Chorvatsko vs. Řecko: Kde je lepší jachting?

Historické památky a národní parky

Obě země se vyznačují fantastickou krajinou čítající nespočet různých ostrovů a ostrůvků, nádhernými plážemi, velmi bohatou kulturou, historií a památkami.

Chorvatská města vás okouzlí. Určitě nevynechejte návštěvu Trogiru, Rovinje, Dubrovníku (místo natáčení slavné série „Hra o trůny“) nebo Puly, kde stejně jako v Aténách můžete vidět zachovalý amfiteátr. Inspirujte se naším článkem 33 nejhezčích měst v Chorvatsku. A pokud vás láká příroda, při plavbě na plachetnici nelze opomenout národní park Kornati mezi Zadarem a Šibenikem. Souostroví je plné nedotčených ostrovů porostlých olivovníky, vinnou révou, fíkovníky a aromatickými bylinami. Pláže jsou krásné a mořské dno je plné barevných rybiček (7 míst, kde je v Chorvatsku nejhezčí šnorchlování). Při troše štěstí uvidíte i delfíny. Vstup do Národního parku je ale bohužel zpoplatněn (klasická plachetnice vás vyjde asi na 600 Kun za den) a obvykle se nepodaří poplatku vyhnout. Za vidění určitě stojí i další národní park, Krka, se svými fantastickými vodopády a sladkovodními jezírky.

V Chorvatsku naleznete množství historických památek, ale co je to proti Řecku? Prakticky na každém kroku na vás číhá nějaká ta antická památka. Ne nadarmo je Řecko označováno za kolébku naší Evropské civilizace. Množství řeckých pamětihodností se stalo součástí dědictví UNESCO jako Apollónův chrám v Bassai, Rhodos, Olympie, Pythagoreion a Héraion, Mykény nebo Korfu a spousta dalších (přečtěte si naše tipy v článku 7 nejlepších míst v Řecku na Jachtění v roce 2022). Jste-li filmoví fandové, v Řecku navštivte ostrovy Skiathos a Skopelos, dějiště muzikálu Mamma Mia!

Ostrovy a ostrůvky

V Jaderském moři má Chorvatsko 79 ostrovů s rozlohou větší než 1 km², 525 ostrůvků s rozlohou nad 0,01 km² a 642 útesů. Vzdálenosti mezi jednotlivými ostrovy a ostrůvky jsou minimální, takže jich lze za den navštívit i několik a nikdy není problém ráno vyrazit a na noc už být zase někde v maríně nebo kryté zátoce.

Přibližně jedna čtvrtina rozlohy dnešního Řecka připadá na ostrovy, kterých je přes 3000. Máte před sebou tedy pravý jachtařský ráj. Každé souostroví má svou vlastní kulturu a tradice a také rozmanitou krajinu. Proplujte Kykladami a nadchnou vás známé bílé domečky s modrými střechami nebo navštivte nádherný Sarónský záliv a jeho starověké památky, jako jsou Athény, Korint nebo Tíryns. Jedinečný zážitek nabízejí ostrovy v Jónském moři, kde se nachází nespočet řeckých a římských ruin. Každý den můžete vidět něco nového a fascinujícího. Vzdálenosti mezi jednotlivými ostrovy jsou ale větší než v Chorvatsku, takže počítejte s delšími přeplavbami, včetně nočních, pečlivě plánujte a nespoléhejte na možnost být každou noc v maríně nebo na mole. 

V Řecku dominují písečné pláže, ale krása nechybí ani těm chorvatským

V Řecku je většina pláží písčitá, zatímco ty v Chorvatsku jsou obvykle tvořeny kamínky. Pár písčitých pláží ale najdete i zde. Pokud byste se tedy chtěli rozhodovat pouze podle kvality pláží, nemáte před sebou jednoduchou volbu.

Obě destinace se vyznačují nádhernými plážemi. Nejslavnější v Chorvatsku jsou pláže Sakarun na Dugém otoku a Zlatni rat na ostrově Brač. Řecko se hned po Španělsku pyšní největším počtem pláží oceněných takzvanou modrou vlajkou, která je nejen synonymem kvality a čistoty, ale je také šetrná vůči životnímu prostředí. Nejkrásnější v Řecku jsou údajně Navagio na Zakynthosu a Petani na ostrově Kefalonia. Naše tipy na zajímavé pláže v obou destinacích naleznete v článku 10 nejkrásnějších pláží a zátok v Evropě. 

Kotvení má v každé zemi svá specifika

Téma kotvení a stání na molech a v marínách si v našem porovnání zaslouží samostatnou kapitolu, protože se v obou destinacích výrazně liší.

Na rozdíl od Řecka má chorvatské moře často skalnaté podloží, takže se úplně nehodí ke kotvení. Naopak je zvykem využívat bóje (je jich spousta), kotviště a mola u restaurací, mariny a v menší míře i městská mola (oblíbené je třeba to v Tribunji). Bohužel ani jedna z výše uvedených variant není zadarmo. Každá bóje někomu patří a výběrčí poplatků na sebe obvykle nenechají dlouho čekat. U mol restaurací poplatek pokryje vaše konzumace. Chorvatsko v posledních letech poměrně zdražilo, výběrčí jsou čím dál tím méně ochotní smlouvat (ale i tak to musíte zkusit) a výjimek, kde vás nechají bez placení, je jako šafránu.

V Řecku asi mnohem častěji využijete možnost stání na kotvě. Ať už proto, že se zdejší písčité dno ke kotvení ideálně hodí, nebo kvůli větším vzdálenostem mezi jednotlivými cíli. Ne vždy se vám podaří naplánovat trasu tak, abyste na noc byli v nějaké maríně. Na rozdíl od Chorvatska není v Řecku sice tolik bójí k pronájmu, ale zase jsou zde dostupnější městská mola. A nebývá výjimkou, že vás na městském mole nechají stát zadarmo nebo jen za drobný poplatek. Navíc bývají městská mola vybavená i vodou a elektřinou, takže pokud netoužíte po sprchách, není důvod za marínu zbytečně utrácet. Počítejte ale s tím, že kotvení u městských mol v Řecku je poněkud komplikovanější. Nezřídka se zde používá kotvení přídí na kotvu a zádí na břeh. Tento manévr vyžaduje trochu tréningu a zručnosti, není tedy na škodu si ho předem nastudovat (viz. náš samostatný článek Kotvení zádí k molu na přední kotvu krok za krokem).

Počasí mimo sezónu je fajn, ale pozor na vítr

Jachtařská sezóna v obou destinacích trvá od jara do podzimu. Hlavní sezóna je obvykle od července do začátku září. V tomto období počítejte, především v Chorvatsku s větším provozem a přeplněnými marínami. Mnoho jachtařů proto volí raději jaro nebo podzim, aby si užili více klidu. Podzimní plavba je stále velmi příjemná jak ve Středozemním moři, tak na Jadranu, s průměrnými teplotami mezi 20 °C a 24 °C v Řecku a mezi 17 °C a 21 °C v Chorvatsku. I teplota moře je pořád ještě příjemná.

Největší postrach chorvatských jachtařů, bóra, vane nejsilněji v zimě, ale setkáte se s ní i na podzim nebo na jaře. Zaskočit vás může i v létě, ale pak obvykle trvá maximálně 3 dny, někdy i jen pár hodin. Milovníci adrenalinu ji dokonce vyhledávají. Obávané jugo, které někdy, zvláště v zimní polovině roku, dosahuje síly vichřice se mezi polovinou června a zářím vyskytuje jen vzácně. V létě trvá obvykle jen 2–3 dny a nedosahuje při tom téměř nikdy více než 7 stupňů Beauforta.

Tak jako v Chorvatsku každý počítá s tím, že ho může zaskočit bóra, v Řecku, konkrétně v Egejském moři, vás zase může potkat meltemi. Tento severní vítr vane vždy v létě mezi květnem a zářím a má obvykle sílu příjemných pěti stupňů Beauforta. Jenže může také zesílit až na 40 uzlů, začnou se zvedat krátké a vysoké vlny a z pohodové plavby se stává pěkné drama. 

Plavba: Kde to je vhodnější pro začátečníky

Díky tomu, že se plavba v Chorvatsku odehrává většinou mezi ostrovy, nehrozí velké vlny ani silné poryvy větru. V případě nepřízně počasí se máte obvykle rychle kam schovat. Z tohoto pohledu se Chorvatsko určitě hodí pro začátečníky, nebo nezkušenou posádku, která má obavu z mořské nemoci. V Řecku mnohem více počítejte s plavbou na otevřeném moři. Ta vám sice může poskytnout jedinečné zážitky včetně návštěvy delfínů, podmínky ale mohou být poněkud drsnější. Ať už mluvíme o větších vlnách nebo silnějším větru. Řecko je určitě destinace pro zkušenější námořníky.