Typické větry pro Chorvatsko

Mezi typické větry v Chorvatsku řadíme 3 základní typy - Maestrál, který považujeme za vítr dobrého počasí, Jugo, které je považováno spíše za vítr špatného počasí a Bóra, která je považována díky své síle a prudkosti až za nebezpečnou. Pojďme si tyto větry hlouběji představit.

Maestrál (denní bríza) - Vítr dobrého počasí

Od začátku června do poloviny září převládá na Jadranu jihozápadní až severozápadní vítr nazývaný maestrál. Tento vítr je způsobený denní termikou, tzn. nestejnoměrným ohřevem pevniny a moře.

Obvykle začíná foukat okolo desáté hodiny a odpoledne dosahuje síly 3 až 5 Bf. Při západu slunce opět ustává. Maestrál je považován za vítr dobrého počasí, protože udržuje bezmračnou, modrou oblohu a na moři příjemnou teplotu. Netrvá-li i následující den, může to ohlašovat zhoršení počasí. V posledních létech se maestrál vyskytuje poněkud méně nežli dřiv. Ale zejména v oblasti vnějších ostrovů se stále objevuje.

Více o Maestrálu

Jugo (široko) - Vítr špatného počasí

Jugo vane z jižních směrů a to převážně z jihovýchodu, a neliší se od maestrálu jen směrem větru. Též počasí, které přináší na Jadran je jiné, protože je provázeno dusnem, zataženou oblohou a často také přeháňkami. Někdy, zvláště v zimní polovině roku, dosahuje jugo síly vichřice. Mezi polovinou června a polovinou září se jugo vyskytuje jen vzácně. V létě trvá 2 – 3 dny a nedosahuje při tom téměř nikdy přes 7 Bf.

Od října do května ale vane tento vítr podstatně častěji, déle a s větší silou až do 9 Bf. Protože jugo vane dlouhou vzdálenost přes moře, zvedne velké vlny, jejichž výška může dosáhnout 3 – 4m, zvláště na severním Jadranu. Před severoitalským pobřežím pak vznikají nebezpečná místa, kde vlnění dosahuje až ke dnu. Jugu ale předcházejí zřetelné předzvěsti, takže je možné se na něj včas připravit.

Více o Jugu

Bóra - Bóra o síle vichřice

Bóra je „specialitou“ východního pobřeží Jadranu a představuje v této oblasti nebezpečný vítr. Většinou při vysokém tlaku a za nejjasnější oblohy, tedy doslova z modrého nebe, začnou padat poryvy bouřlivého větru od severovýchodu na hladinu a zvedají závoje vodní pěny přes moře a ostrovy. Výskyt bóry je způsoben hlavně Dinárskými horami, táhnoucími se rovnoběžně s východním pobřežím Jadranu. Tyto hory nejsou zcela přerušeny žádným hlubokým příčným údolím, kudy by mohl studený vzduch mezi horami proudit k moři. Dalším předpokladem pro vznik bóry je rozdíl tlaku vzduchu mezi vnitrozemím a Jadranem. Čím je rozdíl tlaků větší, tím pravděpodobnější a nebezpečnější bóra bude.

Více o Bóře