Co byste měli vědět o medúzách ve Středozemním moři

Medúzy patří k nejzajímavějším, a hlavně nejatraktivnějším mořským tvorům. Je ale velmi odlišné, když potkáte jednu barevnou nebo duhovou krásku, anebo se kvůli jejich množství bojíte skočit do vody. Ne všechny medúzy jsou totiž neškodné. Některé z nich mohou způsobit bolestivé bodnutí nebo žahnutí, které může vyžadovat okamžitou první pomoc. Ve Středozemním moři jsou žahnutí medúzami běžná, zejména v teplejších měsících. 

Medúzy jsou potencionální hrozbou pro všechny nadšené plavce, potažmo tedy i jachtaře a milovníky koupání ve volné vodě. Medúzy nejsou ani tak agresivní, ani tak škodlivé pro lidský život, jak si mnozí myslíme.
S medúzami coby živými organismy je navíc spojeno mnoho zajímavých skutečností:

• jsou považovány za nejstarší žijící tvory na naší planetě
• jejich druhová rozmanitost je neuvěřitelně pestrá – existuje jich více než 2000 druhů, z nichž některé dosud nebyly identifikovány
• nejčastějšími a nejznámějšími druhy medúz jsou medúzy kosatcovité, které se vyznačují charakteristickým deštníkovitým tvarem a zvláštně se pohybují. Některé z těchto druhů jsou schopny svítit ve tmě a jejich velikost se pohybuje od pár centimetrů až po pět metrů v průměru.

Středozemní moře je domovem mnoha různých druhů medúz a jejich výskyt je ovlivněn mnoha faktory, jako je klima, stav moře a teplota vody. Ve Středozemním moři se medúzy častěji vyskytují v teplejších měsících, zejména od května do října, což se přesně kryje s vrcholem jachtařské sezóny. 

Zároveň je však výskyt medúz ve Středozemí poměrně nepředvídatelný a může se v jednotlivých letech značně lišit. Zatímco v některých oblastech na světě se medúzy vyskytují celoročně, například v Mexickém zálivu a některých částech Tichého oceánu, výskyt medúz ve Středozemním moři má spíše sezónní charakter. 

Obecně platí, že medúzy bývají ve Středozemním moři hojnější v letních měsících, kdy je teplota vody vyšší a je zde více slunečního světla pro růst planktonu, kterým se také mohou živit. 

Přesné načasování a místo výskytu medúz se však může rok od roku lišit a je obtížné je předpovědět. Informace o výskytu medúz v dané oblasti je vždy dobré zjistit u místních úřadů nebo plavčíků.

Výskyt medúz ve Středozemním moři může být ovlivněn řadou faktorů, zejména teplotou vody, množstvím živin a počasím. Jsou přitom místa, kde se s nimi setkáme častěji, nikde však nejde o celoroční problém. I přesto je potřeba přemnožení medúz často řešit globálně.

Medúzám se nejlépe daří v teplé vodě, takže v oblastech s vyšší teplotou vody je pravděpodobnější i jejich vyšší koncentrace. Ve Středozemním moři se teplota liší v závislosti na ročním období a lokalitě. V některých oblastech, například na jižním pobřeží Španělska, může být voda teplá po celý rok, zatímco v jiných oblastech, například na severním pobřeží Itálie, může být teplá pouze v letních měsících. Tomu pak odpovídá i četnost výskytu medúz.

Medúzy se živí drobnými mořskými organismy, jako je plankton, takže v oblastech s vyšší hladinou živin může být koncentrace medúz vyšší. Hladinu živin mohou ovlivňovat pobřežní splachy, zemědělské procesy anebo mořské proudy, které často mohou medúzy do oblasti přinést.

Bouřky a jiné povětrnostní vlivy mohou ovlivnit rozšíření a koncentraci medúz ve Středozemním moři. Například silný vítr může medúzy tlačit blíže k pobřeží, zatímco klidné počasí jim může umožnit, aby se více rozšířily. Jejich výskyt proto záleží i na počasí a jeho změnách.

Medúzy se vyskytují v různých zemích obklopujících Středozemní moře:

Řecko: V Egejském a Jónském moři se vyskytuje několik druhů medúz, včetně medúzy měsíční (Aurelia aurita), žahavce nočního (Pelagia noctiluca –⁠ česky známá jako Talířovka svítivá) a medúzy soudkovité (Rhizostoma pulmo). Zatímco medúza měsíční je neškodná, talířovka svítivá a medúza soudkovitá jsou jedovaté a mohou způsobit bolestivé bodnutí. Talířovka svítivá se v řeckých vodách obvykle objevuje od června do září, na medúzu soudkovitou můžete narazit v období od května do srpna.

V posledních letech se země kolem Středozemního moře potýkaly s velmi závažným výskytem právě těchto fialových medúz –⁠ tedy talířovky svítivé (Pelagia noctiluca). Situace byla nejvážnější v Řecku, ale zdaleka nebyla jen místním problémem. Jako důvod odborníci označili zvyšující se teplotu moře a nadměrný rybolov, uvádí se však, že k výskytu medúz přispívá i nedostatek dešťů. V období sucha dochází ke snížení hladiny sladké vody v moři, a tím k tepelné nerovnováze mezi vodami u pobřeží a na širém moři.

Na tento druh medúz se zaměříme proto, že se jedná právě o fialové medúzy, které sužují Středozemní moře nejčastěji. Navíc fialové medúzy mají ve svých dlouhých chapadlech velmi bolestivé žihadlo. Zde platí, že jejich krása je skutečně nebezpečná. Tyto medúzy mění v průběhu života barvu. Zatímco v dospívání jsou oranžovohnědé, v dospělosti získávají nápadně fialovou nebo růžovou barvu. Mají zvonovitý tvar těla s dlouhými tenkými chapadly a jejich výrazná růžovofialová barva z nich dělá skutečně nádherné, ale nebezpečné objekty.

Ač je talířovka svítivá poměrně malá, mezi 3 a 12 centimetry, má velmi dlouhá chapadla, jimiž může dosáhnout až do vzdálenosti 2 metrů. Jak vloni uvedl ředitel výzkumu v Oceánografickém institutu Řeckého centra pro mořský výzkum (HCMR), Epaminondas Christou: „Fialová medúza je pelagický druh, který se rozmnožuje na otevřeném moři a unášen mořskými proudy se dostává na pobřeží a pláže. Fialová medúza se vyskytuje v celém Středozemním moři, i když přetrvávající výskyt v řeckých vodách naznačuje, že v Egejském moři může být místo rozmnožování. Zvyšující se teplota moře zvyšuje rychlost jejího rozmnožování. Na druhé straně úbytek pelagických ryb, které se jimi živí, dává medúzám půdu pro šíření. Totéž platí pro snižující se počty želv, které jsou jejich hlavním predátorem.“ 

Středozemní moře je domovem několika druhů medúz, z nichž některé mohou být pro člověka škodlivé. Dalšími obvyklými druhy medúz vyskytujícími se ve Středozemním moři jsou – kromě Pelagia noctiluca – ještě tyto: 

Aurelia aurita neboli měsíční medúza je průsvitná medúza, která se rovněž běžně vyskytuje ve Středozemním moři ve velkém množství. Má průsvitné talířovité tělo s krátkými silnými chapadly a může mít barvu od bílé po bledě modrou. Její žahnutí sice obvykle není škodlivé, ale může způsobit mírné podráždění kůže. 

Výskyt medúz a jejich četnost v jednotlivých letech lze jen těžko předvídat, protože se rok od roku liší. Zásady první pomoci při požahání medúzou jsou ale důležitou informací, kterou byste měli při plachtění na jachtě znát.

Kontakt medúzy s koupajícími se je obvykle pouze náhodný, ale když k němu dojde, může být velmi bolestivý. Žahavé buňky, tzv. nematocysty přítomné v chapadlech uvolní vlákna, která obsahují jed. Složení tohoto jedu je u každého druhu jiné, ale obecně se jedná o směs bílkovinných prvků a enzymů spolu s dalšími žahavými látkami (thalasin), a původci bolesti a ochrnutí (hypnocin a kongestin). Každý z těchto prvků přispívá k neurotoxickým a kardiotoxickým vlastnostem toxinu.

Při požahání medúzou můžete pocítit pocit pálení, bolest a v některých případech se může dostavit i alergická reakce. Závažnost požahání závisí na druhu medúzy, množství vstříknutého jedu a reakci člověka na jed. 

Okamžité pálení ze žahnutí bývá doprovázené otokem a zarudnutím. V extrémních případech může dojít k silné alergické reakci na toxin, která způsobí anafylaktický šok, jenž může vést k selhání dýchání nebo k utonutí oběti.

Pokud vás medúza žahne, je důležité vyhledat lékařskou pomoc, zejména tehdy, jsou-li příznaky závažné nebo pokud se u vás objeví zmíněná alergická reakce.

Kroky, které udělat, když vás žahne medúza:

1. Zcela jednoznačně se vyvarujte škrábání. Tím může dojít k aktivaci některých toxických buněk medúzy, které na naší kůži stále zůstávají inertní. 
2. Rozhodně netřete místo ani ručníkem nebo pískem
3. Nepolévejte místo sladkou vodou
4. Naopak opláchněte poraněnou oblast mořskou vodou. I když některé zdroje doporučují moč, nejbezpečnější je vypláchnout místo octem. Ocet je slabou kyselinou a zabraňuje tomu, aby nematocysty „explodovaly“ na kůži a způsobily další bolest.
5. Doporučujeme na 15 minut přikládat studené obklady, které zmírní příznaky otravy
6. V případě intenzivní bolesti podávejte antihistaminika, jako je difenhydramin. 
7. Zánět může zmírnit i použití kortikosteroidních mastí nebo opalovacího krému, stejně jako domácí směs jedlé sody a vody. Obvykle může způsobená rána trvat 24 až 48 hodin.

Předvídat výskyt medúz ve Středomoří může být, jak jsme již řekli, náročné, protože se rok od roku liší. Existují však některé zdroje, které nám mohou pomoci se zorientovat v aktuální situaci. 

Informace o výskytu medúz v Řecku mohou poskytnout místní internetové stránky, například Řecké centrum pro mořský výzkum. Podobně španělská Skupina pro výzkum mořské biologie poskytuje informace o výskytu medúz ve Středozemním moři.

Kromě toho existují aplikace, které vám pomohou sledovat výskyt medúz ve Středozemním moři. Například aplikace Ibiza Jellyfish App poskytuje informace o výskytu medúz ve vodách kolem Ibizy. Jiná aplikace, nazvaná Jellywatch, umožňuje uživatelům nahrávat fotografie pozorování medúz a pomáhá tak sledovat jejich pohyb.