Běhání v Chorvatsku – tipy na pěkné běžecké výlety

Snadná cesta z Krku do Punatu je značená modře, přídavek pro odborníky černě 

Pokud se rozhodnete navštívit nejsevernější z velkých chorvatských ostrovů a podaří se vám zakotvit ve stejnojmenném městě Krk, pak si určitě nenechte ujít příležitost dosyta si zaběhat. Přes historické centrum se vydáme vzhůru na severovýchod a po hlavní silnici (Ulica Narodnog Preporoda) až k D102, kterou ovšem jen překřížíme, abychom se dostali na vcelku luxusní cyklostezku, kterou se v zásadě dostaneme až do dalšího přístavního města Punat. Tady by vlastně mohla naše běžecká odysea skončit (po 7 km s krásnými výhledy, lehce zvlněným terénem) například v nějaké místní restauraci. To je ta lehká varianta.

Na vrchu Obzova opravdu fouká

Milovníci extrémů nezastavují v lákavém přímořském městečku a pokračují plynule dále vzhůru. Z hlavní silnice odbočíme doleva, téměř přímo na východ. Znamením nám bude ukazatel na křížovou cestu, po níž se také pustíme. Svůj běžecký kříž ale budeme napříč vrstevnicemi nést ještě mnohem dál. Jakmile se hrubá štěrková cesta napojí na lepší zpevněnou cestu, pokračujeme dále doprava po té horší. Původně východní směr se začíná stáčet na jihovýchod. Asi na 300 metrů se dostáváme na cyklostezku, abychom z ní opět brzy odbočili dále vzhůru, doleva. Nic lepšího než rozlámané kamenité cesty nás už od této chvíle nečeká. Na rozcestí v místech, kde se sklon začíná poněkud mírnit a cesta narovnávat, se stáčíme prudce na jih a prodíráme se kamením na hřeben.

Na vrchol Obzovy nevede žádná snadná stezka

První vrchol, na nějž narazíme je Veli Vrh (541 m n. m.). Ten nás ale ještě nechá chladnými, protože před sebou už vidíme Brestovicu (558 m n. m.) a Obzovu (569 m n. m.), nejvyšší vrchol ostrova. My ji svého času překřtili na hanlivější „Kobzolu“, protože nám přichystala vítr s nárazy přes 100 km/h. Ještě rádi jsme volili špatně zřetelnou ústupovou západní cestu, která se poznenáhlu stáčí k severozápadu, aby mohla vést kolmo na vrstevnice a na své poslední třetině mohla spojit síly s cyklostezkou s mapovým označením MTB5.2. Shodli jsme se tenkrát na tom, že je-li toto cyklostezka, pak je určena výlučně pro nepříčetné sebevrahy. Pokud máte štěstí a někdo z posádky vás s lodí nabere v Punatu, jste se svým trailem po návratu do tohoto městečka u konce. Pakliže se vracíte do Krku, čeká vás dalších 7 km, celkově to tak vydá na 28 km.

Cesta vzhůru je značena černě, dolů modře se zřetelnou odbočkou k malebné restauraci

Ocitnete-li se někdy na ostrově Rab, potažmo v marině jeho stejnojmenného hlavního města, neváhejte si udělat skvělý výběh nejenom s úžasnými výhledy na moře sem tam zdobené bělostnými trojúhelníky napnutých plachet jachet, ale i svěžím mořským větříkem a výstupem na nejvyšší vrchol ostrova. To všechno pak kořeněné pobytem na zahrádce tak strašně kýčovité hospůdky, až se do ní zamilujete.

Cesta na Kamenjak určitě není z nejjednodušších

A právě ten první případ, prazáklad běžecké motivace si můžete cestou na Kamenjak vyzkoušet. Opustíte všechny vymoženosti civilizace, abyste se pustili do křížku se strmým kopcem po stále se zhoršujících cestách, ve vrcholových partiích dokonce cestách necestách. Dobití vrcholu bude jen začátkem těch lepších chvilek.

Plieskavica z Kamenjaku za tu dřinu rozhodně stála

Trasa z Rabu do Rabu přes Kamenjak je ideální ještě v dalším směru. Nejdřív spousta dřiny – 5 kilometrů téměř neustále do kopce, vyvrcholení v podobě vrcholu a pak už jen sladký, přesladký šestikilometrový seběh špikovaný parádními výhledy, který si určitě zpestřete i malou odbočkou do restaurace Kamenjak s parádní vyhlídkovou terasou. Tradiční plieskavica nám tam všem chutnala nejlépe z celého Chorvatska. Švihácký číšník ji sice v jídelním lístku neměl uvedenou, na zvídavý dotaz spřízněných Čechů ale reagoval promptně: Nema problema! Jiskru, jakou mělo jeho točené pivo, bychom vám přáli vidět s pozadím zapadajícího slunce nad mořem... Tu jiskru jsme si všichni nesli v očích celou cestu zpátky dolů až k lodi.