Námořníci nemívali lehký život. Snad proto, že jejich osud na lodích býval nejistý, byl jejich život na moři protkán spoustou pověr a rituálů. Některé z nich se dochovaly dodnes? Víte například, proč se nevyplouvá v pondělí a proč se nevyplácí stát zamyšleně na zádi? Pojďme si připomenout ty nejznámější!
Lodě se po mořích plaví už tisíce let. Jsou svérázným a uzavřeným světem uprostřed nádherného a občas i krutého oceánu. Život námořníků býval těžký, a i proto na lodích vznikala řada obyčejů, zvyků a tradic.
Ty praktické se postupem času staly nedílnou součástí námořního práva, některé historické upadly v zapomnění a z jiných se staly pověry, které dnes budí už jen úsměv nebo je dodržujeme a už nevíme proč. Ponořme se teď spolu na chvíli do tajuplného světa starých zvyků, legend a pověr a ty nejznámější si připomeňme!
.jpg)
Lodě jsou svérázným světem uprostřed oceánuKdy vyplout a co na lodi nedělat?
V pondělí se nevyplouvá. A co v pátek?
Odpradávna na moři platilo, že pondělí je nešťastný den a v pondělí se nevyplouvá. I současní jachtaři tento zvyk dodržují. Víte proč? V pondělí se totiž v hluboké minulosti vyplácelo. A to doslova a do písmene. Přestupky předchozího týdne řešil bocman nebo jeho pomocník s karabáčem v ruce.
V některých kulturách je za smolný den považován pátek. V pátek ale můžete plout, jen byste neměli vyplouvat.
Odpradávna na moři platilo, že v pondělí se nevyplouváPískot přivolává bouři
Na lodích je také zakázáno pískat. Protože kdo píská, zpochybňuje a provokuje samotný vítr. A ten se brzy pomstí větrnou smrští nebo bouří. Pouze lodní píšťalka má výjimku. Bouři ale prý spolehlivě zažene podkova na stěžni.
Co nosí smůlu
Pověr a zvyků, kterými je opředen život na lodi, je víc než vln na moři. Třeba že se na palubu lodi vstupuje zásadně pravou nohou. Nebo že bychom na lodi neměli vozit banány, které přivolávají smrt. Anebo že stříhání nehtů a vlasů při plavbě zlobí Neptuna a nosí smůlu.
Stará lodní píšťalkaKde jsou duše mrtvých námořníků?
Na lodi se neťuká a přípitek má svá pravidla
Na palubě lodi se při přípitku neťuká skleničkami, abychom neprobudili a nerušili mrtvé námořníky. Při plavbě pak nosí smůlu.
Na lodi se připíjí vždy vsedě a nevstává se. Tento zvyk má svůj původ v dobách velmi vzdálených. Zkuste si vstát v těsné kabině s pevně zabudovaným nábytkem kolem zkosených stěn plachetních lodí a houpající palubou pod nohama.
A první přípitek před plavbou samozřejmě patří do moře, odlévá se bohu moří. Ať už je to Neptun, Poseidon nebo třeba severský Njörd.
První přípitek před plavbou samozřejmě patří do moře, odlévá se bohu moříK přípitku se váže ještě jeden zvyk, který už před lety hezky popsal kapitán Jan Hošek, velitel řady námořních lodí:
“Před dávnými lety se v důstojnických jídelnách denní dávka rumu nebo tropického vína pila před hlavním jídlem s přípitkem, který pronášel služebně nejstarší důstojník. Ale co si měl stále vymýšlet? A tak se během doby ustavil systém přípitků na každý den v týdnu. Zněly asi takto:
Pondělí: "Za vlast!"
Úterý: "Na naše matky!"
Středa: "Na nás!"
Čtvrtek: "Na krále!"
Pátek: "Na domovský přístav!"
Sobota: "Na milenky a ženy!"
Neděle: "Za ty, kdo jsou na moři!"
Úterý: "Na naše matky!"
Středa: "Na nás!"
Čtvrtek: "Na krále!"
Pátek: "Na domovský přístav!"
Sobota: "Na milenky a ženy!"
Neděle: "Za ty, kdo jsou na moři!"
Tradice přípitků v jídelně dávno zanikla, ale některé přípitky zůstaly.”
Proč nás rackové varují před bouřemi?
Následující legenda pochází z drsných míst divokých skal, bouří, mlh a proudů – ze severního Skotska.
Když zemře námořník na moři a jeho tělo se nemůže vrátit na zem, změní se prý jeho duše v racka. Poletuje pak u rodných břehů a pozorně sleduje plavby lodí. Když se přiblíží nebezpečná bouře, volá na své živé druhy a snaží se je tímto křikem varovat.
V legendách ale bývá ukrytý i velký kus pravdy. Zkuste někdy před bouří racky pozorovat. Dřív, než ji oznámí moderní přístroj, cítí ji často rackové. Stahují se k zádi lodi a křičí jinak než obvykle. Na lodi proto od nepaměti platí zákaz lovit a střílet racka. Jiné zvyky připisují stejnou roli také delfínům nebo albatrosům.
TIP YACHTING.COM: Zajímá vás článek o námořnických zvycích? Pak by se vám mohl líbit i článek Seznamte se s patrony a ochránci všech námořníků a mořeplavců.
Na lodi je od nepaměti zakázáno lovit a střílet rackaPřečtěte si o další články o reálných i smyšlených námořnících:
Záhadné postavy na moři a v moři
Zrádné Sirény a nevyzpytatelné mořské panny
Původní Sirény měly od pasu nahoru ženské tělo a od pasu dolů ptačí. Kouzelně zpívaly a svým neodolatelným zpěvem vábily námořníky ke svému ostrovu, kde na ně číhaly nebezpečné útesy. Později se Sirény z ostrovů přestěhovaly do moře a spodní část těla se změnila na rybí. A od té doby jsou na světě mořské panny.
Byly prý už hodnější, ale čas od času za nimi někdo skočí do moře. Proč jsou námořníci ke skoku do moře vábení, je ale zahaleno tajemstvím. Při dlouhé plavbě se proto raději nedoporučuje postávat osaměle na zádi a hledět do vln. Zvláště večer ne.
A pozor, v oblasti Trinidadu a Tobaga je moře obývané mořskými muži. Ti prý ale dokážou plnit různá přání.
Na námořníky číhají zrádné Sirény a nevyzpytatelné mořské panny“Onoseto” Davy Jones
Víte, kdo je je Davy Jones? Je to takový podivný pidimužík z hlubin moře, který všemožně škodí na lodi. Když se na lodi něco stalo s lidmi nebo výstrojí a nikdo za to nemohl, svedla se vina právě na něj.
Proč se námořníci zdobí?
Náušnice
Proč staří mořští vlci nosili náušnice? Protože věřili, že jim to zlepší zrak a také proto, že díky tlakovým bodům v uchu mírní mořskou nemoc. Kromě toho zlatá náušnice zaručovala řádný pohřeb. Jednoduše proto, že pokud byla mrtvola vyplavena na pobřeží, pokryla náušnice náklady s pohřbem spojené.
Tetování
Námořníci často měli tetování (přečtěte si náš článek Tradiční námořnické tetování a jeho význam) Populární byla ta s tématem kuřat a prasat na nohou. Pomáhalo prý přežít ztroskotání.
Častým motivem tetování je i kotva
Častým motivem tetování je i kotvaA jak vypadá námořnický ráj?
Život na lodi býval drsný, a tak bylo těžké motivovat námořníky ke službě na lodi. Proto vznikla povídačka o tom, že námořníkům, kteří na moři přijdou o život, je vyhrazeno místo v pravém námořnickém ráji. O tom, jak vypadá, věděl také kapitán Hošek:
“Žádná voda, jen zelené louky se táhnou do dáli. Vzduchem se nese hudba, uprostřed stojí bar, kde co hrdlo ráčí nalévají mladé barmanky. Spoře oblečené tanečnice skotačí kolem a svádějí nestárnoucí mariňáky, aniž žádají slibu manželského či jiných závazků. Běda, když nespokojeny ztichnou, to dole zabouří moře.”
Za dobré počasí na moři tedy vděčíme svým zdatným předchůdcům.
Námořníkům, kteří na moři přijdou o život, je vyhrazeno místo v pravém námořnickém ráji
“Žádná voda, jen zelené louky se táhnou do dáli. Vzduchem se nese hudba, uprostřed stojí bar, kde co hrdlo ráčí nalévají mladé barmanky. Spoře oblečené tanečnice skotačí kolem a svádějí nestárnoucí mariňáky, aniž žádají slibu manželského či jiných závazků. Běda, když nespokojeny ztichnou, to dole zabouří moře.”
Za dobré počasí na moři tedy vděčíme svým zdatným předchůdcům.
Námořníkům, kteří na moři přijdou o život, je vyhrazeno místo v pravém námořnickém ráji
K plavbám se váže i řada nejrůznějších legend. Ta nejznámější je bezesporu ta o Bludném Holanďanovi. Najdete ji v článku 10 nejslavnějších fiktivních námořníků.
Ať už některé zvyky z pověrčivosti dodržujete nebo ne, nezapomeňte při přípitku na ty, kdo jsou na moři. A třeba vzpomeňte i na ty, kteří na moři byli dávno před námi a už tu nejsou.
Už máte jasno, kam vyplujete? S výběrem trasy i té nejlepší lodě rádi poradíme. A protože se vyplouvá vždy v sobotu, můžete být úplně v klidu.
Chcete vyplout? Kontaktujte mě
