Přebírala jsem noční službu na plachetnici a rozkaz kapitána zněl jasně: „Před námi je loď, až bude blízko, probuď mě.“ Přitakala jsem a zaměřila pohled na malé světýlko v dáli. Asi po pěti minutách úporného pozorování jsem nakonec v zoufalství riskla nevrlého kapitána a probudila ho s dotazem: „A jak poznám, že je blízko?“ Odhadnout vzdálenost na moři totiž není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Naše oko není úplně exaktní nástroj a obzvlášť v noci jsou všechny vizuální vjemy velmi zkreslené. Přitom odhadnout vzdálenost nejrůznějších objektů je jeden ze základních předpokladů pro bezproblémovou plavbu. Pojďme se tedy podívat na několik metod, jak vzdálenost na moři měřit pouhým okem.
Samozřejmě má každý v dnešní době na lodi GPS, buď jako součást pevného vybavení lodě, nebo v mobilu. Ta nám poskytne většinu informací, které k plavbě potřebujeme, stačí nastavit cíl. Některé údaje z ní ale nezjistíme jako například pozice všech nestacionárních objektů jako jsou jiné lodě, rybářské sítě... A i když je GPS velmi efektivní, vždy je dobré ověřovat si její služby vlastním pozorováním.
Podle jachtařského guru Toma Cunlifa se v určování polohy nic nevyrovná našim vlastním očím. „Ty i nadále zůstávají tím nejlepším přístrojem ve vašem arzenálu a dokážou určit vzdálenost na milimetry. Pokud jste nějakých 100 metrů od bóje zakreslené v mapě, víte, kde jste. Je pravděpodobné, že bude naprosto dostačující říci si třeba: 'tu bóji mám severně od sebe a jsem od ní asi tak na délku fotbalového hřiště'.“
Podle vzdálenosti od objektu jsou naše oči schopné rozeznat:
- do 400 m podrobnosti oblečení, známého člověka atd.
- do 500 m zřetelné lidské postavy, okenní rámy
- do 600 m zřetelné obrysy lidí
- do 800 m pohyby paží a nohou
- do 1 000 m kmeny stromů
- do 1 500 m pohyby aut
- do 2 000 m osaměle stojící stromy střední velikosti
- do 4 000–5 000 m komunikace a domy
Tuhle metodu lze ovšem použít v případě, že vidíme z lodě na pevninu — třeba při plavbě mezi ostrovy. Na otevřeném moři je ale odhad vzdálenosti komplikovanější, a je třeba počítat vždy s určitou chybou. Přesnost odhadu je pak přímo úměrná zkušenosti navigátora. Například objekt, který je od lodi jednu námořní míli daleko, se bude zdát pozorovateli za dobré viditelnosti nadosah, a naopak při zhoršené viditelnosti se bude jevit mnohem dále.
Zajímavé destinace a místa pro vaši plavbu:
V případě, že se vaše oči nachází zhruba ve výšce 3 metry nad mořskou hladinou, jsou schopné na moři rozeznat následující věci (v různé vzdálenosti):
- 1 námořní míle: na palubě cizí lodě lze rozeznat členy posádky, je vidět lanoví plachtnic
- 2 námořní míle: člověk stěží identifikuje velké bóje, v noci začínají být vidět navigační světla lodí
- 4 námořní míle: plachetnice jsou bílé tečky na moři, u velkých lodí lze poznat jednotlivá patra.
TIP YACHTING.COM: Předpověď počasí, navigace, kotvení… s tím vším vám dnes pomohou mobilní aplikace. Které se vyplatí nainstalovat před plavbou do telefonu, abyste si usnadnili plachtění i život na lodi, se dozvíte v článku 10 nejlepších mobilních aplikací pro jachtaře. Ověřeno praxí!
Kolizní kurz: kdy hrozí srážka lodí a kdy ne?
Znalost, kterou na moři využijete dnes a denně. Je totiž nutné neustále kontrolovat, zda se objekt před vámi (nejčastěji loď) pohybuje na kolizním kurzu a hrozí vám srážka či nikoliv. Právě k tomu potřebujete vytrénované oko a správný odhad. Pak už bude stačit jeden jediný pohled a budete mít jasno. V zásadě platí, že pokud se kurz a rychlost lodě před vámi nemění a směřuje ke křížení s vaší trajektorií, na kolizním kurzu je. Záleží ale také na vzdálenosti dané lodě a její rychlosti. Rozhodnutí k akci je třeba učinit, když je objekt asi 3 míle daleko, protože loď plující rychlostí 18 uzlů tuto vzdálenost urazí za 10 minut. Stojíte-li za kormidlem lodě, která udržuje stále stejný kurz, zvolte si nějaký pevný objekt, například vant, nebo sloupek zábradlí tak, aby byl s lodí v zákrytu. Pokud se po dobu vašeho pozorování pozice lodě nemění, tzn., zůstává v zákrytu, jedná se o kurz kolizní a je potřeba jednat. Nezapomínejte při tom, že bez ohledu na pravidla COLREGu je vaší povinností učinit vše pro to, abyste zabránili srážce. A to i když máte například právo plavby vy, nikoliv druhá loď. Akce musí být včasná a pro druhou loď jasná a srozumitelná. Pokud změníte kurz jen o pár stupňů, nemusí si toho druhá loď všimnout, ideální je změna alespoň o 30 °. Nejbezpečnější je mířit raději za záď druhé lodě, než před její příď i za cenu toho, že si trochu zajedete.
TIP YACHTING.COM: Zopakujte si s námi hlavní pravidla kotvení v článku Kotvy a kotvení od A do Z. Připravili jsme pro vás i dvě speciální situace, kdy se vám mohou hodit nějaké vychytávky navíc. Tou první je kotvení v bouři: 18 tipů, jak se připravit na kotvení v bouřce a minimalizovat problémy. A tou druhou kombinace kotvení a vyvazování, která se velmi často používá v Řecku Kotvení zádí k molu na přední kotvu krok za krokem.
Další praktické tipy pro začínající i pokročilé jachtaře
Výška oka a odhadnutí vzdálenosti k horizontu
Při pohledu na moře uvidíme pomyslnou čáru. V minulosti si lidé mysleli, že země je placatá a v těchto místech končí svět. My již víme, že je kulatá a tato čára, horizont, je dána tím, že paprsky světla se šíří přímočaře, zatím co země se ohýbá. Nachází se tam, kde se na táhne pomyslná čára od oka pozorovatele k povrchu zeměkoule. Matematici pak hovoří o kruhové tečně. Jak daleko se můžete podívat přes moře k obzoru závisí na dvou faktorech — poloměru zeměkoule a výšce vašich očí od hladiny moře.
Jak daleko je tedy k horizontu? K přesnému výpočtu je třeba znát střední poloměr země, který je 6 371 kilometrů a také Pythagorovu větu, kterou nás trápili ve škole. Chcete-li si zavzpomínat na školní časy a přesnou vzdálenost horizontu pro vaši výšku očí si vypočítat, vycházejte z toho, že se jedná o pravoúhlý trojúhelník při čemž jedna strana je výše uvedená vzdálenost ke středu země, druhá je tato vzdálenost + naše výška očí (+ ev. paluby) a třetí je vzdálenost k horizontu — tu musíme vypočítat. Protože se ale vzdálenost ke středu země nemění, a i výška vašich očí zůstává stejná (u průměrně vzrostlého dospělého 1,7 m) stačí si zapamatovat, že při této výšce je vzdálenost k horizontu kolem 4,7 kilometru. Dítě s výškou očí jeden metr naopak vidí jen kolem 3,6 kilometru daleko. Tato čísla platí, pokud stojíme na pevnině (respektive v úrovni hladiny moře). Na lodi je tedy potřeba připočítat ještě rozdíl mezi hladinou moře a palubou. Takže budete-li se nacházet na vrcholu třicetimetrového stěžně, uvidíte až do dálky dvaceti kilometrů. Proto také býval na stěžni koš, odkud členové posádky hlásili kapitánovi, zda je již vysněná země na dohled.
Pravidlo palce pravé ruky na moři i na souši
Nejjednodušší a nejčastěji používaná metoda pro odhad vzdálenosti různých objektů na souši i na moři je metoda palce. Tato metoda využívá poznatku, že průměrná vzdálenost mezi levým a pravým okem dospělého člověka je asi 6,5 cm a délka předpažené ruky asi 65 cm. Jejich poměr je tedy 1:10. Vycházíme-li z této skutečnosti, můžeme s úspěchem takto odhadnout vzdálenost různých objektů. Natáhneme pravou ruku vpřed, palec vztyčíme do kolmé polohy. Přivřeme levé oko a pravým se podíváme na palec, který pozvedneme tak, aby se kryl s objektem, jehož vzdálenost odhadujeme. Potom zavřeme pravé oko a současně otevřeme levé (přemrkneme). Zůstáváme přitom nehybní (což na lodi, pravda, může být problém), hlavně natažená paže nesmí změnit polohu. Palec zdánlivě odskočí stranou doprava. Místo na sledovaný objekt teď hledíme o kousek vedle. Zbývá co nejpřesněji odhadnout, jak daleko je toto místo od sledovaného objektu a tuto vzdálenost vynásobit deseti.
Odhad vzdálenosti na moři při pozorování dalekohledem
Kromě pouhého oka používáme na lodi často i dalekohledy. Jak ale odhadnout vzdálenost objektů, které vidíme pomocí dalekohledu? Každý dalekohled s pevným zvětšením má dvoučíselné označení (např.: 6x15; 8x20; 8x40; atd.) udávající zvětšení a průměr předních čoček v milimetrech. Pro nás je zajímavé první číslo, které udává zvětšení. Například zvětšení 10x znamená, že pozorovaný objekt vzdálený 1 kilometr vidíme jako na vzdálenost 100 m okem. Vyjdeme-li z výše uvedené tabulky, můžeme předpokládat, že máme-li dalekohled s desetinásobným zvětšením a při pohledu přes něj jsme schopni jasně rozeznat detaily majáku na břehu, bude od nás takový maják vzdálený asi 5 km (500 m x 10). Při výběru dalekohledu ale pamatujte, že není pravdou názor, čím větší zvětšení, tím je lepší dalekohled. Na kvalitu výrobku má vliv ještě spousta dalších faktorů jako průměr čoček (čím větší, tím lépe — větší zorný úhel, barevné podání i kontrast a především světelnost). Pro jachting je ideální průměr 50 mm.
Ať už si zvolíte jakoukoliv metodu, nebo pouhý odhad, pamatujte, že vždycky platí — je lepší věřit vlastním očím, než tomu, co říká GPSka. Ta může být například neaktuální, zpožděná nebo některé údaje vůbec neobsahovat.
Tak z jaké lodi budete vyhlížet horizont?
A co tak odhadnout destinaci vaší dovolené na lodi? Rád vám nějakou doporučím.
