Běhání v Chorvatsku – tipy na pěkné běžecké výlety

Běhání v Chorvatsku – tipy na pěkné běžecké výlety

Zkombinujte jachting s ranními výběhy a vyzkoušejte naše krásné běžecké trasy pro pohodáře i výkonnostní sportovce!

I když to na první pohled tak nevypadá, jachting a běh mají hodně společného. Kombinace těchto dvou aktivit láká stále více nových příznivců. Staňte se i vy dalšími z nich a inspirujte se tipy na běžecké trasy níže.

Nedávno jsme vás seznámili se specifiky běhání v Chorvatsku a dnes pro vás máme návrh na tři překrásné běžecké trasy. Na první z nich se mohou vydat úplně všichni, zvládnout by ji měl každý, kdo alespoň nějakou zkušenost s během už udělal. Druhá je velmi variabilní. Můžete se proběhnout pár kilometrů po pěkné cyklostezce nebo si běžecký výlet z lodi okořenit výběhem na nejvyšší kopec ostrova Krk. Třetí trasa už je vyloženě pro znalce. Výběh na nejvyšší kopec Rabu si můžete zpestřit posezením v pohádkové hospůdce s kýčovitě nádherným výhledem.

1. Zaton–Nin, černé bahno, bílá sůl, slaná zmrzlina

Lehká pohodová trasa

Náročnost: vhodná pro začátečníky a poživačníky

Terén: rovinatý, z velké části asfalt nebo chodníky, částečně šotolina
Celková délka: 10 km (Zaton–Nin–Zaton), 12 km (s odbočkou k Muzeu soli)


Cesta ze Zatonu k bahenním zábalům je pět kilometrů dlouháCesta ze Zatonu k bahenním zábalům je pět kilometrů dlouhá


Pravděpodobně se během svého výletu ocitnete i blízko pevniny, konkrétně města Zadar. Navrhovaná trasa tak může představovat sportovní, nejachtařskou aktivitu na začátku pobytu, či na konci, kdy se už nezadržitelně začnete přibližovat pevné zemi.

Danou trasu lze absolvovat i ze Zadaru směrem na Zaton (připočtěte si dalších cca 15 km v jednom směru), ale vzhledem k tomu, že se tu nevyhneme několika kilometrům po nepříjemně frekventované silnici, tuto variantu doporučujeme opravdu jen otrlejším a vytrvalejším příznivcům běhu. 

Mnohem pohodlnější je přistát v Zatonu a z paluby lodě zamířit nejprve po pobřeží směrem na sever a následně přímo na Nin. Trasa zahrnuje i cca kilometr takovým industriálnějším územím, ale naštěstí jen od pohledu, provoz je zde téměř nulový. V ideálním případě nás cesta na severovýchod vynese přesně před starobylým mostem k poloostrůvku Nin. Ten pro začátek vynecháme a pokračujeme podél pobřeží a městského kotviště směrem na kemp Ninska Laguna. Z cesty ale neodbočujeme a pokračujeme dále přímo, až téměř k sesterskému kempu Ninska Laguna 2. K němu vede prašná cesta, mi budeme následovat tu lépe udržovanou, stáčející se přímo na východ, k moři. Cestu nám budou dláždit pltě, podle nichž jasně poznáme, že jsme na místě. 


Češi mají léčivé bahno v obliběČeši mají léčivé bahno v oblibě


Oblast je bažinatá, s mělkými jezírky, spíše velkými loužemi plnými černého, prý léčivého bahna. Je třeba také možné, že pověst o léčebných účincích pustili do světa škodolibí domorodci, kteří pak už jen zpovzdálí pobaveně pozorují zmatlané české turisty, jak jim skočili na špek. Ale i kdyby to léčivé nebylo, legrace u toho je, to zase jo! Správný postup je prý následující: napatlat na sebe černé bahno od hlavy k patě a na slunci nechat zcela vyschnout. Následně v mořské zátoce Ninski Zaljev za jadrného klení ze sebe hmotu namáhavě smývat. Osvěžující to má být především pro pokožku, klouby a přetížené svalstvo.


TIP YACHTING.COM: Malé a malebné městečko Nin. Staří Římané tu po sobě zanechali trosky zajímavých a svého času velmi významných památek. V 7. století bylo Nin dokonce kulturním centrem Chorvatska. Konaly se zde i korunovační ceremonie chorvatských vládců. Za pozornost kromě jiného stojí nejmenší katedrála světa – Kostel sv. Kříže (Crkva svetoga Križa) z počátku 9. století. 
Unikátní městečko Nin stojí za proběhnutíUnikátní městečko Nin stojí za proběhnutí


Trasa ze Zatonu k bahénku má přesně 5 kilometrů. Při návratu po stejné trase si po cca 2 kilometrech určitě odskočte na opevněný (polo)ostrov Nin. Ten je ze tří čtvrtin chráněný mořem, ze zbývající čtvrtiny močálem. Vedou na něj ale dva mosty a návštěva stojí určitě za to. Nejvíce útoků budete muset paradoxně odrážet zevnitř opevněného ostrovního města, kde na vás bude útočit bezpočet kouzelných kaváren, hospůdek a zmrzlináren. I milovníci starověkých památek si přijdou na své. 


Slaná zmrzlina stojí za kilometrovou odbočkuSlaná zmrzlina stojí za kilometrovou odbočku


Pokud byste ještě stále měli objevitelské choutky, vyrazte z Ninu asi kilometr na severovýchod podél silnice č. 6004. Najdete tam Muzeum soli. V krámku se suvenýry si můžete pořídit nepřeberné množství různých balení nejrůznějších druhů zdejší soli, a navíc se osvěžit vskutku luxusní místní specialitou – slanou zmrzlinou.


Nin má v dobývání soli dlouhou tradici Nin má v dobývání soli dlouhou tradici

TIP YACHTING.COM: Zdejší sůl dostávali na stůl už římští císaři a Římané svým vojákům v dobách, kdy sůl byla rovnocenná zlatu, vypláceli žold právě v tomto nerostu. Mimochodem věděli jste, že se takové výplatě říkalo salarium a že z něj pochází i současné anglické slovo pro plat „salary“?

Krk – Punat (a tři vrcholy)

Lehká až velmi náročná trasa

Náročnost: něco pro dobyvatele vrcholů, ale i kavárenské povaleče

Terén: mírně zvlněný (7 km mezi Krkem a Punatem; lehká varianta), po nezpevněných horských stezkách, místy značně příkrý (z Punatu do hor a zpět; velmi náročná varianta)
Celková délka: 7 km (Krk–Punat), 28 km (Krk–Punat–trojice vrcholů–Punat–Krk)


Snadná cesta z Krku do Punatu je značená modře, přídavek pro odborníky černě Snadná cesta z Krku do Punatu je značená modře, přídavek pro odborníky černě 


Pokud se rozhodnete navštívit nejsevernější z velkých chorvatských ostrovů a podaří se vám zakotvit ve stejnojmenném městě Krk, pak si určitě nenechte ujít příležitost dosyta si zaběhat. Přes historické centrum se vydáme vzhůru na severovýchod a po hlavní silnici (Ulica Narodnog Preporoda) až k D102, kterou ovšem jen překřížíme, abychom se dostali na vcelku luxusní cyklostezku, kterou se v zásadě dostaneme až do dalšího přístavního města Punat. Tady by vlastně mohla naše běžecká odysea skončit (po 7 km s krásnými výhledy, lehce zvlněným terénem) například v nějaké místní restauraci. To je ta lehká varianta.


Na vrchu Obzova opravdu foukáNa vrchu Obzova opravdu fouká


Milovníci extrémů nezastavují v lákavém přímořském městečku a pokračují plynule dále vzhůru. Z hlavní silnice odbočíme doleva, téměř přímo na východ. Znamením nám bude ukazatel na křížovou cestu, po níž se také pustíme. Svůj běžecký kříž ale budeme napříč vrstevnicemi nést ještě mnohem dál. Jakmile se hrubá štěrková cesta napojí na lepší zpevněnou cestu, pokračujeme dále doprava po té horší. Původně východní směr se začíná stáčet na jihovýchod. Asi na 300 metrů se dostáváme na cyklostezku, abychom z ní opět brzy odbočili dále vzhůru, doleva. Nic lepšího než rozlámané kamenité cesty nás už od této chvíle nečeká. Na rozcestí v místech, kde se sklon začíná poněkud mírnit a cesta narovnávat, se stáčíme prudce na jih a prodíráme se kamením na hřeben.


Na vrchol Obzovy nevede žádná snadná stezkaNa vrchol Obzovy nevede žádná snadná stezka


První vrchol, na nějž narazíme je Veli Vrh (541 m n. m.). Ten nás ale ještě nechá chladnými, protože před sebou už vidíme Brestovicu (558 m n. m.) a Obzovu (569 m n. m.), nejvyšší vrchol ostrova. My ji svého času překřtili na hanlivější „Kobzolu“, protože nám přichystala vítr s nárazy přes 100 km/h. Ještě rádi jsme volili špatně zřetelnou ústupovou západní cestu, která se poznenáhlu stáčí k severozápadu, aby mohla vést kolmo na vrstevnice a na své poslední třetině mohla spojit síly s cyklostezkou s mapovým označením MTB5.2. Shodli jsme se tenkrát na tom, že je-li toto cyklostezka, pak je určena výlučně pro nepříčetné sebevrahy. Pokud máte štěstí a někdo z posádky vás s lodí nabere v Punatu, jste se svým trailem po návratu do tohoto městečka u konce. Pakliže se vracíte do Krku, čeká vás dalších 7 km, celkově to tak vydá na 28 km.

Jaké další aktivity můžete spojit s jachtingem?

Rab–Kamenjak–Rab

Středně obtížná trasa

Náročnost: vzhůru k prazákladům! Něco pro gurmány, pivaře a milovníky kopců

Terén: náročně stoupavý v první polovině, příjemně, místy ale také náročně, klesavý v druhé polovině
Celková délka: 13 km (6 km cestou vzhůru, 7 km cestou dolů s odbočkou k restauraci)


Cesta vzhůru je značena černě, dolů modře se zřetelnou odbočkou k malebné restauraciCesta vzhůru je značena černě, dolů modře se zřetelnou odbočkou k malebné restauraci

 

Ocitnete-li se někdy na ostrově Rab, potažmo v marině jeho stejnojmenného hlavního města, neváhejte si udělat skvělý výběh nejenom s úžasnými výhledy na moře sem tam zdobené bělostnými trojúhelníky napnutých plachet jachet, ale i svěžím mořským větříkem a výstupem na nejvyšší vrchol ostrova. To všechno pak kořeněné pobytem na zahrádce tak strašně kýčovité hospůdky, až se do ní zamilujete.

Právě tady na ostrově Rab můžete přičichnout k pradávným kořenům lidského běhu. Pračlověk totiž také běhal, ale ne jako my. On neběhal pro zábavu, on běhal, protože musel. Za potravou, která před ním utíkala, nebo utíkal naopak on před predátorem, aby se potravou sám nestal. Jako odměnu mu příroda nadělila cosi endorfinů, hormonů štěstí, a v prvním případě ho ještě zahřálo plné břicho.


Cesta na Kamenjak určitě není z nejjednoduššíchCesta na Kamenjak určitě není z nejjednodušších


A právě ten první případ, prazáklad běžecké motivace si můžete cestou na Kamenjak vyzkoušet. Opustíte všechny vymoženosti civilizace, abyste se pustili do křížku se strmým kopcem po stále se zhoršujících cestách, ve vrcholových partiích dokonce cestách necestách. Dobití vrcholu bude jen začátkem těch lepších chvilek.


Plieskavica z Kamenjaku za tu dřinu rozhodně stálaPlieskavica z Kamenjaku za tu dřinu rozhodně stála


Trasa z Rabu do Rabu přes Kamenjak je ideální ještě v dalším směru. Nejdřív spousta dřiny – 5 kilometrů téměř neustále do kopce, vyvrcholení v podobě vrcholu a pak už jen sladký, přesladký šestikilometrový seběh špikovaný parádními výhledy, který si určitě zpestřete i malou odbočkou do restaurace Kamenjak s parádní vyhlídkovou terasou. Tradiční plieskavica nám tam všem chutnala nejlépe z celého Chorvatska. Švihácký číšník ji sice v jídelním lístku neměl uvedenou, na zvídavý dotaz spřízněných Čechů ale reagoval promptně: Nema problema! Jiskru, jakou mělo jeho točené pivo, bychom vám přáli vidět s pozadím zapadajícího slunce nad mořem... Tu jiskru jsme si všichni nesli v očích celou cestu zpátky dolů až k lodi.

 

Jiskru v oku, vítr do plachet!Jiskru v oku, vítr do plachet!

 

Zkrátka, kdo chce běhat, trasu a způsob si vždycky najde. Na chorvatských ostrovech to platí snad ještě alespoň jednou tolik. Vždy lze najít nějakou boční cestu, horskou pěšinu, po níž se můžete vypravit do kopců nebo do opuštěných mořských zálivů či k zapomenutým majákům. Ne vždy to bude úplně snadné, dřiny se nesmíte bát. Ale nemají právě tohle jachtaři, námořníci a běžci společné? Kdyby se báli námahy, pravděpodobně by nemohli dělat to, čemu tak vášnivě propadli.  

Rádi byste si pronajali loď? Není problém, ozvěte se mi a společně to vymyslíme.