S miminkem na jachtě: Lodní deník mámy skipperky

Jet na loď s takhle malým miminkem je asi vždy výzva, ale po své právě ukončené zkušenosti musím říct, že ještě větší výzva je být maminkou a skipperem dohromady. A mít k tomu posádku, která na lodi nikdy nebyla. Celkem nás bylo 5 dospělých a 5 dětí (10 měsíců, 8 let, 11 a 11 let a 17 let). Půjčenou jsme měli Bavarii 46 Cruiser.

Před odjezdem jsem se snažila načíst a vyhledat k tomu co nejvíc informací, doporučení a zkušeností ostatních. Prostě se co nejlíp připravit. Vždy jsem však mluvila s muži, kteří byli skippeři a měli zkušenost s malým miminkem na palubě, ale maminku vždy měli k tomu. Jak velký je to rozdíl mi opravdu ukázala až praxe. 

Vystřídal se u mě pocit obrovského těšení se na loď, totální strach a výčitky, co jsem si to zase vymyslela, a pak zklidnění a zase těšení. 

Kvůli miminku jsme jeli do Chorvatska na noc a to o den dřív. Přímo v marině jsme měli na jednu noc zarezervovaný apartmán. Cesta byla překvapivě klidná, Tadeášek vydržel spinkat celou noc, takže jsme cestu Praha–Pirovac dali za 10 hodin.  

A pak začalo peklo. A tím myslím pekelné vedro kolem 35 stupňů, v tom vystěhování všech věcí z auta do apartmánu a k tomu zvládání miminka. Ale dali jsme to a zbytek dne strávili na malé pláži ve stínu borovic. 

Nejhorší z mého pohledu byla sobota a neděle (tedy 1. a 2. den na lodi). V sobotu jsme se museli vystěhovat se všemi věcmi z apartmánu do 10:00 (parkoviště bylo asi 15 minut chůze od mariny) a loď jsme nakonec dostali až v 6 večer. Takže jsme museli zvládnout hlídat věci, starším dětem udělat zábavu, vystát frontu do kanceláře charterovky, check-in lodi a k tomu pořád to miminko nalepené na mamince, tedy na mně, uplakané z vedra a naprosté změny prostředí... 

Rozhodli jsme se ještě večer vyjet na ostrůvek Zminjak hodinu cesty daleko, s restaurací a molem, což se nakonec ukázalo moc fajn. Celé ráno a dopoledne už se děti tedy koupaly z lodi, jezdily na paddleboardu a i Tadeáška jsme vykoupali v moři. To bylo bohužel celý týden dost studené, takže každé další koupaní už bylo jen v člunku na lodi naplněném teplou vodou.

TIP YACHTING.COM: Jaké jsou hlavní zásady, aby byla vaše plavba s malými dětmi bezpečná a zábavná? Zvolte vhodné bezpečnostní prvky, upravte trasu a s ohledem na celou rodinu vybírejte i loď. Jak na to se dozvíte v článku Bezpečná dovolené na lodi, kterou si užijí malí i velcí jachtaři.

Po poledni jsme vyjeli na tříhodinovou jízdu do Tribunje, a to bylo velice náročné. Kormidlo jsem sice předala klukům (11 let) kteří chtěli kormidlovat, ale neustále jsem musela dělat dozor a do toho mi vlastně pořad plakalo miminko, protože chtělo být u mě, ale taky si chtělo hrát a lézt po palubě. Celé jsme to zakončili přistáním u městského mola v Tribunji, kde silně foukal vítr do boku a propeler odmítal fungovat.  

Každý skipper zná situaci, kdy se přistání zrovna nepovede. Je to docela stresová situace. Leželi jsme bokem na vedlejší lodi, a řešili odtáhnutí se od mola a chycení mooringu (připomínám, že jsem měla na lodi nezkušenou posádku) a do toho mi hystericky a velice nahlas plakalo dítě. Večer jsem chodila po Tribunji a nadávala si, že jsem do toho šla, a zpracovávala špatné svědomí, že ubližuji vlastnímu dítěti. 

Naštěstí se dalším dnem vše otočilo jak kouzelným prstenem a najednou to začalo být fajn — i mimčo se začalo zase smát a užívat si to. Zjistila jsem, že Tadeášek na lodi potřebuje mnohem víc denního spánku než doma. Měli jsme sebou hojdavak a vyspinkané miminko, rovná se spokojené miminko.  Začala jsem plánovat výjezdy tak, aby zrovna spinkal. My pak měli často hodinu i víc, kdy se Tadeášek houpal v hojdavaku, my mohli plout a děti se tahat na laně za lodí. 

TIP YACHTING.COM: Děti a jachta? Nebojte se toho. Čím dřív si vaše děti na lodi zvyknou, tím častěji můžete vyrazit na moře a užívat si rodinné plavby. Naše zkušenosti nás přesvědčily, že děti na loď patří. Milují vodní hrátky, koupání a plachtění je také většinou baví. Nicméně pokud to není případ toho vašeho, nezoufejte, stačí mu trochu pomoct. Přizpůsobte plánovanou plavbu dětským potřebám a užijete si dovolenou plnou zážitků. V článku S dětmi na lodi: 4 pravidla, jak to zvládnout bez problémů jsme pro vás hrnuli naše osvědčená pravidla. 

Taky Tadeášek potřeboval být zase mnohem víc na prsu (zřejmě pro pocit bezpečí), takže jsem spoustu času strávila u kormidla kontrolovaním mladých kormidelniků, s miminkem na prsu. Trasy jsem plánovala na max 3 hodiny, i míň. Byla to plavba hodně o koupání a málo ježdění. Plachtu (genu) jsme vytáhli jen jednou. 

Pokud bylo klidné moře a dalo se koupat za lodí, dala se s dětmi udělat i ta tří hodinová cesta, protože jsme ji prokládali koupáním. Ovšem při cestě z Rogoznice do Vodice foukalo silné jugo a byly docela dost velké vlny. Koupání u lodi tedy ani náhodou a navíc osmiletá námořnice se bála, že se překlopíme. A tak ta cesta byla na děti prostě dlouhá.  

Stejně tak předposlední den z Prviče na Zminjak jsme jeli proti Boře a posádka se lehce nudila. Vytahovat plachty v silném větru s nezkušenou posádkou byl holý nesmysl.  

Poslední noc jsem se rozhodla být znovu na ostrově Zminjak, protože na pátek hlásili silnou boru a tak už jsem chtěla být v blízkosti mariny a přistát v marině ještě před příchodem větru, což mělo být okolo 14. hodiny. Tentokrát jsme se už nevešli na molo, a tak jsme byli znovu na boji a miminko s námi jezdilo na ostrov v člunku, čehož se překvapivě vůbec nebálo. Na Zminjaku není kde jezdit s kočárkem, uspávala jsem tedy v nosítku. Ale Tadeášek si za tento týden posunul večerku až na desátou, takže vždy prolezl po čtyřech celou restauraci a nechal se obdivovat u všech stolů i obsluhou. 

Loď jsme vrátili naštěstí bez jakýchkoli problémů a vyrazili na cestu zpět do Prahy, kterou jsme rozfázovali po 3,5 hodinách na 3 dny. První noc jsme strávili v Trakošćanu, což je hotel na Slovinských hranicích, s bazénem, hradem a jezerem hned vedle sebe. Druhý den jsme dojeli do Vídně a v pondělí konečně doma. 

Doma s miminkem, které se po Covidovém období krásně socializovalo, začalo mnohem líp spinkat a přestali mu tolik vadit změny prostředí. 

Článek píšu dva dny po příjezdu a už plánujeme příští rok další plavbu. 

Po letošní zkusenosti plánuji mít sebou osobu, která bude mít třeba podíl na lodi zadarmo, ale bude vždy po ruce k Tadeáškovi. Určitě budu dělat ještě kratší plavby, a to kvůli ostatním dětem, které se chtějí hlavně koupat. Už teď se moc těšíme.