ShapeArtboard 1 copy 3GroupCombined ShapeFill 9icon-phoneGroupicon-boatGroupicon-callArtboard 2Groupicon-doneArtboard 1Zindulka-USP 34

Úrazy a zranění na jachtě. Tipy, jak je efektivně řešit a jak na první pomoc

Jak si poradit s úrazy na jachtě? Které úrazy a poranění nám hrozí a v čem je první pomoc na jachtě specifická?
Jak si poradit s úrazy na jachtě? Které úrazy a poranění nám hrozí a v čem je první pomoc na jachtě specifická?
Dovolená na jachtě je vždy jedinečným zážitkem. Jak ale na lodi vyřešit i méně příjemné okamžiky a jak poskytnout první pomoc?

První pomoc často musí poskytnout kapitán, protože do přístavu a k lékařské pomoci je daleko, a je tedy dobré být připraven. V prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali nemocem na lodi a jejich řešení, dnes se zaměříme na úrazy a poranění.

Připravili jsme tipy a rady, jak je efektivně řešit a také několik zásad, které se vyplatí dodržet. První pomoc potom na jachtě zvládneme lépe.
První pomoc často musí poskytnout kapitán, je proto dobré být na takovou situaci připraven První pomoc často musí poskytnout kapitán, je proto dobré být na takovou situaci připraven

S jakými úrazy se na lodi můžeme nejčastěji setkat a jak je řešit?

Úraz způsobený mořskými živočichy

K většině zranění dochází z neopatrnosti nebo neznalosti. Uklidňující je, že žádný mořský živočich nepovažuje člověka za přirozenou kořist. A proto neútočí, pokud se necítí ohrožen nebo pokud na něj nesáhneme.
 
Poranění “mořským ježkem” (ježovkou) je asi nejčastějším takovým úrazem. Naštěstí patří mezi ty nejméně vážné. A jak vyřešit takové poranění a jaké další nástrahy v moři číhají?
 

Požahání a poranění

Zranění způsobují ostny nebo například chapadla medúz, na kterých jsou drobné ostny a žahavé buňky (nematocyty) pouštějící jed. Vážnější poranění, které už vyžaduje rychlé ošetření lékařem a může způsobit trvalé následky, nám způsobí kontakt s perutýnem, ropušnicí nebo odrancem.
 
V exotičtějších zemích můžete narazit i na nejjedovatější druhy medúz nebo homolici, následky takového setkání pak mohou být fatální nebo dlouhotrvající.
Při požahání medúzou je nutné zabránit dalšímu šíření toxinu Při požahání medúzou je nutné zabránit dalšímu šíření toxinu
  • Příznaky

Při kontaktu se dostaví svědění, intenzivní pálení, brnění, někdy bolest, vyrážka nebo otok. Může se přidat i nevolnost, zvracení a únava či malátnost. V případě setkání s nejjedovatějšími druhy se může dostavit i velmi vážná reakce až paralýza centrálního nervového systému – velmi silná bolest, dýchací problémy, problémy s polykáním, včetně možnosti zástavy dechu a bezvědomí.
 
  • První pomoc při požahání nebo poranění ostny

Důležité je zabránit dalšímu šíření toxinu, který ulpěl na těle. Můžeme se pokusit ho mechanicky setřít (žiletkou nebo například kreditní kartou). Části živočichů (chapadla, bodliny atd.) zkusíme odstranit pinzetou. Postižené místo opláchneme slanou vodou nebo alkoholovým roztokem.
 
Toxin je totiž bílkovina a je třeba ji narušit, denaturovat, aby přestala plnit svou funkci, tedy přestala dále intoxikovat postižené místo. Pomůže horký oplach, tak horký, jak postižený snese (pozor na opaření), kyselý oplach, například octem, nebo zahřátí fénem. Podat můžeme také anestetika proti bolesti, antihistaminika, popř. lokálně ošetřit mastí typu Fenistil a dezinfekcí.
 
Pozor ale na sladkou vodu. Pokud ji použijete, může dojít k dalšímu uvolnění toxinu.
 
V případě vážné a prudké reakce s možností zástavy dechu je samozřejmě nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci a dopravit zraněného co nejdříve k lékaři.
Nejčastěji dojde k poranění ježovkou (“mořským ježkem”) Nejčastěji dojde k poranění ježovkou (“mořským ježkem”)
  • Prevence

Nechtěnému kontaktu můžeme zabránit používáním tenkého neoprenu nebo lycrového trička či obleku na šnorchlování. Nejlepší prevencí je na žádné živočichy v moři nesahat a kochat se jimi v jejich přirozeném prostředí.
 
Vyplatí se i pozornost – některé druhy jedovatých živočichů jsou protřelí kamuflážníci a mají perfektní schopnost splynout s okolím. Odranec například vypadá přesně jako skála, na které odpočívá, ne nadarmo je jeho anglický název “stonefish”.
Odranec má perfektní schopnost splynout s okolím Odranec má perfektní schopnost splynout s okolím

Pokousání rybami nebo mořskými živočichy

Jak již bylo řečeno, žádný z živočichů neútočí bezdůvodně. Ale pokousání barakudou nebo murénou si můžeme vykoledovat, pokud narušíme jejich teritorium nebo se snažíme rybu vyprovokovat, saháme na ni, taháme ji atd.
 
  • První pomoc při pokousání rybou

Při poranění postupujeme běžným způsobem – očištění, dezinfekce a krytí rány.

 

Menší úrazy a poranění 

Úrazy při šnorchlování (vpáčený či protržený bubínek atd.)

Při šnorchlování nebo potápění ke kotvě může dojít k vpáčení nebo poškození bubínku, pokud včas nevyrovnáte tlak. Při protržení bubínku může dojít k závratím nebo až ke zvracení, což je pod vodou nebezpečná situace. Poškození následně může způsobit trvalé pískání v uších nebo dokonce i ztrátu sluchu.  
 
  • Prevence

Tlak vyrovnávejte vždy včas a nesnažte se o vyrovnání přes bolest. Nejčastější a nejsnazší metodou je Valsalvův manévr (kdy jemně fouknete do zacpaného nosu). Často postačí jen polknutí nebo pohyb čelistmi ze strany na stranu.
Při šnorchlování vyrovnávejte včas tlak Při šnorchlování vyrovnávejte včas tlak

Menší úrazy, odřeniny, poranění

Na lodi není o menší poranění a odřeniny nikdy nouze. V případě menších odřenin je dobré zabránit stálému přístupu slané vody a dalšímu mechanickému poškozování, kterému při plavbě můžeme těžko zamezit úplně. Rána se pak totiž hůře hojí a může dojít k jejímu zanícení nebo “zapouzdření”.
 
  • První pomoc při malém poranění

Vhodné je místo dezinfikovat (Betadine, jódový roztok, peroxid vodíku H2O2), případně krýt obvazem či náplastí. K ošetření se výborně hodí také známý zelený roztok Novikov, který vytvoří voděodolný film.
Drobné poranění dezinfikujte Drobné poranění dezinfikujte

Vážné úrazy

Úraz hlavy

Úraz hlavy patří mezi vážnější poranění a obvykle vyžaduje lékařskou pomoc. Jak ho poznáme?
 
  • Příznaky

Při otřesu mozku se objeví zmatenost, ztráta paměti, nevolnost až zvracení, krátké bezvědomí a bolest hlavy. U vážnějších úrazů se přidává spavost až bezvědomí. Při zlomenině lebky se může přidat vytékání mozkomíšního moku z ucha nebo nosu.
 
  • První pomoc při úrazu hlavy

V případě úrazů hlavy zachránce nemá moc možností a důležité je zajistit postiženému co nejrychlejší odbornou pomoc. V případě lehčího otřesu mozku pomůže poloha v polosedě, ve stínu či příšeří, případně podání léků proti bolesti. U vážnějších úrazů stabilizovaná poloha. Při úrazu hlavy může dojít i k poranění krční páteře, proto při pomoci postupujte opatrně.
V případě vážnějších úrazů hlavy je důležité zajistit odbornou pomoc V případě vážnějších úrazů hlavy je důležité zajistit odbornou pomoc

Skok do vody a poranění páteře

Pád na lodi, prudký náraz nebo neopatrný skok do vody může vést i k vážnějšímu poranění páteře, přičemž v případě poškození prvních pěti obratlů může dojít k zástavě dechu.
 
  • První pomoc při poranění páteře

Při podezření na poranění páteře s postiženým ideálně nemanipulujte a vyčkejte na pomoc. Pokud je nutné s postiženým manipulovat, snažte se to dělat velmi šetrně a v dostatečném počtu zachránců. Položte ho na pevnou podložku a dostatečně stabilizujte. Chraňte ho před přehřátím nebo prochladnutím (i když se to nezdá, dochází k velké ztrátě tepla).
 
Pokud pacient nedýchá, zahajte resuscitaci v poloze na zádech, v tomto případě má zajištění životních funkcí přednost.
K úrazu může dojít i při neopatrném skoku do vody K úrazu může dojít i při neopatrném skoku do vody

Zlomeniny

Zlomeninou nebo vykloubením mohou skončit různé pády či uklouznutí na lodi. Kromě klasické zlomeniny může dojít i k vážnější otevřené zlomenině nebo komplikované zlomenině čelisti nebo pánve.
 
  • Příznaky

Zlomenina se může projevit bolestí, modřinou, jasnou změnou tvaru končetiny, křupáním a nepřirozenou hybností. Komplikované nebo otevřené zlomeniny může doprovázet poranění cév a krvácení. Vážné je hlavně poranění pánve, kde může dojít i k velké ztrátě krve.
 
  • První pomoc při zloměnině

Prioritou je vždy dokonalá fixace končetiny, přičemž nutné je fixovat vždy dva okolní klouby. U otevřené zlomeniny je nutné také ošetřit a desinfikovat ránu. Postiženému pomůžeme najít pohodlnou polohu a podáme léky proti bolesti, případně končetinu chladíme.
Při zlomenině je nutné fixovat vždy dva okolní klouby Při zlomenině je nutné fixovat vždy dva okolní klouby

Krvácení

Při krvácení není podstatné řešit, zda jde o žilní nebo tepenné krvácení, ale pokud je krvácení masivní, je prioritou jeho zastavení. Jak nejlépe krvácení zastavit ?
 
  • První pomoc při krvácení

  1. Vložení prstů do rány. Základní a nejrychlejší technika zástavy masivního krvácení. Ideální je stisknout přímo cévu. Ránu si může držet poraněný a vy si tak uvolníte obě ruce k další pomoci.
  2. Tlakový obvaz v místě rány. Jak vytvořit tlakový obvaz? Jako tlakovou vrstvu použijte celý smotaný obvaz a dejte ho přímo na ránu. Další obvaz obmotávejte a vytvářejte tlak (zesílíte ho překřížením v místě prvního obvazu). Je nutné zakrýt celý první obvaz i ze stran. Pokud krev stále prosakuje, přiložte stejně další vrstvu. Při prokrvácení nesundávejte nejspodnější vrstvu, tu nechte na ráně (aby se znovu neotevřela), eventuálně pouze doplňte krytí a ránu znova převažte.
  3. Zaškrcovadlo. Prosakuje-li krev i přes 2 vrstvy tlakového obvazu, přichází na řadu zaškrcovadlo. Jde ale opravdu o krajní řešení! Zaškrcení končetiny je možné jen u devastujících poranění, jinak toto řešení není dlouhodobě možné, protože pak hrozí ztráta zaškrcené části.
  4. Při masivním krvácení volte autotransfuzní polohu (se zvednutými končetinami).  Postiženou část zvedněte „co nejvýše", sníží se tak tlak v dané části těla.
První pomocí při krvácení je tlakový obvaz První pomocí při krvácení je tlakový obvaz

Tonutí

Při tonutí je nejpodstatnější dbát na bezpečnost zachránce. Tonoucí dokáže vyvinout ohromnou sílu a stáhnout zachránce pod hladinu. Zní to krutě, ale pokud je tonoucí v šoku a aktivní, je dobré zůstat v bezpečné vzdálenosti a “počkat”.
 
  • První pomoc

Pasivního tonoucího odtáhněte na břeh nebo na loď, a pokud nedýchá (nedýchá normálně), zahajte resuscitaci. U tonutí je vhodné zahájit resuscitaci 5 vdechy. Každého tonoucího, i když se cítí už v pořádku, je nutné sledovat.
 
Může totiž dojít k tzv. sekundárnímu tonutí. Problém hrozí zejména při tonutí ve slané vodě, která pak “přitahuje” vodu zpět do plic a může dojít k otoku (edému) plic. Vhodné je proto při každém tonutí vyšetření lékařem.
Při tonutí je nutné dbát hlavně na bezpečnost zachránce Při tonutí je nutné dbát hlavně na bezpečnost zachránce

Další úrazy a zranění

Úraz oka, cizí těleso v oku

Na lodi může relativně snadno dojít k průniku cizího tělesa (špona, úlomek…), k poleptání nebo k mechanickému poranění.
 
  • První pomoc

Cizí těleso v oku se můžete pokusit odstranit např. cípem kapesníku, ale pokud to není možné, nepokoušejte se o odstranění za každou cenu. Hrozí hlubší zanoření tělesa nebo poškození rohovky. Pomoci může také proplach oka (borová voda, framykoinová mast na noc) a krytí měkkým obvazem.
 
Při poleptání vyplachujte tekoucí vodou 20 minut, tak aby odtékající voda tekla po co nejmenší ploše, a nedošlo ke kontaminaci dalších částí oka. V případě vážnějších poranění je nutné, aby následně oko vyšetřil lékař.
 
  • Prevence

Při opravách nebo třeba manipulaci se světlicemi buďte opatrní. Oko si můžete chránit brýlemi s průhlednými skly.
Při poranění oka může pomoci proplach oka Při poranění oka může pomoci proplach oka

Popáleniny

Pro posouzení vážnosti popálenin a rozhodnutí o způsobu ošetření je určující jejich hloubka (stupeň) a rozsah.
 
  • Příznaky

Podle hloubky a zasažení tkáně rozlišujeme popáleniny na třístupňové škále:
  1. stupeň: zarudnutí, bolest
  2. stupeň: puchýře
  3. stupeň: poškození hlubších struktur až zuhelnatění
Popáleniny se většinou ještě prohloubí a svou definitivní podobu nabydou přibližně třetí den.
 
Závažnost je dána také rozsahem popálenin. Život ohrožující popáleniny jsou ty na 10 až 15 % těla u dospělého, u dítěte pak už na 3 až 5 %. Pro představu, 1 % odpovídá zhruba dlani postiženého včetně prstů a celá paže představuje zhruba 9 %.
 
  • První pomoc v případě popálenin

Popálenina má stále velmi vysokou teplotu, proto je dobré okamžité chlazení, které zabrání dalšímu prohlubování popálení zbytkovým teplem.
 
Lehčí popáleniny můžeme ošetřit panthenolem, ty hlubší dezinfikovat a sterilně překrýt. Podat můžeme i analgetika. Puchýře neprostřihávejte, pokud je v ráně přiškvařené oblečení, nesnažte se ho strhnout.
Lehké popáleniny ochlazujte a ošetřete panthenolem Lehké popáleniny ochlazujte a ošetřete panthenolem

Jak na kardiopulmonální resuscitaci (KPR)?

U vážnějších stavů může být nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci (KPR). Zahajte ji vždy, pokud zraněný nedýchá nebo nedýchá normálně (např. lapá po dechu, chrčí, dýchá nepravidelně).
 
Jak na vyšetření dechu? Položte postiženého na záda a zakloňte mu hlavu. Nejlépe se vám to povede, když zatlačíte na jeho čelo a “taháte” za bradu. Tím zajistíte i uvolnění dechových cest. Nikdy hlavu nepodkládejte. Takto nejlépe zjistíte, zda postižený dýchá normálně nebo ne a je třeba resuscitaci zahájit. Pokud nedýchá normálně, zahajte resuscitaci:
 
  • Správné místo pro masáž srdce je střed hrudníku (uprostřed mezi prsními bradavkami, na spodní části hrudní kosti, hrudník odhalte, ať lépe správné místo identifikujete).
  • Hloubka stlačení hrudníku u dospělého je ideálně kolem 5 cm, ale ne více než 6 cm.
  • Rychlost srdeční masáže udržujte mezi 100 až 120 stlačeními za minutu (pokud si nejste jistí, můžete orientačně počítat dvě stlačení za vteřinu).
  • Nepřestávejte a nedělejte pauzy, střídejte se (masáž srdce je vyčerpávající).
Správné místo pro masáž srdce je střed hrudníku Správné místo pro masáž srdce je střed hrudníku
Zkušený a školený zachránce může po 30 stlačení provést 2 vdechy (u dětí po 15 stlačení), pokud ale nemáte zkušenosti, soustřeďte se pouze na masáž srdce a dýchání vynechejte.
 
Masáž srdce může zachránit život a zvládne ji každý, ale lépe se budete cítit, pokud si ji předem nacvičíte v kurzu nebo na přednášce.
 

Zásady první pomoci nejen na lodi 

Bezpečí zachránce a ostatních je vždy na prvním místě, nejprve je nutné zhodnotit rizika pro zachránce a pro bezpečí na lodi. Při poskytování první pomoci nám pomůže i několik jednoduchých zásad:
 
  • Důležité je nezmatkovat, zklidnit sebe a ostatní, jen v klidu můžeme zraněnému skutečně pomoci.
  • Zajistěte nejdříve bezpečnost plavby – pověřte někoho starostí o loď a okolí, a pak teprve řešte postiženého.
  • Uklidněte zraněného, snažte se zabránit jeho stresu.
  • Volte vždy jednoduchá a efektivní řešení.
  • Na lodi mějte dobře vybavenou lékárničku, o které ví celá posádka.
  • Absolvujte kurz první pomoci, nejlépe zážitkovou formou, první pomoc pak bude “hračka”.
  • V případě vážných událostí směřujte co nejdříve k definitivnímu ošetření. To znamená neváhejte přerušit plavbu nebo zavolat pomoc, a to raději dříve.
 
Chcete být na první pomoc lépe připravení? Přijďte k nám na jaře nebo na podzim na unikátní přednášku plnou praktických ukázek. Vyzkoušíte si i šití a samozřejmě resuscitaci na figuríně. Přednáškou První pomoc na jachtě vás provede zkušený kapitán a lékař MUDr. Vojta Vajdík.

Ještě nemáte loď na svou plavbu? Stovky lodí v různých destinacích včetně výhodných last minute nabídek na vás čekají v našem online vyhledávači.