Panenská příroda, průzračné moře a bohatý podmořský život — to jsou ta největší lákadla, která nás při plavbě chytí za srdce. Oceán je pro nás jachtaře zkrátka tím nejkrásnějším živlem. Bohužel plastů v jeho vodách neustále přibývá. Co s tím? Nejlepší je začít u sebe. Myslete na to nejen na palubě lodi.
Problém se samozřejmě netýká jen nás jachtařů. Oceány a moře pokrývají více než 70 % naší planety. Dodávají nám polovinu kyslíku a pohlcují až třetinu oxidu uhličitého. Jsou domovem milionů živočichů a zdrojem obživy mnoha lidí. Vždyť téměř 2,4 miliardy lidí žije ve vzdálenosti do 100 km od pobřeží. Bude planeta i v budoucnu stále modrá nebo už jen plastová? Mohou něco změnit jachtaři?
Pneumatiky od auta vysypané na korálovém útesu v moři
Je plast opravdu problém?
Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů. Podle posledních výzkumů je toto číslo možná vyšší — až 14 milionů tun ročně. To je jako kdybychom do moře každou minutu vyklopili plný nákladní vůz plastu. Pokud potřebujete úplně konkrétní číslo, tak si představte přes 200 miliard plastových lahví za rok.
Plastový odpad zabije každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb. Plasty zůstávají v ekosystému řadu let a každý den poškozují mořské živočichy.
Plasty tvoří až 80 % veškerého odpadu v mořích. Podle některých odhadů při rychlosti, s jakou vyhazujeme produkty z plastů bude do roku 2050 v oceánu více plastů než ryb a odhadem 99 procent mořských ptáků bude mít v útrobách úlomky plastů.
Jak se plastový odpad dostane do moře
- 80 % veškerého znečištění moře má na svědomí činnost na pevnině. Asie si připisuje více než 63 % vypouštěných plastů — více než čtvrtinu produkuje Čína, ve velké míře přispívá i Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam. Nejvýše postavenou vyspělou zemí v žebříčku z roku 2015 je na 20. místě USA.
- Podle německé studie více než 90 % plastů do moří přináší deset velkých řek, které protékají hustě osídlenými oblastmi. Osm z nich je v Asii a další dvě (Nil a Niger) v Africe. Problém, i když mnohem menší, je ale samozřejmě v Evropě. Jen řeka Dunaj každoročně po své cestě nasbírá a následně do moře vypustí přibližně 1700 tun plastu.
- Plastový odpad se ale může do moře dostat i během přírodní katastrofy. Studie, která vyšla v časopisu Scientific Reports, odhaduje, že zemětřesení v Japonsku v roce 2011 smetlo do moře plastový odpad, který z celkového množství tvoří až 20 procent.
Smetí a odpadky na pláži
Kolik plastu vlastně pluje v oceánu
Od vynalezení plastu ho bylo na celém světě vyrobeno přes 8 miliard tun. V současnosti se každý rok vyrobí zhruba 300 milionů tun plastu, z toho závratných 40 % připadá na obaly (pro rok 2020 se prognózuje dokonce 400 milionů tun). Recyklační systémy ale růst nestíhají a problémem je i aktuální výpadek recyklace v Číně.
Podle odhadů se pouhých 9 % plastu recyklovalo, dalších 12 % se spálilo a zbylých 79 % plastového odpadu znečistilo životní prostředí. Pokud by pokračoval současný trend, na Zemi se do roku 2050 vyrobí kolem 34 miliard tun plastů.
Určit tedy, kolik přesně plastového odpadu se vznáší v oceánech, není jednoduché a není to ani možné. Jedna z často citovaných studií z roku 2013 odhadovala celkové množství plastu v moři na pouhých 269 000 tun.
Oceánograf Marcus Erikson se skupinou vědců v letech 2007 a 2013 uskutečnil 24 výprav. Sbírali na nich data o klíčových proudech vody a množství a velikosti plastů. Zaměřili se ale pouze na plasty, které plují na hladině.
Číslo tedy není ani zdaleka správné, protože nebylo možné započítat odpad, který už neplave na hladině. Ten je navíc mnohem nebezpečnější. Víme už také, že každý rok přibyde 8 milionů tun plastů. Kam plast mizí?
Kde se hromadí plastový odpad
Celkem 57 % plastového odpadu pluje na severní polokouli. A nejvíce ho je v severní části Tichého oceánu. Právě tam se nachází takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna. Není ale jediná.
Podobných umělých ostrovů pluje ve světovém oceánu šest. Zmapovat je a popsat je však takřka nemožné. Působením mořských proudů se mění jejich tvar, velikost i hustota a dokonce i umístění.
Odpadkové skvrny má i Atlantik a Indický oceán. Začínají se objevovat i na menších plochách, například v severním moři, v oblasti Grónska a Barentsova moře.
Podle odhadu plave v současnosti Arktidou 300 miliard drobných kusů plastu. Proudy v Atlantském oceánu tam přivádí odpadky hlavně ze Severní Ameriky a Evropy.
Plasty a znečistění v moři Zasažené jsou hlubiny i neobydlené panenské pláže
Některé další studie odhadují, že až 70 % plastového odpadu skončí na mořském dně a v hlubinách. Už i v nejhlubším místě na planetě, v bezmála 11 km hlubokém Mariánském příkopu, našli výzkumníci igelitovou tašku.
Plastům se nevyhnou ani panenské opuštěné zátoky. Jennifer Laversová spolu s výzkumníky z Institute for Marine and Antarctic Studies (IMAS), v roce 2015 objevila na neobydleném Hendersonově ostrově uprostřed Tichého oceánu 18 tun plastového odpadu.
Na jednom místě bylo dokonce napočítáno 672 kousků odpadu na jediném metru čtverečním. Hendersonův ostrov je na seznamu chráněných území UNESCO, je kvůli nedostatku pitné vody neobydlený a není tedy nijak ovlivněn člověkem.
Další články o podmořském životě:
Jaký odpad v moři nejčastěji potkáme
Autoři studie Plastic Pollution in the World’s Oceans zaznamenávali, jaké odpady v mořích končí. Často naráželi na kuličky z kuličkových deodorantů, zubní kartáčky, kbelíky, skákací míče, plastové lahve a plážové pantofle.
Na plážích se nejčastěji nachází i jednorázové obalové odpady z plastu. Jde také o lahve od nápojů, brčka, nákupní tašky na jedno použití, dámské hygienické vložky, tampony, vatové tyčinky, prezervativy, nedopalky cigaret i jednorázové zapalovače.
V mořích často končí i rybářské vybavení, takzvané ”sítě duchů“. Zapomenutá, ztracená nebo z jiného důvodu vyhozená rybářská výbava tvoří až 10 % (640 tisíc tun) veškerého mořského odpadu.
Členové projektu GhostNets Australia v oblasti na sever od Austrálie v roce 2004 našli a posbírali více než 13 000 ztracených rybářských sítí. Ze studie publikované v časopisu Conservative Biology vyplývá, že pouze v této oblasti uvízlo v ”sítích duchů“ 4 866 až 14 600 želv.
Jak odpad zabíjí živočichy?
Podle organizace OSN zabíjí každý rok plastový odpad až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb.
Internet už je dlouho zaplaven obrázky želv, které se dáví plastovými sáčky, a mořských koníků svírajících jednorázová čistítka uší. A přichází stále více konkrétních důkazů.
Mrtvý kytovec vyplavený na podzim 2018 na pláž indonéského ostrova Sulawesi měl v žaludku téměř 6 kg plastu. Mimo jiné žabky, plastové lahve, nákupní tašky, více než sto jednorázových kelímků a přes tisic plastových úlomků.
- Udává se, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Zasažení živočichové si plastovými úlomky zaplní žaludek a pak často doslova hynou hladem.
- Do starého rybářského vybavení se při takzvaném „nechtěném odlovu“ zachycují ryby, želvy, mořští ptáci i savci. Podle neziskové organizace World Animal Protection zabije ročně na sto tisíc velryb, ryb, lachtanů, želv a dalších zvířat žijících v oceánech.
- Plasty ve vodě škodí i dalším způsobem. Působí totiž i jako magnet na mastné a nebezpečné látky, které pak tráví ryby a následně i člověka, který je má na talíři.
- Jako jed působí i některé chemické látky obsažené v plastech, mořské živočichy mohou oslabit nebo zabít. Působí karcinogenně nebo negativně ovlivňují reprodukční orgány, což opět ohrožuje populaci ryb, ptáků a dalších zvířat.
- Plovoucí odpad taky může sloužit k šíření invazivních druhů.
- V mnoha oblastech je koncentrace plastů až sedmkrát větší než koncentrace zooplanktonu, což prokázal výzkum, který provedla Algalita, nezávislý ústav pro mořský výzkum se sídlem v Kalifornii.
Mikroplasty v mořích a oceánech
Moře a oceány ale nejvíce znečišťují plasty, které nejsou vidět. Celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu, který se vznáší na hladině, tvoří takzvané mikroplasty. To jsou malé částečky s průměrem do 5 milimetrů. Ty představují vážný problém nejen na moři, najdeme je ve velkém množství i v pitné vodě.
Nejnáročnější závod světa Volvo Ocean Race představuje sympatické spojení sportu, vědy a ekologie. Přímo při závodech už několik let vzniká mapa mikroplastů. Kromě toho závod Ocean Race stanovil některá základní pravidla pro nakládání s plasty v mořích a oceánech – během závodu se například nesmí používat jednorázové plastové nádobí a partnery závodu mohou být pouze podobně smýšlející společnosti, které se zavázaly k udržitelnosti a vynakládají veškeré úsilí na snížení své plastové stopy.
Mikroplasty se skrývají až v 80 % kohoutkové vody. A jak se dostanou do vody? Například praním oblečení, které obsahuje mikrovlákna. To je třeba populární fleece, nylon, nepromokavé látky a látky pro výrobu sportovního oblečení.
Čas na změnu
Oceány bojují i s dalšími velkými problémy. Do vody se dostává řada toxických látek, které nevratně ohrožují rovnováhu celého ekosystému. Palčivým problémem je v současnosti i neregulovaný rybolov a přelovování některých druhů. Největším problémem, který ohrožuje oceány, je ale rozhodně změna klimatu.
Ochraně moří, osvětě i vzdělávání se věnuje řada neziskových organizací a projektů. Akutnost problému si uvědomují i vlády jednotlivých zemí i mezinárodní společenství a projednávají možná opatření.
Krásná bílá písečná pláž a tropické moře A jak to mohou změnit jachtaři?
Mohou něco změnit samotní jachtaři? Překvapivě velmi snadno. Přinášíme proto na závěr několik úplně snadných tipů pro začátečníky, které nijak nekomplikují život na lodi. Každý krok se totiž počítá a naše každodenní tipy vás skoro nic nestojí.
- Nenechávejte na lodi volně plastové nádobí, pytlíky a tašky. Snadno uletí. Pokud je to jen trochu možné, vyhněte se plastu na lodi úplně.
- Ideální je samozřejmě odpad, který vůbec nevzniká, vybírejte si při nákupu balení bez jednorázových plastů, využívejte látkové tašky, nakupujte na trzích lokálně.
- Neodhazujte cigaretové nedopalky do moře. Kromě toho, že jsou také z plastu, zachycené škodliviny ničí korály.
- Třiďte důsledně odpad. Plánujte si zastávky v eko friendly marinách, kde odpovědně nakládají s odpady.
- Zkuste místo malých PET lahví kupovat větší barely či kanystry. Pohodlně se vejdou do batyst a každý člen posádky si vždy doplní svou vlastní láhev čerstvou vodou.
- Pokud máte sebou děti nebo milujete míchané koktejly, přibalte sebou nerezové brčko místo balíčků těch plastových.
- Nepoužívejte opalovací krémy, které ničí korály. Nahraďte je krémy na bázi minerálních filtrů, např. s obsahem zinku.
- Přibalte na loď biologicky odbouratelný, neparfémovaný mycí přípravek, na trhu je mnoho velmi účinných, které se umí poprat i s velmi mastnými hrnci.
- Zapojte se do čištění pláží a oceánu. Ať už v rámci širší skupiny nebo i jen tak, pro radost a na vlastní pěst.
Tipů a vychytávek pro bezodpadové a ekologicky odpovědné chování existují desítky a většinu z nich můžeme snadno aplikovat i na plavbu lodí. Zkuste postupně i další ekologicky odpovědné kroky, ať je v oceánu stále více ryb než plastových odpadků.
Tak co, chcete vidět dopad své snahy na vlastní oči při brouzdání na bílých plážích, šnorchlování a koupání v čistém tyrkysovém moři?
