledkem zemětřesení, výbuchu podmořské sopky, sesuvem půdy nebo ledovce, ale to jsou extrémní situace a v tomto článku se zaměříme na klasické vlny, se kterými se běžně na moři potkáte. U vlny se standardně určuje její vrchol (hřbet), nejnižší bod (údolí, vpadlina) a výška, což je vzdálenost mezi hřbetem a údolím. 

V rámci pohybu vlny se pak rozeznává perioda vlny, což je doba, kdy se hřbet následující vlny objeví na stejném místě jako hřbet té předchozí. Výška a rychlost vln závisí nejen na směru a síle větru, ale také na rozloze vodní hladiny a hloubce. Různé vlny se mohou sčítat nebo navzájem rušit a mají velkou setrvačnost, takže zůstávají na hladině dlouho poté, co jejich zdroj zmizí. U pobřeží mají vlny tendenci se lámat a měnit svůj tvar. 

Jachting ve vlnách se také odvíjí od toho, na jak velké lodi se plavíte. Logicky čím větší loď, tím menší problémy vám budou vlny způsobovat. Objekty se na vlnách pohupují a jsou jimi unášeny proto, že přebírají energii od vln. V jachtingu to znamená, že velikost vln je sice důležitá, ale zaleží také na rychlosti, jakou se plavíte. Díky rychlosti totiž snížíte množství energie, která se z vln na loď přenáší, uvádí jí do pohybu a kolíbá s ní. Na první pohled se vám bude možná zdát, že zvyšovat rychlost ve velkých vlnách není ta správná cesta, a v extrémních podmínkách působí pomalejší tempo bezpečněji. Nicméně právě díky vyšší rychlosti snížíte riziko převrácení a horší manipulace s lodí. U dnešních jachet, se kterými se můžete běžně plavit po Středozemním moři a Jadranu, je nejsnazší dosáhnout trvale vyšší rychlosti při plavbě po větru.

Moderní lodě umí ve vlnách při kurzu po větru dosáhnout poměrně slušné rychlosti. Nicméně čím rychleji jedete s lodí po větru, tím více zkušeností musíte mít, abyste dokázali s lodí bezpečně manévrovat a zdárně s ní dojet do vaší cílové destinace. 

Při kormidlování jachty ve vlnách po větru vstupuje do hry více faktorů. Když surfujete dolů po vlně ve velké rychlosti, kormidlo se stává mnohem citlivější než obvykle, a vy musíte zasahovat do řízení jen velmi jemnými pohyby. V opačném případě hrozí náhlá a prudká změna kurzu, směru skutečného i zdánlivého větru a přicházejících vln, které mohou loď nebezpečně rozhoupat nebo dokonce převrátit. Druhý faktor spočívá ve výběru úhlu, pod jakým budete vlnu sjíždět, abyste do jejího údolí mířili správným směrem. Jako dobrý příklad můžou posloužit surfaři, kteří vlnu nikdy nesjíždějí rovně, ale vždy v kolmém úhlu k jejímu směru. 

V praxi to znamená, že jakmile se záď lodi začne zvedat a špička klesat dolů, z vlny mírně vyostřete (to znamená kormidlo vychýlit do závětří, stočit loď více proti větru a případně přitáhnout plachty), aby loď získala vyšší rychlost. Čím větší a rychlejší je vlna, tím více musíte změnit kurz tak, aby rychlost lodi byla co nejvíce podobná rychlosti vlny. Ve chvíli, kdy začnete s lodí surfovat dolů po vlně, nemiřte přímo dolů do jejího údolí. Pokud tak uděláte, velmi pravděpodobně se zapíchnete špičkou lodě do předchozí vlny, prudce zpomalíte, vlna se převalí kolem vás a podstatně se změní směr zdánlivého větru.

Navíc když vlna narazí do lodi, přenese na ni svoji energii, a pokud je loď vůči vlně relativně malá a pohybuje se pomalu, může mít ji převrátit. Ideální je loď stočit tak, aby klouzala po boku vlny (bez ohledu na to, jestli ji vyjíždíte takzvaně „do kopce“ nebo sjíždíte „z kopce“). Kromě toho, že tím prodloužíte dobu surfování po vlně, udržíte loď v konstantní rychlosti.

Jízda proti větru a proti vlnám je mnohem obtížnější a nepohodlnější než jízda ve vlnách po větru. I mírně zvlněná hladina může podstatným způsobem snížit vaši rychlost a schopnost udržet kurz. Plavba se tak může poměrně dost protáhnout a během ní budete mít také menší komfort. Pokud vám ale nezbývá jiná možnost než se plavit ve vlnách proti větru, budete chtít vědět, jak vést loď, tak abyste nemuseli používat motor jako dodatečný pohon. Jako v každé situaci strategie a taktika závisejí na konkrétních podmínkách, nicméně základní poučky zůstávají stejné. 

Vlna je tvořena pohybem vodní masy v kruhu — nahoře po větru a dole proti větru. Jako vždy musíte vyjíždět vlny tak, abyste jejich energii dokázali využít ve svůj prospěch a zvýšení rychlosti lodě. Všeobecný úzus je takový, že při vyjíždění vlny „do kopce“ se má s lodí lehce vyostřit a na jejím hřebenu při jízdě „z kopce“ mírně odpadnout (to znamená kormidlo vychýlit do návětří, loď se začne stáčet po směru větru a kormidelník nebo trimer by měli povolit plachty, aby nehrozilo převržení lodě). Tento manévr se dělá proto, abyste s lodí strávili co nejméně času na vrcholu vlny a zároveň i přes manévrování do vln drželi víceméně přímočarý kurz. 

Nejlepším řešením je nastavit plachty tak, aby měly co největší výkon v nejširším možném rozsahu různých kurzů. Tím vyřešíte změny rychlosti jízdy loď a s nimi spojené změny zdánlivého větru. Pokud jsou vlny opravdu vysoké, referenční bod nastavení plachet by se měl odvíjet od maximální rychlosti, které dosáhnete na vrcholku vlny. Ve vlnách byste měli také refovat plachty podstatně dříve než za běžných podmínek. Dalším dobrým trikem a alternativou k refování při plavbě v silnějším větru a větších vlnách je plachty vytwistovat, to znamená nastavit je tak, aby v horní polovině u zadního lemu vypouštěly část svého výkonu. Na závodních lodích při regatách je běžné, že trimer s plachtami při vyjíždění vln neustále pracuje.

Jestli se s jízdou ve vlnách zbytečně trápíte vy i loď, je na čase začít uvažovat o použití motoru jako pomocníka při vyjíždění vln. Zvláště ve slabším větru. Zatímco při plavbě ve vlnách proti větru má využití síly motoru své opodstatnění a dostanete se rychleji do svého cíle, při plavbě ve vlnách po větru použití motoru nemá příliš smysl. Po větru má loď většinou dostatečnou rychlost a jediným výsledkem bude, že spotřebujete více paliva, aniž byste dosáhli požadovaného výkonu. 

Pro zkušené kapitány, kormidelníky i posádky, kteří mají za sebou na moři mnoho hodin, je jízda ve vlnách zábava a adrenalinový zážitek. Ovšem v případě, že máte na palubě spíše začátečníky nebo členy posádky, kteří jsou náchylní k mořské nemoci, případně je pro vás situace celkově nad vaše síly, nemá smysl se trápit a pokračovat v cestě. Pro tyto případy mějte vždy po ruce seznam marín na vaší trase, kam se můžete v náročných podmínkách uchýlit.  

Autopilot a vlny si obvykle moc nerozumějí. Samozřejmě, že technologie se stále vyvíjí a nové systémy autonavigace a autořízení lodi jsou čím dál sofistikovanější tak, že umí upravovat náklon, měnit kurz, a dokonce i pracovat se zdánlivým větrem. Přesto nemůže žádný přístroj nahradit zkušené oko a ruce kapitána nebo kormidelníka. Technologie a přístroje by měly sloužit spíše jako pomůcka ne jako všemocný nástroj. I v případě, že nemáte loď s nejnovějšími technologiemi, často se můžete spolehnout na výpočty systému místo toho, abyste se řídili jen podle kompasu. Pokud tedy chcete ve vlnách používat autopilota, měli byste si být jistí, že je bezchybně a správně nastavený.

Jízda ve vlnách má rozhodně svá specifika a vyžaduje určitou míru zkušeností a citu pro kormidlování lodě i znalost navigačních a řídících pomůcek. Pokud však ovládnete nezbytné základy a pochopíte, jaké jsou druhy vln a jak se chovají, může se z plavby ve vlnách stát úžasný zážitek, na který budete ještě dlouho vzpomínat. Jak vždy na moři, i u vln platí, že musíte být dobře připraveni, správně odhadnout svoje zkušenosti a síly a nevystavovat se zbytečnému riziku.