Kyklády

Jachting na Kykládách

Věta „Každý si zde přijde na své“ může sice znít jako veliké klišé, ale pro souostroví Kyklády platí každým písmenem. Nadšenci do starověké kultury zde mohou objevovat pozůstatky starověkých chrámů, věží, hradeb a pevností. Přírodní krásy jsou zde zastoupeny drsnou krajinou sopečných ostrovů, bílými útesy, které jsou posety červenými vlčími máky, krápníkovými jeskyněmi, divoce rostoucími bylinami a sněhobílými, ale i černými písečnými plážemi na ostrově Santorini.  Původní stále zelené duby byly postupně vykáceny a nahrazovány olivovými háji, citrusy, vinicemi a fryganou, řidším keřovitým porostem, obsahujícím silice a éterické oleje, např. levandule nebo tymián. Pro nezdolné přívržence nákupů a společenské zábavy tu jsou štědře zásobené butiky, noblesní restaurace a přelidněné kluby.

Počasí a povětrnostní podmínky

V dubnu, květnu a červnu, stejně jako září a říjnu fouká v Egejském i Iónském moři stabilní a spolehlivý mistral. V tomto období se nevyskytuje silné meltemi. V období po skončení hlavní sezóny je navíc moře vyhřáté na tropických 28 - 30 °C. V hlavní sezóně se naopak meltemi vyskytuje v plné síle. Jedná se o katabatický vítr, který může nastolit námořníkům tvrdé podmínky, zároveň ale přináší ochlazení, dobrou viditelnost a snížení vlhkosti. Jako jeden z mála středozemních větrů s koncem dne neustává a může působit i šest dní v kuse. Koupat se dá v Řecku od května, kdy teplota moře dosahuje 19–21°C. Průměrná denní nejvyšší teplota vzduchu na Naxu stoupá od dubnových 19 °C, přes červencových a srpnových 27 °C, až po říjen, kdy teplota padá k 22 °C.

Pozor si dejte během nočních plaveb. V oblasti nebývá příliš světel na různých nebezpečích. Za silného meltemi si dejte pozor na závětrné strany ostrovů. Jejich výška způsobuje, že za ostrovy fouká ještě o 1-2Bf více, nežli mimo ostrovy, protože zde vítr padá v silných poryvech. Při přiblížení k ostrovům Vám bude neklamným varováním bílá zpěněná hladina před Vámi. Při převzetí lodi si pořádně zkontrolujte plachty.

Vstupní branou pro jachtaře je přístav Thera ve vnitřní části kráteru. Kotvení zde probíhá způsobem příď na velkou bóji - záď na molo, takže budete potřebovat opravdu dlouhá lana. Stání zde nebývá jednoduché obzvláště v hlavní sezóně, kdy zde může být „přelodněno“.

Město Thera, které zcela jistě znáte z pohledů z Řecka, se tyčí vysoko nad přístavem. Dostat se do něj můžete pěšky, lanovkou a na oslech nebo mezcích. Pohled z bílých domků dolů do kráteru vás jistojistě uchvátí. Kráter vznikl v důsledku obrovské sopečné erupce kolem roku 1450 př. n. l., jejíž intenzita třikrát převýšila výbuch sopky Krakatoa v roce 1883. Sopečný kužel byl rozmetán, ostrov se protrhl a v jeho středu vznikla mořská laguna o rozloze 84 km², která je nyní, tak trochu paradoxně, největší atrakcí ostrova. Výbuch vytvořil mocnou vlnu tsunami, která dosáhla až ke Španělskému pobřeží a stojí pravděpodobně za zánikem minojské civilizace na Krétě. Pozůstatky této tragédie můžete spatřit v městečku Akrotiri, zvaném „Řecké Pompeje“, kde se nachází pozoruhodně zachovalé trosky minojského města včetně části vily s mozaikovou podlahou nebo třípatrové domy s freskami, mlýn nebo keramická dílna.

Opravdovou oázou klidu je Oia, majestátní víska tyčící se ve východní části ostrova na okraji kaldery, kotlovitého kráteru sopky. Jachtaře zde zaujme Námořní muzeum.

Též na východním pobřeží se nachází zříceniny města Arkhea Thira, starověké Thíry, skýtající úchvatný pohled na moře.

Pokud připlujete k Nea Kameni brzy ráno, a nebo před západem slunce, je možné přistát přímo u mola. Doporučujeme vyvázat se stylem příď kotva – záď na molo, abyste byli chráněni před bočními vlnami, občasně proudícími do zátoky. Při západu nebo východu slunce si nejvíc vychutnáte skutečnou atmosféru místa. A navíc bez turistů a výběrčích! Na severovýchodní straně Néa Palaia Kamméni se nachází malá kaplička s termálními prameny. Můžete zde zakotvit na poměrně velké hloubce, nebo se přivázat na některou z bójí, a doplavat si pod kapličku do zátoky s červenou železitou vodou, kde jsou termální prameny a teplejší voda. Je zde prima koupání ve smradlavém blátě. I sem doplujte ráno nebo večer, chcete li si vychutnat intimitu místa bez turistů. Pokud budete chtít proplout úžinou mezi oběma ostrůvky, tak pouze ve dne. Mapy této oblasti nejsou zcela přesné a nachází se zde rozsáhlá skalnatá mělčina, které je nutné se vyhnout.

V Kaldeře a jejím okolí leží několik zajímavých ostrůvků, největším z nich je donedávna činná sopka Nea Kameni. Stojí se zde ve východní části ostrova, při vstupu na ostrov je třeba zaplatit vstupné a jít nahoru do kráteru s davem turistů, kteří připluli lodí ze Santorini. Pouze úzkou, mělčinatou průrvou oddělený, leží jihovýchodně odtud ostrůvek Néa Palaia Kamméni.

Ios  

Ostrov Ios byl místem posledního odpočinku řeckého básníka Homéra. Podle pověsti odsud pocházela jeho matka a básník se sem před smrtí uchýlil hledat klid. Jiné zdroje uvádí, že skonal na lodi plující do Athén. Tak či tak se jeho hrob se nachází v městečku Plakotos v hornaté severní části ostrova. Každý rok 15. května se zde konají Homérovy oslavy, kdy z přístavu, kde Homér skonal, vychází procesí nesoucí hořící pochodeň celých deset kilometrů až k jeho hrobu. Jinak je ostrov mekkou mladších návštěvníků, oddávajících se zdejšímu bujarému životu, především v sezóně. Pokud, jako sám Homér, toužíte především po klidu, naleznete jej na plážích Psati a Kalamos, nebo se můžete vydat do vnitrozemí a navštívit kláštery Kalamos a Mount Pyrgos. Při plavbě dále na sever na chvíli zakotvěte na ostrovech Skinousa, Dhríma, Kato nebo Koufonisos. Nejsou ničím výjimečné, a právě v tom spočívá jejich výjimečnost — i v plné sezóně jsou stále ještě oázou klidu.

Přístav Ios

Ze Santorini je nutné vyplout směr sever. Přístav v Iosu poznáte již z dálky podle benátské pevnosti na kopci a také dvou větrných mlýnů o něco níže. Do bazénu můžete vplout jak přídí, tak zádí napřed. Severní nábřeží je až do 18. hodiny rezervované pro rychlé trajekty, poté je k dispozici za dozoru policie. Je důležité použít mnoho fendrů a udržet se v dostatečné vzdálenosti od nábřeží, i pomalé trajekty zde umí hladinu pořádně rozhoupat. Dno je bahnité, ale pro udržení kotvy ideální.

Naxos a Paros

Další část trasy vede mezi ostrovy Naxos a Paros. Při rozkvětu kykladské kultury se stal Naxos jedním z jejích středisek. Později dobyli ostrov Benátčané a po nich Turci, a tyto vlivy zanechaly v místní architektuře značný dopad. Hlavním městem je rušný Naxos s marinou disponující vodou i elektřinou.

Paros je třetí největší ostrov oblasti, proslulý těžbou mramoru, který byl odsud vyvážen nejlepším sochařům do celého Řecka. Díky své přírodní hojnosti a úrodnosti neměl Paros takovou potřebu lákat turisty jako některé jiné řecké ostrovy. I tak tu ale někdy bývá velmi rušno, hlavně v sezóně, kdy ostrov láká surfaře z celého světa. V hlavním městě Paros, neboli Paroika, stojí za návštěvu úchvatná katedrála Panagia Ekatondapiliani, datující se do 10. století. Je nádhernou ukázkou zpracování místního mramoru. Poblíž stojí archeologické muzeum, ukrývající mimo jiné unikátní část Parské mramorové kroniky. Módním místem se stal přístav Naoussa na severu ostrova, kde si v příjemném prostředí posedíte u sklenky dobrého ostrovního vína nebo talíře chutného místního jídla. 

Marina Naxos

Identifikaci při příjezdu zajistí mramorový oblouk na poloostrůvku Apollonas, a také četné trajekty v přístavu. Pozor si dávejte na útes Vrakhos Frouros nacházející se 1 ¼ míle WSW od přístavu. V roce 2000 zde ztroskotal trajekt, vrcholek stěžně je vidět nad vodou a je označen bójí. Problémy mohou natropit i neztroskotané trajekty plující vysokou rychlostí. Za silného meltemi vzniká vzdouvání moře a poryvy. Voda se nachází u trajektového mola a také u kavárny na Apollonasu. Dotankujete na začátku mola, odkud za vámi přijede minitanker. Proviant nakoupíte v marketu za marinou, kde vám natočí i dobré sudové víno.

Cestou vzhůru k hradbám benátské pevnosti projdete spletí oblouků, tunýlků a mostů kolem množství útulných hospůdek a restaurací. Jednou z nejpůsobivějších památek ostrova je brána Portara, stojící na ostrůvku Palatia, odkud vede silnice na pevninu. Původně měla být vchodem do chrámu Apollona, jehož stavba započala roku 53 př. n. l. Obzvláště atraktivní jsou zdejší údolí. Navštivte údolí Livadi, kde se těžil mramor, Melanes se svými typickými benátskými věžemi anebo Tragaia vydlážděné půvabnými horskými vesnicemi.

Krásné starobylé kostely naleznete ve vísce Chalkio, kde je možné nalézt ubytování u někoho z místních a poznat tak bezprostředněji řeckou pohostinnost. Na dobrou rybu zamiřte do letoviska Apollonas na severovýchodě ostrova. Za vesnicí ve starověkých mramorových lomech stojí více než desetimetrová nedokončená socha boha Apollona, datovaná zhruba do roku 600 př. n. l. Krásné pláže jsou Ormos a Avraam na severu ostrova, nebo Moutsunu na východě. Z místních suvenýrů stojí za pozornost výrobky z vlny, lahodný med a chutný sýr.

Přístav Paros

Zaplout můžete přídí i zádí, dno je bahnito–travnaté a kotva většinou dobře drží. Pokud je vnitřní část přístavu plná a moře klidné, dá se přistát na venkovní straně mola. Za silného meltemi je lepší spustit kotvu v jedné ze zátok na sever od přístavu. Přístav nabízí veškeré potřebné jachtařské zázemí, včetně dobře vybavených obchodů a opraven. Voda se nachází na nábřeží, jen je třeba lokalizovat chlapíka, který ji má na starosti. Palivo naleznete na předměstí, tanker může přijet za vámi na molo. V přístavu se nachází i výrobce plachet.

Varování

Zátoka skýtající přístav je obklopena mnoha skálami, ostrůvky a mělčinami, takže je třeba být extrémně obezřetný a oblast si dopředu důkladně nastudovat. V roce 2000 zde ztroskotal trajekt Samina Express, který narazil na Portéské skály a více než 80 lidí přišlo o život.

Dilos

Na rozlehlém území ostrova jsou rozesety působivé zříceniny, z nichž nejproslulejší je Lví terasa. Ta stráží Posvátné jezero, které bylo podle bájí svědkem zrození boha Apollóna. Jezero bylo v roce 1926 zavezeno kvůli hrozbě malárie a jeho přítomnost naznačuje už pouze zeď, která jej kdysi lemovala. Původně zde stávalo devět lvů vytesaných z naxoského mramoru v 7. stol. př. n. l. Dnešního dne se jich ale dožilo jen pět a jsou uloženy v místním muzeu. Hlídku nad bývalým jezerem tak převzaly velmi zdařilé kopie. Nutností je pak návštěva divadla z r. 300 př. n. l. a mozaikových domů — Domu delfínů, Dionýsova domu a Svatyně boha Apollona s troskami tří chrámů stojících bok po boku.

Přístav Dilos

Další zastávkou je vyprahlý, neobydlený archeologický skvost, ostrov Dilos. Zdejší malý přístav svým velkým nápisem zakazuje přistání jachet, v Órmos Foúrnoi bylo zakázáno kotvit přes noc. Nedávno ale bylo hlášeno, že kotvení je možné do 15. hodiny, některým jachtám se podařilo i přenocovat.

Návštěvníkům je zde v zájmu ochrany jedné z nejvzácnějších archeologických lokalit v Řecku zakázáno nocovat a k dispozici je pouze malá kavárna, je proto dobré dopředu se zásobit proviantem.

Město Dilos bylo velmi bohaté a výpravné a jeho zbytky jsou velmi zachované. Doporučujeme navštívit jej co nejdříve ráno. Otevírá se v 8.30 a v této době tu je nejméně lidí, v pondělí je památka zavřená. Kotvit se dá v severní nebo jižní části kanálu mezi Rinií a Délosem. Pokud duje Meltemi, tak musí někdo zůstat na lodi a držet kotevní hlídku. Při prohlídce zbytků města budete žasnout nad výbavou domů. V koupelně uvidíte mramorová umyvadla, jako vystřižená z moderních italských designových katalogů. Když se posadíte na mramorovou lavici v některém z domů a zavřete oči, úplně ucítíte radost a štěstí, jaké prožívali místní lidé během tisisíciletí, kdy bylo město, zasvěcené Aplolónovi, obývané. Na Dilosu se nesmělo umírat, a tak byli všichni staří, nemocní a rodičky převezeni na vedlejší ostrov Rinia. Zde takový pocit radosti nepocítíte.:-)

Mýkonos

Vizitkou tohoto sluncem sežehnutého ostrova je zejména tradiční kykládská architektura, reprezentovaná zamotaným bludištěm uliček tvořených bílými, na sebe natěsnanými domky s barevnými vnějšími schodišti, a také malebné větrné mlýny z 16. století. Lodí se odtud dá dostat na návštěvu ostrova Dilos, přičemž cena lístku je stejná jako na Dilu a doprava tam i zpět je v ceně. Velmi atraktivní částí města Mýkonos je rušná umělecká čtvrť, pro své nábřežní domy s elegantními kovovými balkóny zvaná Malé Benátky. Nad ní se tyčí místní pevnost z 15.–17. století.

Mýkonos byl odjakživa nezávislým kulturním ostrovem, důkazem je místní Muzeum lidových tradic, patřící k nejvýznamnějším řeckým svého druhu. V Archeologickém muzeu na nábřeží očekávejte zajímavou expozici nálezů, částečně pocházející z nedalekého ostrova Dilos. Pro námořníky je povinností Námořní muzeum (Enoplon Dynameon, zavřeno říjen–duben), jehož exempláře mapují barvitou námořní minulost zdejší oblasti.

Marina Mykonos

Nekotví se již ve starém přístavu, ale v marině jednu míli na sever od něj. Orientačním bodem může být hotel, který připomíná chladič starého amerického auta. Kotví se přídí, zádí nebo i podél jižního mola v bazénu. Pokud nepřistanete bokem, budete muset použít vlastní kotvu, mooringy jsou většinou vyhrazeny pro větší lodě. Dodávky vody i elektriky jsou bezchybné, také místní minimarket je dobře zásobený a je otevřen od 7 do 23 hodin. Doprava do centra je snadná a levná, taxi vyjde na 2–8 EUR a autobus, odjíždějící každou půlhodinu až do 21:30, je za 2 EUR.

Marina je severně od města, do něj se musí jet autobusem nebo taxi. Doporučujeme pronajmout si motorky a udělat si výlet po ostrově, půjčovnu naleznete asi 500 m od mariny. Na Mýkonosu jsou výhlášené nudistické pláže a známé noční bary. Ostrov je místo, kde se schází umělci, muzikanti, bohémové a athénská smetánka. Doporučujeme navštívit i nějaký noční podnik s živou hudbou, třeba jazzem. Jsou zde vynikající muzikanti a atmosféra nočních klubů je fantastická.

Siros

Z přístavu Mykonos můžete zamířit na ostrov Siros do velmi pěkného přístavu Ermoupolis, správního střediska Kykladských ostrovů a kdysi hlavního přístavu celého Řecka.

Jako první osídlili Siros Féničané, po odchodu Římanů stál dlouho opuštěný, než se jej ujali Benátčané. Ti zde také založili hlavní město Ano Siro na vrcholku kopce Ermoupolis, hned vedle kopce Vrondalo. Mezi oběma kopci leží dolní město, jehož centrem je nádherné, mramorem vydlážděné náměstí Plateia Miouli s ohromným mramorovým pódiem ve svém středu. Lemováno je stinnými kavárnami a honosnými sídly s dominantou okázalé budovy radnice z roku 1876 podle návrhu německého architekta Ernsta Zillera, který navrhl mimo jiné také řecký Prezidentský palác. Nedaleko stojí Apollonovo divadlo, postavené jako první řecký operní sál roku 1864. O sto dvacet šest let později byla stavba přebudována dle vzoru italské La Scaly. Pár kroků odsud naleznete kostel Agios Nikolaos, ukrývající překvapivě okázalý ikonostas, tedy stěnu s průchody, na niž jsou upevňovány ikony. Před kostelem je k vidění první památník neznámému vojínovi z konce 19. století. Vskutku vřelého přivítání se Vám dostane v zapadlých vesničkách Chalandriani a Syringa na severu ostrova, kam místo silnic vedou již jen prašné cesty.

Navigujte se podle majáku na ostrůvku Gaidharos, který je vidět z velké dálky. Nápadné jsou i dvě sobě podobné vesničky na kopci nad městem. Při vplouvání mějte na paměti útes a mělčinu Karfomeni nacházející se na severovýchodní straně přístavu. Tomuto místu se lze vyhnout plavbou podél konce severního větrolamu, kde je dobrá hloubka. Kotvení probíhá přídí nebo zádí na severovýchodní straně přístavu, nutné je jako obvykle užít vlastní kotvy, popřípadě přistát bokem. Ujistěte se, že máte mezi lodí a nábřežím dostatečnou mezeru kvůli častému vlnobití. V jižní části zátoky se nachází nová marina, která je velmi klidná a dobře chráněná. Nabízí ale pramálo služeb. Nachází se zde sice přípojky na vodu a elektřinu, sprchy i záchody, ale ještě nedávno bylo vše zamčeno a nefunkční. Pokud hledáte obchod, vyjděte z mariny vpravo a po asi 500 metrech narazíte na dobrý mini-Carefour, odkud jezdí v létě každých 20 minut autobus do hlavního přístavu.

Kythnos a Kea

Pro jachtaře obzvlášť atraktivní je ne příliš známý ostrov Kythnos. Je vyprahlý a před větrem téměř nechráněný. Jeho pobřeží je však mimořádně členité a nabízí nespočet poklidných zátok, které přímo vybízí k mořské lázni. Velmi zajímavý je přístav Loutra s hydropatickým institutem a také pomenší, malebný přístav Merikha s vodou i elektřinou.

Kotvení

Zakotvit k molu zde můžete v zátokách Livadhi nebo Vourkari. V Livadhi se přistává stylem kotva z přídě – záďová lana k molu. Dno je bahnito–travnaté, kotvy nemusí vždy držet. Nechte volný prostor trajektům ihned za molem. Jedná se o slušný úkryt před všudypřítomným meltemi. Vodu dočerpáte v Korissii na nábřeží, v létě může být její množství omezené a na příděl. Najdete zde obchod a tavernu. Vourkari se nachází v NE rameni zátoky. Dno se zde svažuje rychle, je proto výhodnější zajíždět přídí napřed a ujistit se, že máte venku dostatek řetězu nebo lana. Také se ujistěte, že vám kotva pořádně drží a jste dostatečně daleko od břehu, meltemi zde totiž fouká přímo na nábřeží. Mooringy se nacházejí na východní straně cípu, také se ale dá spustit kotva v zátoce před molem. Na molu najdete vodu i elektřinu, a také obchod a tavernu.

Alternativní možností je kotvení v severním rameni před uhelným bunkrem. Nejsou zde žádné podmořské kabely, ale kotvy nemusí vždy držet kvůli blátivo–řasitému dnu.

Mys Sounion

Pouhých 14 mil od ostrova Kea se nachází zátoka pod mysem Sounion, který se pyšní jedním z nejromantičtěji umístěných antických chrámů v celém Řecku. Chrám Poseidona, vládce moří, byl postaven roku 444 př. n. l. a dodnes na místě stojí jeho 16 štíhlých dórských sloupů. Scenérie chrámu je natolik uchvacující, že mezi její obdivovatele patřil i proslulý romantický básník lord Byron, který na jeden ze sloupů vyryl svoje jméno.

Doporučujeme návštěvu chrámu při východu slunce, kdy je ještě pro veřejnost zavřený. Vylodíte se ze člunu v malé zátočince východně pod mysem a vyšplhejte po strmém svahu nahoru k chrámu. První ranní sluneční paprsky, sestupující po mramorových sloupech dolů a postupně osvětlující celý chrám, vytvářejí nezapomenutelnou atmosféru. Chrám se dá samozřejmě také navštívit během dne, hlavní bránou s množstvím dalších turistů. Od mysu Sounion je to 20 Nm do mariny Alimnos a nebo 8 NM do přístavu Lavrion, kde se vaše plavba ukončí.

Potápění

Zapotápějte si poblíž nově vzniklého vulkanického ostrova, který naposledy explodoval v roce 1956 a nachází se uprostřed moři otevřené kaldery. Nenachází se zde sice příliš podmořského života, ale voda je průzračná, takže můžete spatřit velmi zajímavé lávové formace. Vrak 34 metrů dlouhé ocelové lodi leží v přístavu v hloubce 13 metrů a není těžké jej nalézt. Jeho obrysy pod hladinou totiž můžete spatřit i na fotografiích Google maps.

Ostrov Glaronisia

Velice zajímavé místo k ponoru je severovýchod ostrova Glaronisia. V ostrově se nachází proluka, kterou potapěči obvykle proplouvají na konci ponoru a vytváří velmi zajímavou bezpečnostní zastávku. Uchvacující jsou především ostrovní stěny, utvářející pod vodou jakýsi podmořský chrám, složený z pětihranných skal. Bohužel kvůli nadměrnému rybaření nenabízí místo příliš mořské fauny. Maximální hloubka ponoru je zde 26 metrů a lokalita je určena spíše zkušenějším potápěčům.

Ios, vrak neznámé lodi a jeskyně Petalotis

Tato lokalita, zahrnující trosku lodního vraku, jehož historie je neznámá, se nachází poblíž jižního vstupu do přístavu Ios a je identifikovatelná podle dvou až tří kamenů vykukujících z moře. Příď vraku vystupuje ze dna do 12–13 metrů a zbytek ostatků, včetně kotvy a řetězu, jsou roztroušeny kolem. Pokud poplavete 5–10 minut severním směrem, můžete spatřit část centrálního trupu ležící na boku a další trosky vraku. Jeskyně Petalotis je ponořená na cípu severního vjezdu do přístavu Koumpara. V obou místech se nachází pestrý podmořský život, pozor si dávejte na mořský proud (1–2 uzle).

Ostrov Kea, zátoka Ksyla

Tohle je opravdu nádherný ponor. Zdržuje se zde ohromné množství ryb, viditelnost je zpravidla skvělá a naleznete zde skrytou stěnu i podmořský útes. Maximální hloubka je 30 metrů. 1,5 kilometru severovýchodně od ostrova se nachází vrak Britannicu, sesterské lodi Titanicu.

Rybaření

Obzvláště severovýchod ostrova nabízí zajímavá místa k rybaření. K tomuto účelu jsou obzvlášť výhodné ostrůvky Gaidaros  a Stroggilo, oplývající mělčinami a jeskyňkami, kde se shlukuje množství ryb. Zajímavá místa k rybolovu skýtá i západní část ostrova, vyzkoušejte zátoky Galissas, Grammata nebo Kini. Na Kykládách si při rybaření dejte pozor na čtverzubce, jedovatou rybu,kderá se do Středozemního moře dostala z Rudého moče. 

Mykonos

V oblasti Malých Benátek se nachází množství chobotnic. Skvělé místo k tomuto účelu je zátoka Panormos na severu ostrova, a také oblast okolo jejího vstupu, zvaná Marmaronisi. Nabízí křišťálově čistou vodu a zajímavé dno.

Paros

Paros je úžasná oblast k rybaření se spoustou výhodných míst. Zajímavá je oblast od mysu Agias Fokas po Gaidouronisi až po sever ostrova, příkladem budiž zátoka Naoussa. V této zátoce je mnoho útesů s jeskyněmi bohatými na spoustu druhů ryb: černouš, cípal, mořan, okoun nebo pražma.

Naxos

Zátoky Apollon a Panormos na východě, respektive jihovýchodě, ostrova jsou perfektní k rybaření i ke spolehlivému kotvení.

Ios

Skvělá loviště se nachází téměř kolem celého ostrova. Jedno z nich se nachází v zátoce Plakoto na severu ostrova. Jedním z nejlepších míst k tomuto účelu v oblasti je ostrůvek Psathonisi 2,7 míle od mysu Agios Georgios. Zátoka Magganari na jihu ostrova nabízí velká hejna ryb a dobré útočiště k zakotvení.

Santorini

Kvůli velké hloubce a kamenitému dnu neoplývá Santorini množstvím ryb. Nejlepšími místy k lovu v okolí tedy jsou ostrůvky Palea Kameni a Nea Kameni. Najdete zde především černouše a mořany.

Doporučené trasy

Následující mapa zobrazuje 7 denní a 14 denní plavbu okolo Kykládských ostrovů. Podívejte se, kde je možné bez problémů zakotvit a jaká zajímavá místa můžete na ostrovech navštívit. Pro bližší informace k jednotlivým trasám klikněte na ikonu v levém horním rohu mapy.

Doprava na Kyklády

Letecky

Zhruba 31 km od mariny Lavrion a 36 km od mariny Alimos se nachází mezinárodní letiště Athény. Zpáteční letenka z Prahy se pohybuje zhruba od 4 000 do 8 000 Kč a poletíte zhruba 2 hodiny a 40 minut. V období březen–říjen se lze dopravit z Prahy do Athén v pondělí, úterý, čtvrtek a sobotu se společností Aegean Airlines.

Autem

Cesta autem trvá zhruba 22-25 hodin. Možností je přespat v polovině cesty v hotelu či motelu. Dobrá trasa vede přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Makedonii. V Srbsku a Makedonii se nedoporučuje zastavovat v noci na odpočívadlech ani sjíždět z hlavní silnice kvůli častým přepadením.