Neobvyklá událost: Želva pokousala turisty na chorvatském ostrově Čiovo.

Malebné pobřeží pláže Slatina na chorvatském dalmatském ostrově Čiovo se stalo kulisou nečekaného přírodního úkazu. Chráněná mořská želva kareta, která se zde vyskytuje, o sobě dala vědět sérií neobvyklých incidentů, do nichž se zapojili i návštěvníci pláže. Tento článek se zabývá setkáními těchto prastarých mořských tvorů s návštěvníky a osvětluje chování těchto želv a význam jejich ochrany.

Chráněný div Jadranu: Vědecky známá jako Caretta caretta je pozoruhodným obyvatelem Jaderského moře. Jejím charakteristickým znakem je velká hlava s mohutnou čelistí, od níž je odvozeno její jméno. Tento druh může dosahovat délky přes jeden metr a hmotnosti až 115 kilogramů. Tyto želvy se mohou pochlubit úctyhodnou délkou života, která se v průměru pohybuje kolem 60 let, a patří mezi dva druhy mořských želv, které se rozmnožují ve Středozemním moři.

Nepředvídané konflikty

V poslední době se poklidné soužití těchto mořských tvorů s lidmi nečekaně změnilo. Objevily se zprávy o agresivním chování mořských želv karetovitých vůči návštěvníkům pláží. Místní tisková agentura Hina informovala, že želvy pokousaly několik koupajících se, což vyvolalo obavy obyvatel i úřadů. Alen Soldo, profesor mořských studií na univerzitě ve Splitu, upozornil na problém při řešení této situace. Vzhledem k tomu, že tyto želvy jsou přísně chráněným druhem, představuje jejich přítomnost v blízkosti pobřeží pro zásah hlavolam.

Pochopení motivace

Mořské želvy se při hledání potravy často vydávají do blízkosti pobřeží, kde se dostávají do blízkosti plavců. Tito obvykle učenliví tvorové, kteří se cítí ohroženi lidskou přítomností, mohou reagovat obranně, což vede k nechtěným střetům. Je důležité si uvědomit, že plavci si často nejsou přítomnosti želv vědomi a želvy samy pouze brání své teritorium. Odborníci předpokládají, že mořské želvy karety budou v oblasti Slatiny pokračovat ve své přítomnosti, dokud teplota moře neklesne, a pak se stáhnou do hlubších vod.

Význam pro ochranu přírody

Želvy karety mají zásadní význam pro ekologickou rovnováhu Jaderského moře. Jako jediní plazi v tomto mořském ekosystému přispívají k zachování biologické rozmanitosti a zdravého vodního prostředí. Zejména samice vykazují jedinečné hnízdní chování, neboť vylézají na břeh výhradně za účelem kladení vajec. Proto je jejich ochrana ještě důležitější, protože jejich hnízdiště čelí různým hrozbám.

10 nejzajímavějších informací o mořských želvách rodu Loggergead

1. Silné čelisti a skus: Mořské želvy karety mají silné čelisti a silný skus. Nemají sice zuby, ale jejich ostré, zahnuté zobáky jsou určeny k drcení a uchopení. Toto přizpůsobení jim pomáhá živit se různorodou kořistí.
2. Rozmanitá strava: Tyto želvy se živí oportunisticky a jejich strava se liší v závislosti na jejich životním stadiu. Mláďata se živí především drobnými mořskými živočichy, jako jsou krabi, medúzy a další bezobratlí. Jak rostou, rozšiřuje se jejich jídelníček o mořské ježky, chobotnice a dokonce i o malé ryby.
3. Kočovní mořeplavci: Dřevorubci jsou známí svými působivými navigačními schopnostmi. Jsou schopni překonávat velké vzdálenosti přes oceány a v době hnízdění najít cestu zpět na rodné pláže. Toto kočovné chování přispívá k jejich širokému rozšíření.
4. Charakteristický vzhled: Želvy karety mají výrazný červenohnědý krunýř s mírně srdčitým obrysem. Jejich krunýř může měřit na délku až 110 centimetrů (asi 43 palců) a vážit kolem 115 kilogramů (přibližně 253 liber).
5. Dlouhá délka života: Tyto želvy jsou dlouhověcí tvorové, průměrná délka života se pohybuje kolem 60 let. Je známo, že někteří jedinci žijí za příznivých podmínek i déle.
6. Hnízdní rituály: Samice želv uhlířských se vracejí na stejné pláže, kde se narodily, aby nakladly vejce. V noci vylézají z vody, vyhrabávají hnízda v písku, kladou vejce a před návratem do moře je zakrývají. Toto hnízdění je pro přežití druhu rozhodující.
7. Pohlaví závislé na teplotě: Teplota písku, v němž jsou vejce inkubována, určuje pohlaví vylíhnutých mláďat. V teplejším písku se rodí více samic, zatímco v chladnějším písku více samců. Tento jev má vliv na populační dynamiku mořských želv v měnícím se klimatu.
8. Chráněné druhy: Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) klasifikuje mořské želvy rodu Loggerhead jako zranitelné. Čelí hrozbám, jako je ztráta stanovišť, náhodný odchyt do rybářských zařízení, znečištění a změna klimatu. Pro zajištění jejich přežití je nezbytné úsilí o jejich ochranu.
9. Inženýři mořských ekosystémů: Jako predátoři i mrchožrouti se podílejí na udržování zdravých mořských ekosystémů tím, že regulují populace svých kořistních druhů. Jejich interakce s prostředím mají dalekosáhlý dopad na oceánský potravní řetězec.
10. Kulturní význam: V mnoha pobřežních komunitách mají želvy nádherné kulturní význam. V různých kulturách po celém světě jsou symbolem dlouhověkosti, moudrosti a odolnosti.

Závěr

Neočekávané interakce mezi želvami karety a návštěvníky pláže na ostrově Čiovo jsou připomínkou složitých vazeb mezi člověkem a přírodou. Tyto incidenty sice mohou vyvolávat obavy, ale zároveň zdůrazňují důležitost respektování a ochrany chráněných druhů. Harmonie těchto pobřežních ekosystémů závisí na našem pochopení a uznání role, kterou každý tvor hraje. Jakmile teplota moře nakonec klesne a želvy karety se vrátí do hlubin, zůstane obyvatelům a návštěvníkům ostrova jedinečný příběh o soužití a ochraně přírody.