Lefkáda
Přímo u pobřeží pevninského Řecka, jen nedaleko od ostrova Korfu, se nachází čtvrtý největší ostrov v Jónském moři - Lefkáda. Je jediným ostrovem, na který se nemusíte přepravovat pouze po vodě nebo vzduchem, ale také po souši. To umožňují dva mosty, jež spojují Lefkádu s pevninou. Největším vstupním bodem pro plachetnice je místní městské molo nebo marina.
I když je Lefkáda turistickou destinací, stále si zachovává svůj přirozený ráz a nebývá tolik přelidněná jako některé jiné ostrovy. Krásné bílé pláže v nádherném kontrastu s tyrkysovým mořem se sytě zelenou vegetací na skalách u pobřeží, úchvatné západy slunce, které potěší každé oko. Toto vše vám nabídne Lefkáda.
Na 300 kilometrech čtverečních se rozprostírají hory, svažující se do úrodných nížin a k pobřeží. Celý ostrov je typický svou úrodností a bujnou vegetací, která je výsledkem bohatého srážkového úhrnu zejména v zimních a jarních měsících. Zahlédnout zde můžete všechny tradiční řecké rostliny – olivovníky, platany, borovice, vinnou révu, cypřiše a celou řadu barevně kvetoucí flóry. Po obvodu se pak táhnou ty nejkrásnější pláže (jemný bílý písek, světlé oblázky a křišťálově průzračná voda) v celém Řecku, například Porto Katsiki nebo Egremni.
Vápencová skaliska při pobřeží vytváří dokonalé pozadí a mají zásluhu na světle modrém zabarvení mořské vody. Někdy však způsobují, že je těžké se na pláže vůbec dostat; ve většině míst jsou ale připraveny vhodné způsoby, jak proniknout do ráje – buď lodí, nebo pěšky po dlouhých schodech na skalním svahu.
Není velmi známo, že Lefkáda ve své podstatě není ostrovem, neboť až v 6. stol. př n. l. jí od pevniny oddělili Korinťané 20 m širokým průplavem. Ten existuje dodnes a je doplněn mostem se silnicí, který se každou hodinu zvedá, aby umožnil pohyb větším lodím. Město Lefkáda bylo jako většina oblastí zničeno roku 1953 rozsáhlým zemětřesením, a jeho spěšná obnova nebyla ideální. Nábřeží je však velmi příjemné. Pravou řeckou atmosféru, která vás zanese o staletí zpět, můžete zažít směrem dále do vnitrozemí, kde se nachází původní horské vesničky, ve kterých se jakoby zastavil čas. Můžete vidět ničím nerušený život místních, často v tradičním vesnickém oblečení.
Městské molo Lefkáda
Kotví se na severovýchodní nebo jižní straně městečka. Kvůli vybíhajícímu molu na dně jižní strany je zde lepší přistávat přídí napřed. Jižní molo má tu výhodu, že převažující NW vítr vás táhne od mola, nevýhodou je nafoukání prachu z města přímo do lodi. Na NE straně jste větrem táhnuti na molo, což nebývá problém, pokud nevlečete kotvu. Dno je však pokryté lepkavým bahnem, takže by kotva měla držet solidně. Na mole se nachází voda i palivo a také loděnice, takže spravit se tu dá leccos. V blízkosti mola se nachází několik velice dobře zásobených supermarketů.
Marina Lefkáda
Marina se nachází přímo na jih od městského mola se vstupem u své jižní části. Hloubka je zde od 2,5 do 4 m a nabízí 434 stání. Voda zde může být v létě kvůli NW větru mírně neklidná a některá stání mohou být ovlivněna jižními větry. V marině se nachází kompletní zázemí, včetně vody, elektřiny, dílen a minimarketu, větší obchody hledejte ve městě.
Dá se říci, že Lefkáda je stále ještě obchodní město, které má z cestovního ruchu pouze menší užitek. Je to malé městečko a přístav s úzkými uličkami a barevnými domky, který je prosycen zvuky tradiční řecké hudby a vůněmi květin z domovních balkonů. Neukládá se ke spánku ani přes zimu, kdy většina turistů město opustí. Hlavní rušná třída Odos Dorpfeld je pojmenována po německém archeologovi Wilhelmu Dorpfeldovi (1853 – 1940), který při odkrývacích pracích objevil mnohá překvapivá fakta o historii města. Místní obyvatelé jej chovají ve velké úctě. Některé jeho objevy jsou exponovány v nevelkém Archeologickém muzeu. Zajímavější je místní Muzeum lidových tradic, kde jsou k nalezení přesné modely některých Dorpfeldových vykopávek a také působivé fotografie města před zemětřesením roku 1953. Na severním konci kanálu jsou k nepřehlédnutí nádherné trosky pevnosti Sánta Mávra ze 14. století.