Za oceánským jachtingem vyrazte na Kanáry

Ostrovy věčného jara, takovou přezdívku si se svým stabilně přívětivým počasím vysloužily Kanárské ostrovy. Jde o malý kousek Evropy (ostrovy jsou nezávislým územím Španělska a platí se tu Eurem) v Atlantickém oceánu. A právě tady to pro nás jachtaře začíná být zajímavé. Ostrovy nabízí nejednomu kapitánovi možnost splnit si sen a vyplout do vod oceánu.

Kanárské ostrovy se skládají ze sedmi hlavních ostrovů — Tenerife, Fuerteventura, Gran Canaria, Lanzarote, La Palma, La Gomera a El Hierro. K nim pak ještě patří několik dalších menších ostrůvků sopečného původu — La Graciosa, Alegranza, Isla de Lobos, Montaña Clara, Roque del Oeste a Roque del Este, které najdete v oblasti Lanzarote. Každý z ostrovů je trochu jiný a slibuje odlišné turistické i jachtařské zážitky. 

Ačkoli jsou vzdálenosti mezi ostrovy krátké, Kanárské ostrovy určitě nejsou nejlepší volbou pro začínající posádky. Je třeba si uvědomit, že se tu už bavíme o vodách Atlantického oceánu a ty jsou náročnější a zrádnější než Středozemní moře. 

Naopak pro ostřílenější kapitány jsou Kanáry ideální příležitostí vyzkoušet si náročnější oceánskou plavbu a kotvení v bezpečném zázemí ostrovů s velmi dobrou jachtařskou infrastrukturou. 

Když se podíváte na mapu, zjistíte, že Kanárské ostrovy jsou rozdělené na dvě skupiny ostrovů s odlišnými podmínkami na vodě i na souši. Náročná oceánská plavba v okolí ostrovů La Palma, La Gomera a El Hierro, kde už se o slovo hlásí Atlantik, je výzvou pro zkušené posádky. Ostrovy leží stranou cestovního ruchu a užijí si je příznivci nádherné divoké přírody a nekonečných výhledů na oceán.

Oproti tomu Lanzarote, které je nejblíž Evropské pevnině a je turisticky vyhledávané, se může pochlubit dobrou jachtařskou infrastrukturou a množstvím přístavů. Jak už jsme zmiňovali, právě v oblasti Lanzarote najdete zbylé menší ostrůvky. Často jsou neobydlené a u jejich pobřeží moc turistů nepotkáte. Pokud tedy zatoužíte po soukromí, plujte sem. 

Všechny zdejší ostrovy se samozřejmě dají obeplout najednou. Pak si na to ale vyhraďte alespoň dva týdny. I když jsou vzdálenosti mezi ostrovy relativně krátké, Kanáry nabízejí až příliš lákadel, abyste návštěvu uspěchali

Lanzarote a Fuerteventura jsou ostrovy nejblíž kontinentální pevnině a zároveň jsou tak trochu stranou od shluku ostatních ostrovů. Spolu s drobnými okolními ostrůvky nabízejí možnost otrkat se ve vodách Kanárských ostrovů díky relativně krátkým přeplavbám. 

• 1. den: Arrecife, Lanzarote – ostrov La Graciosa 
• 2. den: La Graciosa – Marina Rubicón, Lanzarote
• 3. den: Marina Rubicón, Lanzarote – Corralejo, Fuerteventura 
• 4. den: Corralejo – Playa de la Concha de Lobos 
• 5. den: Playa de la Concha de Lobos – Marina Calero, Lanzarote
• 6. den: Marina Calero – Puerto del Carmen, Lanzarote   
• 7. den: Puerto del Carmen – Arrecife

Tenerife je nejčastější startovní destinace právě kvůli dvěma letištím příhodně umístěným na severu a jihu ostrova, poblíž kterých se shlukují i hlavní maríny. Trasa je vhodná pro pokročilejší posádky, které zvládnou kotvení i na otevřeném moři a delší přeplavby mezi 40 až 75 NM. Odměnou jim bude dynamický jachting v mírnějších oceánských vodách nebo výhled na pestrobarevné domky přístavu Puerto Mogan.  

Mezi oblíbená kotviště, dobře chráněná proti větru a swellu (série vln v pravidelných rozestupech, které vznikají na oceánu a přesouvají se k pobřeží, kde se o mělké dno nebo jinou překážku zvedají a začínají lámat), patří Las Palmas, Vueltas a Punta de la Vega na Gran Canaria, La Puntilla na Tenerife, Playa Francesca na Lanzarote, Playa del Pozo na Fuerteventuře, Paso de la Orchilla na ostrůvku Lobos nebo Playa de Chinguarime na La Gomeře. 

Kanárské ostrovy ovívají ze severu a severovýchodu pasáty, kterým se tu někdy přezdívá obchodní větry. To proto, že zajišťovaly dobrý a stabilní pohon pro obchodní lodě plující z Evropy do Jižní Ameriky. Jako kapitáni je při plavbě ze severních částí ostrovů směrem na jih a jihozápad můžete využít taky. Pasáty jsou obecně suché větry, ale cestou přes oceán nasbírají dost vlhkosti, která se pak nad ostrovními horami začne srážet, takže s sebou přinášejí oblačnost, ale i optimální podmínky pro windsurfing a další vodní sporty. 

Vítr ze Sahary: Calima

Východně položené ostrovy Lanzarote a Fuerteventura pak ovlivňuje klima z Afriky, zejména chladný oceánský proud ze severu, který se pohybuje podél afrického pobřeží. Na druhou stranu v červenci a srpnu odtud mohou přijít vlny veder, které sice trvají jen několik dní, ale přinášejí i teploty kolem 40 °C a k tomu ještě prach a písek, který se nese vzduchem. Místní tomuto teplému saharskému větru říkají Calima a běžně dosáhne až na ostrov Tenerife, kde pak kvůli písečné mlze není vidět na krok.     

Díky poloze v subtropickém podnebném pásu se teplota na ostrovech pohybuje mezi 20 a 30 °C, a to v průběhu celého roku. Velké výkyvy nebývají ani mezi denními a nočními teplotami. Přesto vás mohou, hlavně při horské turistice, nepříjemně překvapit výrazné rozdíly mezi počasím u moře a ve vyšších nadmořských výškách. I když je na pláži na plavky, pokud se chystáte do hor, vemte sebou nepromokavou bundu i střední vrstvu. Věřte, že to budete potřebovat.

Kanárské ostrovy se považují za most mezi čtyřmi kontinenty – Afrikou, Severní Amerikou, Jižní Amerikou a Evropou. V sezóně tu potkáte návštěvníky ze všech těchto kontinentů, protože každý ze sedmi hlavních ostrovů hostí letiště, Tenerife dokonce hned dvě. Letadlo je koneckonců nejlepší způsob, jak se na ostrovy dostat. Z Portugalska a Španělska sice vyplouvají pravidelné trajekty, ale cesta jim trvá zbytečně dlouho a jízdenka je cenou srovnatelná s letenkou z většiny evropských metropolí. 

Pro zkušené posádky ovšem může být zajímavou možností na Kanáry doplout vlastní lodí. V takovém případě vás čeká zastávka „na půli cesty“ na Madeiře, což ovšem považujeme jen za výhodu. A když jsme u přeplaveb, tak cestovat mezi jednotlivými ostrovy jde letadlem, trajektem, anebo právě na vlastní jachtě, což je možnost, která nás samozřejmě zajímá. 

Lodě v nabídce na Kanárských ostrovech:

Kanárské ostrovy uchvátí srdce každého jachtaře-potápěče. Běžná viditelnost tu je nad 30 metrů a teplota vody tu ani v zimě neklesá pod 20 °C. Užijete si úchvatné potápění mezi skalami a útesy vulkanického původu. Atlantik je oproti Středozemnímu moři mnohem pestřejší, čekají tu na vás hejna ryb, obrovští kanicové, tuňáci, barakudy, murény, úhořovci, chobotnice a želvy. Narazit můžete i delfíny, manty nebo velryby.   

Nejlepší potápění je právě v přírodní mořské rezervaci u ostrova Lanzarote mezi jeho severozápadním pobřežím a ostrovy La Graciosa, Montaňa Clara a Alegranza. Zdejší vody jsou natolik chráněné, že tu zakázali rybolov, a i potápění je tu možné jen s povolením. 

Přes svou malou rozlohu umí Kanárské ostrovy překvapit množstvím vyhlášených památek. San Cristóbal de La Laguna je součástí metropole Santa Cruz de Tenerife. V městečku se nachází prastaré chrámy a dva kláštery, známý je ale především díky pestrobarevným domům namačkaným na sebe v úzkých uličkách. Pokud vás lákají ještě starší obydlí, vydejte se na ostrov Gran Canaria, kde najdete archeologického naleziště prehispánské kultury Risco Caído.  

Za přírodou vyrazte do Národního parku Teide na Tenerife. Jeho dominantou je sopka Pico de Teide, která patří k největším sopkám světa a zároveň je nejvyšším vrcholem Španělska. Oblasti svou krásou konkuruje Národní park Garajonay na ostrově La Gomera. Ten je oproti skalnatému Teide bujnou zelenou džunglí.